79?

Střípati pazdeří (ženské, když předou,
do kolenou štípati). Slez. Šd.

Střískati. Mkl. Etym. 50. b. — co komu.
Us. Šd. — s čím. Hrom s deštěm ztřieská.
BO. — co jak. Ztřískali kopí v kusy. Výb.

I. 815.

Střísti Cf. Ztřiesti.

Stříš ledu Let. 462., 252.

Střítež od črêt, sumpfige Waldung, Röh-
richt. List. fil. IV. 301.

Střítežský, ého, m., os. jm. Arch. VIII.
314.

Stříti, sternere. Vz List. fil. 1883. 138.
— se kudy. Paprsky slunce strou se po
stěně. Schz.

Střiv, u, m. = nízký vykrojený střevíc;
vyšší na zavázání slove: šňurák, v Troube-
licích: baganč. Mor. Neor. Vz Střívě

Střívě, vz Střeví.

Střízbisko, a, n. = přízvisko, příjmení.
U Léskovce na Mor. Brt D. 66.

Střízbiti, střízviti sa = čistiti se. Kráva
sa střízví Mor. Brt. D 270.

Střízka, y, m., os. jm Výb. II. 1327.

Střízký = střízvý. Nikdá střízcí nebyli
Kom. Lab. 82.

Střízlíček, vz Stříž, 4., Curkálek

Střízlivec, vce, m. = střízlivý člověk.
Osv. I. 339.

Střízlivosť. Vědeckému počínání s. jest
prvním požadavkem. Dk. Aesth. 6.

Střízlivý. Mkl. Etym. 355. S pozoro-
vatel, politika, Vlč., soudnosť, Osv., sloh.
Byl jsem s-iv jako čbánek vody. Šml. —
čím: vínem. Kom. Lab. 135. D. Lehrg.
284. tuto vazbu neschvaluje.

Střízvě = střízlivé. Daj nemocnému po
střízvu. 1529. Exc. Tiežie sě jeho po střiezvu,
kdo by jemu to učinil. NB. Tč. 108.

Střízví, n., vz Střezví (dod ).

Střízviti se, vz Střízbiti se (dod.)

Střízvosť. Aby soudy v s-st vedli. Výb.

II. 1402.

Střízvý. Št. Kn. š. 171 , Mkl Etym. 355
Aby člověk striezvy z mesta odchojel. Čkžk.
XI. 90. Kerý s-vý život vede, dycky dobře
jedě. VSlz. I. 228. Netoliko od zapitie ví-
nem mají střiezvi bvti, ale . . Kšch. 30. S.
buď. Ev. olom. 124., 195.

4. Stříž, střízlíček. Cf. Šrcl. 58., Mkl.
Etym. 326. a., Brm. II. 2. 184. Pozerá ako
striež (dieťa v kolíske, o ktorom sa nazdáli,
že už spí). Slov. Zátur. Střízlíček křičí:
,Řizi, řizi' napomínaje tak, aby se na zimu
dříví řezalo. U Bydž. Kšť. Proč má býti s.
králem ptáků? Vz Mus. 1854. 543.

9. Stříž = rejsek nejmenší, Zwergspitz-
maus, f. Slez. Šd.

Střížaha polož před Střižanov.

Střížaha = suchá takořka mhla, která
někdy v létě se objevujíc má sice podobu,
nikoli však podstatu vodnaté mhly Stč.
Zem 624. — Cf. Střížava, Střížeha, Podýmí.

— S. = šmouhy po nebi, které je viděti,
svítí-li slunce přes oblaky. U Uh. Hrad.
Tč. Po nebi strježavy sa táhnú. Trok. 64.

— S. = ohrada, kolo okolo měsíce. Džl.
Střižek, Coupon, m. Let. Mt. sl. VIII.

2. 105.

Střížstvo, a, n. = čarodějnictví. Cf.
Strídžit. Sl. let. I. 93.

Střížlík, a, m. = stříž, 4.

