796

Střídní, vz Střídný.

Střídnice. Cf. Šf. III. 577.

Střídník = vikář. Pal. Rdh. II. 393.,
Bart. 336., Let. 260., Arch. VII. 621 , Hr.
rk. y.

Střídnonož, wechselbeinig, v tělocv. Rgl.

Střídnopaž, wechselarmig, v tělocv. Rgl.

Střídnoramenně, wechselschulterig, v tě-
locv. Čsk

Střídnoruč, -ručně, wechselhändig, v tě-
locv. Rgl., Čsk.

1. Střídný. S stopy, Dk. Poet. 228,
pojmy téhož rozsahu, ale rozdílného ob-
sahu). S. trausgressiv. Vz Brt. Ruk. 61.

Střídohrab, a, m., vz Myší (jména).

Střídolehlý. S. verše. Dk. Poet 305.,
307.

Střídoručí, n. Vký Šp. m.: prostřed
ruky.

Střídozpěv, u, m. = responsoř Hnoj.

Strídža = stryga Slov. Ssk.

Strídžiť = čarovati. Cf. Striga. Slov. Sl.
let. I. 93.

Strieborniak, u, m. = stříbrňák. Slov.
Phľd. VII. 107.

Striebornica, e, f. = stříbrná ruda Slov.
Hdž. Čít. 208.

Strieborníček, čku, m. = stříbrníček,
byl. Slov. Zátur.

Strieborník, u. m.= stříbrník, poten-
tilla, Slov. Rr. Sb

Striebristý = stříbrnatý. Slov. Vaj. T.
m. 18.

Střiece, vz Stříc, 1. Sv ruk. Al. 817.,
Jir. Mor. 54.

Střieci, vz Stříci, List fil. 1878. 209.,
Jir. Mor 54.

Střieda, vz Střída, 1. — S-dy, nach dem
Dreschen gebliebene Aehren. Slov. Ssk.

Střiel, vz Stříl. Rhaz. III. 25

Striezlik, u, m., Amethist, m. Slov. Ssk

Střiezvý, vz Střízvý.

Střiež, vz Stříž.

Striga, vz Stryga (dod.), Mach. 67., 173.

Strigati = čarovati. Slov. Tč.

Strigôňstvo, a, n. = čarodějství. Slov.
Dbš., Ht.

Střih Mkl. Etym. 326 a. S. = dělení
nůžkami Vcř II. 31.

Střiha, y, f = stryga (nadávka). Slez
Zukal

Střihal, a, m. = střihač. Sb sl. ps. II.
1. 86.

Střihánky, pl., m., nějaké jídlo. Plečkám
s-ky smažila. Sk.

1. Střihnouti co: trávník. Us. Dlj. Kdy
beránka střihli. Št. Kn. š. 81. — Poznam.
Str. 717. a. 30. ř. sh. Slova: ,Stříhnouti na
koho — Sd.' polož do: Stříci.

2. Stříhnouti, stříhati, vz Stříci. Cf.
List. fil. 1884. 90.

3. Střihnúť. Střihne = prší šikmo s boku.
Brt. D. 269.

Střihom, ě, f. (ne: a, m.). Střehomě
doby; Do S-mě. Dal. k. 45, 57. Cf. List.
fil. 1882. 124.

Střihovačka = čepelka, Fuchsschwanz-
säge. Sl. les. — S. = kolářská sekera Wtr.
Obr. 588.

Střihovka, y, f., sirex, Holzwespe, f.
Škd., Sš. II. 61.

Střihovnice, e, f, grosses Flossband zur
Verbindung der Flosstafeln. Sl. les.

Střihový. S. příloha (na níž střihy na
šaty nakresleny jsou). Us. Pdl.

Střik, der Streichtisch (u pekařů). Šp.

Stříkací hydrant, hadice, Us., lázně. Vlšk.
214.

Stříkač= stříkačka bezová, laš. śíkavka;
píst do ní: lamař. Mor. Brt.

Stříkačka dvoukoulá, dvoučinná, dvou-
proudní, horská, jednočinná, jednoproudní,
lodní, obecní, přenosná, převozná, rourová,
sundací, trakařová, vozní, vozová, výzbroj
s-ky. Us. Zpr. arch., NA., Khl., Pdl. — S.
vnitroděložní, zubní Anelova, k podkožnímu
vstřikování: Pravazova, Levinova, děložní
atd. Exc. Cf. Slov. zdrav. 357.

Stříkačkárna, y, f., Spritzenremise, f.
Kal. čes. has. 1884.

Stříkačna, y, f, vz Stříkárna. Rk.

