Předchozí (794)  Strana:795  Další (796) |
|
|||
795
|
|||
|
|||
355., Vlšk 512., List. fil. 1878. 209., Slov.
zdrav. 356. Kámen zlato prubuje a zlato lidi, ale stříbro to také dokáže. Us. Němc. Těžké s. dělá lehkou mysl. Bž. exc. — S. měsíce. Když svým stříbrem korun jich se dotknul měsíc. Vrch. — S. = šediny. Vlas prokvetalý stříbra nitkami. Vrch. S. šedin. Kká. — Ze Stříbra Jak. Pyp. K. 547. Stříbroboký. S. vana. Man. Or. 62.
Stříbrodatný, silberspendend. S. důl.
Vchř. Stříbrodoly, m. = stříbrné doly. J. Lpř.
Stříbrohlasý, silberstimmig. S. zvonky,
struna Čch. Stříbrohlav, u, m. = látka stříbrem pro-
šívaná. Koll. Zp. I. 441. Stříbrohřebý, mit silbernen Nägeln ver-
ziert. Lpř. Síříbrohřívek, vka, m. = kůň se stří-
brnou hřívou. Němc. I. 30. Stříbrojas, u, m., Silberglanz, m. Čch.
Petrkl. 32. Stříbrojasný, silberweiss. S potůček,
Čch. Sl. 74., mok jezer. Č. Rž. LVII. Stříbrokrádce, e, m., Silberdieb, m. Pk.
Štříbrokrký, silber-, weisshalsig. S. ho-
lub. Brm. II. 2. 676. Stříbrokutý, aus Silber gearbeitet. Kká.
K sl. j. 61. Stříbrolístek, stku, m. = dryadka horní,
dryas octopetala, die Dryade, rostl. Sl. les. Stříbrolistý, silberblätlerig. S. topol.
Bendi. I. 143. Stříbrolučec, čce, m. = stříbrolučník.
Lpř. Stříbrolučistný, mit einem Silberbogen
schiessend. Vký. Stříbronosnosť, i, f., Silberführung. Hř.
Štříbronožatka, y, f., ä^yv^ón^a Vký.
Stříbroperý, mit Silber befiedert. S. šíp.
Msn. Or. 126. Stříbropuklý, mit silbernen Buckeln
versiert. Lpř. Stříbrorudek, dku, m., Rubinblende, f.
S. klencový, Rothgiltigerz. Hř. Stříbrosvit, u, m, Silberglanz, m. S.
luny. Arb, Čch. Stříbrotělý (ze stříbra udělaný). Msn.
Stříbrotkaný = ze stříbra tkaný. S.
roucho, Němc, šat, Čch., síť. Kká. Stříbrotřpytný, silberglänzend. Zr., Tč.
Stříbrovavřínový, aus silbernem Lor-
beer. S. věnec. Koll. III. 196. Stříbrovírý, silberwirbelnd. Lpř.
Stříbrský, ého, m. — S. Jeron. z Čes.
Brodu, far. 1619. Jg. H. 1. 630.. Jir. Ruk. II. 250. — S. Mat, děkan 1610. Jg. H. 1. 630., Jir. Ruk. II. 250. — S. Václ., kněh- tiskař. Jir. Ruk. II. 251 1. Stříc. Mkl. Etym. 278. a.
