793

Střepiti se = zlobiti se. Mor. Rgl.

Střepňa (střepně), Sachwalter, m., actor
causarum. Hank. Sb. 420. Hi by Judáš mo-
cen dvoru, vláda všiu jeho komorú, maje
střepniu ovšem starcě. Jid. 57.

Střepnisko, a, n., vz Střepina. S. N. X.
46.

Střepnouti = potkati. S-pli jsme ho
tam. Mor. Vck.

Střepovatý, scherbig. Bern.

Střěs, a, m., báječná bytosť, Třas. V 14. stol.
Charybdis. Mus. 1885 564.

Střeskot, u, m., Geprassel, Gerassel, n.

Strestati. — koho. Nech mě p Bůh
ztresce. Us. Šd. P. Bůh by mě ztrestal, že
si se, synečku, v mojim lůžku vyspal. Brt.
P. 128. — čím (kdy). S. někoho metlou
nemoci. Ddk. III 183. Casem nočním mečem
z. je kázal. Skl. I. 312.—jak: přísně, Us.
Tč., beze všeho slyšení. Ddk.

Střesvosť(strzyesvost), sobrietas. 15. stol.
Jgč. XIV. 1. 11.

Střéš, stříš, e, f., caribdis, zastr. Rozk.

Střeščiť = střeštiti. Slov. Bern.

Střéška. Najprvť já svou střéšku při-
kryji (o sebe se postarám). Arch. VIII. 137.

Střešňař, e, m., Kirschenverkäufer, m.
Šd.

Střešňařka, y, f., Kirschenverkäuferin.
Šd.

Střešňařský, Kirschenverkäufer-. Šd.

Střešně, střešenka, střešénečka. Pk. Ps.
32. Cf. Mkl. Etym. 34. b., Třešně.

Střešňuvka, y, f. = potok u Kylešovic
na Opav. Šd.

Střeštiti, vz Ztřeštiti.
Střet Vyhýbali se střetu a míjeli se.
Čch. Sl. 100. (32.).

Streť, ablöschen, ausstreichen ; betten.
Slov. Bern.

Stretať, vz Střetnouti. Bern

Stretí, n., das Ablöschen; Aufbetten.
Bern.

Střetnouti. Mkl. Etym. 278. a. Potkal
jsem se s ním, Moravci: Potřetl jsem ho.
Bl. 339. — koho, co. Vše obklopoval jas,
co oko střetlo. Hdk. Oslík střete koně
toho. Ezp. 2116. Tvá hospodyně tě střetne.
Sv. Mař. v. 231. Kdež ho Marta střetla.
B. mik. Jan. 12. — Ev. olom. 116., 252
(Jir. Mor 54.). — se s čím. Její pohled
s jeho pohledem se střetl. Čch. Mch. 48. —
se kde. Ať aspoň haluz dvojí nad pro-
pastí se střetne v úponkách lásky. Čch. Sl.
123. — koho kdy. Co-liby mě v kterú
dobu střětlo Pravn 1271. — koho v čem.
Svět mě střetá v mých činech silnú zlostí.
Pravn. 480.

Stretnutý, begegnet. Slov. Bern.

Stretý, abgelöscht, ausgestrichen; gebet-
tet. Slov. Bern.

Střevelna, potok v Semilsku. Mzr. 145.

Střeví. Mkl. Etym. 35 a. Někteří Če-
chové, když měli říci střevíce, řekli střeví;
na Mor. pak říkají selky střívě. Bl. 271.
Vz Třeví, Brt. Sv. 18.

Střevíc. Mkl. Etym. 35. a., Šf. III. 555.,
List fil. VII. 38. (Mz.), Zbrt. 27., Zbrt. Krj.
I. 75., 249. (v 13. a 14. stol.), Tk. VIII.
496., 497., Třevíc, Obuv. S. římské. Vz Vlšk.

