795

355., Vlšk 512., List. fil. 1878. 209., Slov.
zdrav. 356. Kámen zlato prubuje a zlato
lidi, ale stříbro to také dokáže. Us. Němc.
Těžké s. dělá lehkou mysl. Bž. exc. — S.
měsíce. Když svým stříbrem korun jich se
dotknul měsíc. Vrch. — S. = šediny. Vlas
prokvetalý stříbra nitkami. Vrch. S. šedin.
Kká. — Ze Stříbra Jak. Pyp. K. 547.

Stříbroboký. S. vana. Man. Or. 62.

Stříbrodatný, silberspendend. S. důl.
Vchř.

Stříbrodoly, m. = stříbrné doly. J. Lpř.

Stříbrohlasý, silberstimmig. S. zvonky,
struna Čch.

Stříbrohlav, u, m. = látka stříbrem pro-
šívaná. Koll. Zp. I. 441.

Stříbrohřebý, mit silbernen Nägeln ver-
ziert. Lpř.

Síříbrohřívek, vka, m. = kůň se stří-
brnou hřívou. Němc. I. 30.

Stříbrojas, u, m., Silberglanz, m. Čch.
Petrkl. 32.

Stříbrojasný, silberweiss. S potůček,
Čch. Sl. 74., mok jezer. Č. Rž. LVII.

Stříbrokrádce, e, m., Silberdieb, m. Pk.

Štříbrokrký, silber-, weisshalsig. S. ho-
lub. Brm. II. 2. 676.

Stříbrokutý, aus Silber gearbeitet. Kká.
K sl. j. 61.

Stříbrolístek, stku, m. = dryadka horní,
dryas octopetala, die Dryade, rostl. Sl. les.

Stříbrolistý, silberblätlerig. S. topol.
Bendi. I. 143.

Stříbrolučec, čce, m. = stříbrolučník.
Lpř.

Stříbrolučistný, mit einem Silberbogen
schiessend. Vký.

Stříbronosnosť, i, f., Silberführung. Hř.

Štříbronožatka, y, f., ä^yv^ón^a Vký.

Stříbroperý, mit Silber befiedert. S. šíp.
Msn. Or. 126.

Stříbropuklý, mit silbernen Buckeln
versiert. Lpř.

Stříbrorudek, dku, m., Rubinblende, f.
S. klencový, Rothgiltigerz. Hř.

Stříbrosvit, u, m, Silberglanz, m. S.
luny. Arb, Čch.

Stříbrotělý (ze stříbra udělaný). Msn.

Stříbrotkaný = ze stříbra tkaný. S.
roucho, Němc, šat, Čch., síť. Kká.

Stříbrotřpytný, silberglänzend. Zr., Tč.

Stříbrovavřínový, aus silbernem Lor-
beer. S. věnec. Koll. III. 196.

Stříbrovírý, silberwirbelnd. Lpř.

Stříbrský, ého, m. — S. Jeron. z Čes.
Brodu, far. 1619. Jg. H. 1. 630.. Jir. Ruk.
II. 250. — S. Mat, děkan 1610. Jg. H. 1.
630., Jir. Ruk. II. 250. — S. Václ., kněh-
tiskař. Jir. Ruk. II. 251

1. Stříc. Mkl. Etym. 278. a.

1. Stříci. — Cf. Mkl. Etym. 326. a , 293.,
List. filol. 1883. 128., 1892. 116., Střieci
(dod.). Střežiti m. stříci novotvar od praes.
střehu. Vm. v Km. 1888. 679 Na Dolní Bečvě
slovesa stříci neužívají, nýbrž místo něho
hlídat. List. fil. 1885. 242. — čeho. Já
chci svého měšce jiným tužbám stříci. Kká.
Svého zisku s. Ezp. 2053. Ať střehu kázánie
tvého. Ž. brn. Ač budeš mé rady s. AlxV.
v. 201. (HP. 5). Ledva 10. čásť při nás

bieše ostala našeho života střehúce. Výb
I. 432. — co. Aby česť střiehli. Št Kn. š.
155. — koho, čeho od čeho. Očí střehúc
ot dívánie rozpuštěného. Št. Kn. š. 48 —
se čeho. S. se kletvy, zlého, milosti, čerta
i člověka zlého, šeredných vášní, častého
obyčeje s ženami, pýchy. Št. Kn. š. 28., 33.,
39., 44., 47., 77 , 81. — koho čím. Střiehla
by som očkama ho sivýma, že by sa mi ne-
zabával s druhýma. Slov. Dbš. Obyč. 166.