Stříkační hadice, hlídka, kolna (stříkač-
kárna), píst, truhlík, ústrojí atd. Čerm.

Stříkačnický. Spritzenmann . S. četa.
Kal. čes has. VI. 55.

Stříkati. Mkl. Etym 325. a. — kam
čím. Vltava na skalin štíty stříkla chmur-
nou pěnou. Vrch. — se stříknouti = opiti
se. Us.

Strikční linie. Vnč. 107.

Stříknutý = opilý. Us.

Stříkoun, Schützenfisch, m. Cf. Brm. III.
3. 58.

Střikovka, y, f., u pekařů, das Streich-
holz. Šp.

Střikový žlab. Vz Žlab.

Stříl = loupání v hlavě atd. Sal. 21. 73 ,
Zbrt. 250., Sbtk Rostl. 28., Mach. 58., Slov.
zdrav. 357 Jak lid stříly zažehnává? Vz
Mus. 1853. 478. 479., 1854. 536., Kv. 1885.
342., Mtc. XV. 191. — S. = nežit etc. Na
paži přivrhl se střiel; S-ly čistiti. Rhaz.
111. 25., Háj.

Střílaný. S. voda = do niž se střílelo.
Polekaný umyje se s-nou vodou. ČMr. V.
186.

Střílení skal (trhání), Us. Pdl., proti
mračnům. Zbrt. 151.

Střílidlo, a, n., das Geschoss, Projectil,
náboj kovový buď z hrubých střeleb či děl
(Artilleriegeschoss), buď z ručních zbraní
(Infanteriegeschoss) k danému cíli vystře-
lený S. podlouhlé (žalud), Langblei, Lang-
geschoss, přišpičatelé (Spitz-), kulovité,
Kugel-, ručniční, dělostřelecké, plné, Voll-,
duté (shrapnely, granáty a půmy), zápalné,
Brand-. S. N. XI. 198.

Střílka, y, f. Jeden měl šablu, druhej
piku, třetí nejaké střílky Sl. let. III. 26.
Daleko od kralomoca najlepšej jest býti,
jestli nechceš z nenadála strílku okusiti.
Glč. I. 171.

Střily, vz Stříl (i dod.).

Strímati sa = zdržeti, udržeti se. Slov.
Dbš. Pov. I. 330.

Střín. Mkl. Etym. 294.

Střína, y, f., sirtis, zastr. Rozk.

Stříní, n , collect. Vz Střín. Brt. D. 270.

Střínko, a, n. = střenka. Nov., Rjšk.