Střížmo. Veleskok s., Scherriesensprung,
m.; výsed s., das Scheraufsitzen. Čsk.

Strjelka, y, f. = kostřava, festuca. Slov.
Bartol.

Strk. Mkl. Etym. 322. a. S. = strčení.
Strky ramenem dávajíce. Bart. 54. — S.=
spor. S. a různici srovnati. Výb. II. 816. —
S., a, m. = hlupák. Na Hané. Bkř.

Strkejl (strkýl), e, m. = kým se postrkuje.
Chudý člověk je vždy s. Kmk. Drob. pov.
I. 14.

Strkula, y, f. = strkulka. Rr. Sb.

Strmělec, lce, m. = kotrmelec Rk.

Střmen, vz Třmen, Mkl. Etym. 325. a.

Strmenček, nečku, m. = malý střemen,
štruple. Komu sa odopäl s. na pantalonoch.
Slov. Phľd. IX. 217.

Střmeniště, ě, n. = střemeniště. Vš. 70.

Strměti. Mkl. Etym. 325. b. - kde. ,Pněl
na kříži' staří Čechové; Moravci inepte: str-
měl; strmí nůz ve stěně. Bl. 339. — odkud
kam. Hrad z lesů strměl k obloze. Vrch.—
čím. Horstvo strmí velehorou. Tl. M. 7. —
nad co: nad něco.

Strminka, y, f., zdrobn. strmina. Dbš.

Strmisková, é, f. = mor. tanec. Brt.

Strmištěna, y, f. = strmisková jetelina.
U Zborovic na Mor. Šd.

Strmka, y, f., v bot., das Horn. Sl. les.

Strmohlava, y, f., Gipfel, m. S-vy Kav-
kaza. Hrbň. Jsk.

Strmovlasý, haarsträubend. S. úžas. Msn.
Or. 72.

Strmý. Mkl Etym. 325. b. S. výše, pro-
hlubina, Kká., hora, Čch., skála, Vrch., stezka,
Nrd., sráz, stěna. Pdl. Strmým býti na koho.
Slov. Němc.

Stŕňa, aťa, n. = strnádek. Slov. Rr. Sb.

Strnad, strnadlo, strnadel, strnádka
(v Lanžhotě). Brt. L. N. II. 18., Brt. Dt.
50., 62. Cf. Mkl. Etym. 322. b., Brm. II. 2.
294.—313, 745., Rk. Sl. S. rákosný vola:
ho-i-ho! S zpívá z jara: Sedlák po syro-
vátce bzdí! Us. S. posmívá se rolníku v létě
na poli pracujícímu: Sedlače ubohý, sláma
ti z bota trčí! V Podluží. Brt. S. volá na
vesno: Drž bílú za hřívu, ať ti neuteče
hore úvraťama do dílu. Val. Vck. S. zpívá
na jaře: Neviděli jste tu pěti, šesti strýců?
V létě: Sedlák na mezi spí! Na podzim:
Nebojím se pěti, šesti strýců, když mňa
chytí na vějicu. Val. Vck. S. na vesno zvě-
stuje příchod jara: Vezu, vezu, vezu kvítí!
Zakládaje pak svou novou domácnosť pro-
zpěvuje si vesele: 1 Ustavím si chalupečku
ze samého sići (= sítí). 2. Přijdi, samičko,
přijdi! udělamy) si hnizdečko v křibi (= chra-
stí, křoví). 3. Přijdi, ženuško, přijdi! přines
klubečko nići (= nití;! budeš košulky šići!
Vyhřívaje se pak na teplém slunéčku po-
chvaluje si: Sedláčku, sedláčku, jak to slu-
níčko pěkně svítí! V létě, když je v poli
žíru dosti, nestojí hrubě o sedláka, povo-
lávať naň uštěpačně: Nepotřebujeme se
strýců! Ale v zimě ho prosí: Pusť ňa,
stryče, do stodoly, budu ti pást v. létě
voly. Brt. v Km. 1886. 360.-361. S. ptá se

497