183. S-ce se zobáky (nosy) ve středověku.
Vz Nár. listy 1890. č. 26. Feuill. S s poklop-
kou, dámský s pružinkami, šňěrovací s ob-
sázkou, ženský i mužský z jednoho kusu
s pružinkami po stranách. Vz Matj. 139. až
142. Vysaditi někomu s-ce (boty) za dvéře
(odbyti ho). Us Ještě podpatků u smuteč-
ních s-ců neroztrhala a už shání vdávadlo;
Ani zamazaný s. o tebe nikdo neutře (nikdo
se tě nevšimne); Ani slaměných střevíců
za ní neroztrhal a už se vzali (dlouho za
ní nechodil). Us. Kšť. Víc škoda s-ce než
nohy, říká skrblík a ubohý. Bž. exc. — S.
Na S-ci, vrchol u Korna. Krč.

Střevičník. Cf. Mllr. 39., Rosc. 113,
Ott. V. 823.

Střevle ryba. Cf. Brm. III. 3. 313 Jan
z Chocně. 1531.

Střevlec brouk. Cf. Sl. les. (Laufkäfer,
Rosenkäfer), Brm. IV. 37 -46., Kk. Br.
19 —24 , Ves. IV 61.

Střevlík, a, m., carabida, brouk. Ott. V.

Střevlíkovitý. S-tí, carabidae Ott. IV.
546.

Střevní cévy a čivy, cizopasníci, Darm-
schmarotzer, dna, -gicht, hlen, -schleim,
hlísty, -würmer, choroba, -krankheit, affec-
tion, kaménky, -steine, katarrh, klička,
-schlinge, klky, -zotten, krvácení, -blutung,
kýla, -bruch (Enterocele), míšek, -follikel,
nádory, -geschwulst, obsah, -contenta, -in-
halt, obtíže, -krisen, píštěla, -fistel, plyny,
-gase, poblánice, -epithel, pohyb, -bewe-
gung, příznaky, -erscheinungen, pupek, -na-
bel, rakovina, -krebs, roura, -rohr, sliznice,
-Schleimhaut, sněť, -brand, -gangrän, stěna,
-wand, svaly, -muskeln, svalovec, -trichine,
svalstvo, -musculatur, šev, Enteroraphie,
šťáva, -saft, trávení, -verdauung, trubice,
-rohr, tuberkulosa, tuberculose, tyt, -typhus,
úbytě, -phthisis,-schwindsucht, uzliny čivné,
-ganglien, vřed, -geschwür, výpustek, -di-
vertikel, zánět, -entzündung, zažívaní, -ver-
dauung, žláza, -drüse. Ktt. txc. Cf. Třevní,
násl.

Střevo Mkl. Etym. 35. b., Mz. v List.
fil VII. 39. Strb. črêvo. Cf. Třevo a Čřievce.
V BO. vždy třevo. Blána svalová střeva,
Darmmuskelhaut, cévy tlustého s a, Dick-
darmgefääse, čivy tenkého s-va, Dünndarm-
nerven, dráždění s-va, Darmreizung, katarrh
s-va, -katarrh, krvácení s-va, -blutung, na-
tržení s-a, ruptur, nůžky na s., -scheere,
otevření s-a, -öffnung, plyny s-va, -gase,
příjice, -syphilis, proděravění s-va, -durch-
bohrung, -perforation, rakovina s-va, -carci-
nom, rozšíření, roztažení s-va, -dilatation,
roztržení s-va, -zerreissung, skřipec na s.,
-klemme, sliznice s-va, -schleimhaut, sněť
s-va, -brand, světlosť s-va, -lumen, svitek
s-va, -convolut, trhlina s-va, -riss, ucpání
s-va, -verschliessung, -obstruction, úbytě
s-va, -atrophie, uskřipnutí s-va, -einklem-
mung, vřed s-va, -geschwür, vypláchnutí
tlustého s-va, Dickdarmausspülung, výhřez
s-va, -prolaps, vyprázdnění s-va, -auslee-
rung, vyříznutí části střeva, -resection
(Enterectomie), zácpa s-va, verschliessung,
zánět s-va, -entzündung (enteritis): katarr-
hový, ent. catarrhalis, kruposní, e. cruposa.