2. Stříci = stříhnouti. Zle (jest v té
době) vlasy s. Asi z r. 1450 Rkp. (Muž a
žena se hádají). Muž die, že jest přiholena
louka, a žena die, že jest přistřižena, až
tu žena upadne u vodu se břvi a tonúc
bude ještě prstoma jako s. vyzdvihši ruku
ukazujíc, že jest střižena. Kšch. 25.

Střícný = vstřícný (list), gegenständig.
Nz.

1. Střída chleba. Vzal střiedu chleba;
Žádaje nasycen býti s-dami; Ščenci jedí
od stříd; Střiedky chlebuov sbieral. Ev.
olom. 23., 228, 226., 26.

2. Střída. Cf. Mkl. Etym. 32. b., Mz.
v List. fil. VII. 35. Chodí po střídě = siro-
tek dostává stravu v obci chodě střídavě
každého dne do jiného statku. Us. Brtv.

Střídání souhlásek. Cf. Kvř. Ml. 25.

Střídati se v čem: v úřadování, ve
velení. J. Lpř. — se s čím. Slza s slzou
se střídá. Mcha. Na této rovině s-ly se
háje s lukami. Vlč. — co čím. Koleno
kolenem s daje, ein Knie mit dem andern
abwechselnd. Lpř. — se čím A tak všickni
střiedali se jí (dskú zlatou, jeden druhému
ji posýlaje vystřídali se). Výb. II. 928.

Střídavka, alternierendes Fieber, febris
intermittens: bloudivá, f. i. erratica, bož-
cová, eclamptica, čtyřdenní, quartana, cho-
lerová, cholerica, jaterní, hepatica, každo-
denní, quotidiana, kopřivová, urticata, mra-
zivá, algida, mrtvicová, apoplectica, při
bolesti žaludkové, cardialgica. padoucniční,
epileptica, při omdlení, syncopalis, při po-
loztuhlosti, cataleptica, při vzteklině, hydro-
phobica, při zánětu pohrudnice, pleuritica,
při zánětu plic, pneumonica, potní, f. inter-
mittens sudoralis s. diaphoretica, průvodní,
comitata, půltřetidenní, semitertiana, roz-
dílná, diaphoretica, skrytá, larvirt, třídenní,
tertiana, úplavicová, dysenterica, zhoubná,
perniciosa, zhoubná ze ztrnutí, f. interm.
perniciosa tetanica, ztrnulá, tetanica, žlou-
tenková, icterica. Ktt. exc. Cf. Slov. zdrav.
357., Čes. lk.

Střídavý. S. úhly, Jd., NA., zpěv ko-
stelní, Stárek, plození, Ves. I. 97., rýmy,
verše, Dk. Poet. 417., 305., koutrapunkt,
Skuherský, úřadování. J. Lpř. Boj se ště-
stím střídavým. Šmb.

Střídmosť. Spolky s-sti. Vz Mus. 1845.
604. nn, Ukaz. 72. Blahoslavená s. buď za-
chována. Krnd. 215. S. v jídle též i v pití
což uspoří, chudé sytí. Hkš. exc. Kam s.
nechodí, tam chodí lékař. Bž, Sb. uč.

Střídmožilec, lce, m., Temperenzler, m.
Rk.

Střídmý. Mkl. Etym. 292., List. fil. 1878.
209. S. opatrnosť. Bart. 35. S. při stole,
Mž. 120.