	796

	Střídní, vz Střídný. Střídnice. Cf. Šf. III. 577. Střídník = vikář. Pal. Rdh. II. 393., Bart. 336., Let. 260., Arch. VII. 621 , Hr. rk. y. Střídnonož, wechselbeinig, v tělocv. Rgl. Střídnopaž, wechselarmig, v tělocv. Rgl. Střídnoramenně, wechselschulterig, v tě- locv. Čsk Střídnoruč, -ručně, wechselhändig, v tě- locv. Rgl., Čsk. 1. Střídný. S stopy, Dk. Poet. 228, pojmy téhož rozsahu, ale rozdílného ob- sahu). S. trausgressiv. Vz Brt. Ruk. 61. Střídohrab, a, m., vz Myší (jména). Střídolehlý. S. verše. Dk. Poet 305., 307. Střídoručí, n. Vký Šp. m.: prostřed ruky. Střídozpěv, u, m. = responsoř Hnoj. Strídža = stryga Slov. Ssk. Strídžiť = čarovati. Cf. Striga. Slov. Sl. let. I. 93. Strieborniak, u, m. = stříbrňák. Slov. Phľd. VII. 107. Striebornica, e, f. = stříbrná ruda Slov. Hdž. Čít. 208. Strieborníček, čku, m. = stříbrníček, byl. Slov. Zátur. Strieborník, u. m.= stříbrník, poten- tilla, Slov. Rr. Sb Striebristý = stříbrnatý. Slov. Vaj. T. m. 18. Střiece, vz Stříc, 1. Sv ruk. Al. 817., Jir. Mor. 54. Střieci, vz Stříci, List fil. 1878. 209., Jir. Mor 54. Střieda, vz Střída, 1. — S-dy, nach dem Dreschen gebliebene Aehren. Slov. Ssk. Střiel, vz Stříl. Rhaz. III. 25 Striezlik, u, m., Amethist, m. Slov. Ssk Střiezvý, vz Střízvý. Střiež, vz Stříž. Striga, vz Stryga (dod.), Mach. 67., 173. Strigati = čarovati. Slov. Tč. Strigôňstvo, a, n. = čarodějství. Slov. Dbš., Ht. Střih Mkl. Etym. 326 a. S. = dělení nůžkami Vcř II. 31. Střiha, y, f = stryga (nadávka). Slez Zukal Střihal, a, m. = střihač. Sb sl. ps. II. 1. 86. Střihánky, pl., m., nějaké jídlo. Plečkám s-ky smažila. Sk. 1. Střihnouti co: trávník. Us. Dlj. Kdy beránka střihli. Št. Kn. š. 81. — Poznam. Str. 717. a. 30. ř. sh. Slova: ,Stříhnouti na koho — Sd.' polož do: Stříci. 2. Stříhnouti, stříhati, vz Stříci. Cf. List. fil. 1884. 90. 3. Střihnúť. Střihne = prší šikmo s boku. Brt. D. 269. Střihom, ě, f. (ne: a, m.). Střehomě doby; Do S-mě. Dal. k. 45, 57. Cf. List. fil. 1882. 124. Střihovačka = čepelka, Fuchsschwanz- säge. Sl. les. — S. = kolářská sekera Wtr. Obr. 588.	Střihovka, y, f., sirex, Holzwespe, f. Škd., Sš. II. 61. Střihovnice, e, f, grosses Flossband zur Verbindung der Flosstafeln. Sl. les. Střihový. S. příloha (na níž střihy na šaty nakresleny jsou). Us. Pdl. Střik, der Streichtisch (u pekařů). Šp. Stříkací hydrant, hadice, Us., lázně. Vlšk. 214. Stříkač= stříkačka bezová, laš. śíkavka; píst do ní: lamař. Mor. Brt. Stříkačka dvoukoulá, dvoučinná, dvou- proudní, horská, jednočinná, jednoproudní, lodní, obecní, přenosná, převozná, rourová, sundací, trakařová, vozní, vozová, výzbroj s-ky. Us. Zpr. arch., NA., Khl., Pdl. — S. vnitroděložní, zubní Anelova, k podkožnímu vstřikování: Pravazova, Levinova, děložní atd. Exc. Cf. Slov. zdrav. 357. Stříkačkárna, y, f., Spritzenremise, f. Kal. čes. has. 1884. Stříkačna, y, f, vz Stříkárna. Rk. Stříkační hadice, hlídka, kolna (stříkač- kárna), píst, truhlík, ústrojí atd. Čerm. Stříkačnický. Spritzenmann . S. četa. Kal. čes has. VI. 55. Stříkati. Mkl. Etym 325. a. — kam čím. Vltava na skalin štíty stříkla chmur- nou pěnou. Vrch. — se stříknouti = opiti se. Us. Strikční linie. Vnč. 107. Stříknutý = opilý. Us. Stříkoun, Schützenfisch, m. Cf. Brm. III. 3. 58. Střikovka, y, f., u pekařů, das Streich- holz. Šp. Střikový žlab. Vz Žlab. Stříl = loupání v hlavě atd. Sal. 21. 73 , Zbrt. 250., Sbtk Rostl. 28., Mach. 58., Slov. zdrav. 357 Jak lid stříly zažehnává? Vz Mus. 1853. 478. 479., 1854. 536., Kv. 1885. 342., Mtc. XV. 191. — S. = nežit etc. Na paži přivrhl se střiel; S-ly čistiti. Rhaz. 111. 25., Háj. Střílaný. S. voda = do niž se střílelo. Polekaný umyje se s-nou vodou. ČMr. V. 186. Střílení skal (trhání), Us. Pdl., proti mračnům. Zbrt. 151. Střílidlo, a, n., das Geschoss, Projectil, náboj kovový buď z hrubých střeleb či děl (Artilleriegeschoss), buď z ručních zbraní (Infanteriegeschoss) k danému cíli vystře- lený S. podlouhlé (žalud), Langblei, Lang- geschoss, přišpičatelé (Spitz-), kulovité, Kugel-, ručniční, dělostřelecké, plné, Voll-, duté (shrapnely, granáty a půmy), zápalné, Brand-. S. N. XI. 198. Střílka, y, f. Jeden měl šablu, druhej piku, třetí nejaké střílky Sl. let. III. 26. Daleko od kralomoca najlepšej jest býti, jestli nechceš z nenadála strílku okusiti. Glč. I. 171. Střily, vz Stříl (i dod.). Strímati sa = zdržeti, udržeti se. Slov. Dbš. Pov. I. 330. Střín. Mkl. Etym. 294. Střína, y, f., sirtis, zastr. Rozk. Stříní, n , collect. Vz Střín. Brt. D. 270. Střínko, a, n. = střenka. Nov., Rjšk.