1. Stříci. — Cf. Mkl. Etym. 326. a , 293.,
List. filol. 1883. 128., 1892. 116., Střieci (dod.). Střežiti m. stříci novotvar od praes. střehu. Vm. v Km. 1888. 679 Na Dolní Bečvě slovesa stříci neužívají, nýbrž místo něho hlídat. List. fil. 1885. 242. — čeho. Já chci svého měšce jiným tužbám stříci. Kká. Svého zisku s. Ezp. 2053. Ať střehu kázánie tvého. Ž. brn. Ač budeš mé rady s. AlxV. v. 201. (HP. 5). Ledva 10. čásť při nás |
bieše ostala našeho života střehúce. Výb
I. 432. — co. Aby česť střiehli. Št Kn. š. 155. — koho, čeho od čeho. Očí střehúc ot dívánie rozpuštěného. Št. Kn. š. 48 — se čeho. S. se kletvy, zlého, milosti, čerta i člověka zlého, šeredných vášní, častého obyčeje s ženami, pýchy. Št. Kn. š. 28., 33., 39., 44., 47., 77 , 81. — koho čím. Střiehla by som očkama ho sivýma, že by sa mi ne- zabával s druhýma. Slov. Dbš. Obyč. 166. 2. Stříci = stříhnouti. Zle (jest v té
době) vlasy s. Asi z r. 1450 Rkp. (Muž a žena se hádají). Muž die, že jest přiholena louka, a žena die, že jest přistřižena, až tu žena upadne u vodu se břvi a tonúc bude ještě prstoma jako s. vyzdvihši ruku ukazujíc, že jest střižena. Kšch. 25. Střícný = vstřícný (list), gegenständig.
Nz. 1. Střída chleba. Vzal střiedu chleba;
Žádaje nasycen býti s-dami; Ščenci jedí od stříd; Střiedky chlebuov sbieral. Ev. olom. 23., 228, 226., 26. 2. Střída. Cf. Mkl. Etym. 32. b., Mz.
v List. fil. VII. 35. Chodí po střídě = siro- tek dostává stravu v obci chodě střídavě každého dne do jiného statku. Us. Brtv. Střídání souhlásek. Cf. Kvř. Ml. 25.
Střídati se v čem: v úřadování, ve
velení. J. Lpř. — se s čím. Slza s slzou se střídá. Mcha. Na této rovině s-ly se háje s lukami. Vlč. — co čím. Koleno kolenem s daje, ein Knie mit dem andern abwechselnd. Lpř. — se čím A tak všickni střiedali se jí (dskú zlatou, jeden druhému ji posýlaje vystřídali se). Výb. II. 928. Střídavka, alternierendes Fieber, febris
intermittens: bloudivá, f. i. erratica, bož- cová, eclamptica, čtyřdenní, quartana, cho- lerová, cholerica, jaterní, hepatica, každo- denní, quotidiana, kopřivová, urticata, mra- zivá, algida, mrtvicová, apoplectica, při bolesti žaludkové, cardialgica. padoucniční, epileptica, při omdlení, syncopalis, při po- loztuhlosti, cataleptica, při vzteklině, hydro- phobica, při zánětu pohrudnice, pleuritica, při zánětu plic, pneumonica, potní, f. inter- mittens sudoralis s. diaphoretica, průvodní, comitata, půltřetidenní, semitertiana, roz- dílná, diaphoretica, skrytá, larvirt, třídenní, tertiana, úplavicová, dysenterica, zhoubná, perniciosa, zhoubná ze ztrnutí, f. interm. perniciosa tetanica, ztrnulá, tetanica, žlou- tenková, icterica. Ktt. exc. Cf. Slov. zdrav. 357., Čes. lk. Střídavý. S. úhly, Jd., NA., zpěv ko-
stelní, Stárek, plození, Ves. I. 97., rýmy, verše, Dk. Poet. 417., 305., koutrapunkt, Skuherský, úřadování. J. Lpř. Boj se ště- stím střídavým. Šmb. Střídmosť. Spolky s-sti. Vz Mus. 1845.
604. nn, Ukaz. 72. Blahoslavená s. buď za- chována. Krnd. 215. S. v jídle též i v pití což uspoří, chudé sytí. Hkš. exc. Kam s. nechodí, tam chodí lékař. Bž, Sb. uč. Střídmožilec, lce, m., Temperenzler, m.
Rk. Střídmý. Mkl. Etym. 292., List. fil. 1878.
209. S. opatrnosť. Bart. 35. S. při stole, Mž. 120. |
||
|
|||
Předchozí (794)  Strana:795  Další (796) |