798

útrpně volka: Čím tě to, volečku, sedláček
švihá? Sýkorka odpovídá: Bičem, bičem!
Ib. 380. V zimě na dvoře: Sedlák strejc!
sedlák strejc! Sedláček pán! sedláček pán!
Erb. P. 24. V jedné pohádce zpívá s.: Ma-
mička mě zabila, tatíček mě sněd; sestřička
kůstky sesbírala, pod stromečkem je za-
kopala: to jsem ja ten ptáček, cilitililíd!
Ib. — S. Alois, naroz. 1852., prof. v Praze.
Cf. Tf. H. 1. 190. — S. Anton, 1747.-1799.,
dr., rekt. univer., hvězdář. Vz Jg. H. l. 630.,
Slavín II. 15., Rk. SI, S. N, ZI. Jg. 12.,
28., Jir. Ruk. II. 251. — S. Ct. Tf. Mtc. 2.,
Jg. II. 1. 630. — S. Damas., františ. 1679.
Jg. H. 1. 630. — S. Jos., prof. v Plzni. Mus.
1886. 638.

Strnadel, dla, m., vz Strnad (dod.). Mor.
Brt.

Strnádka, y, f., vz Strnad (dod.).

Strní. Mkl. Etym. 322. b. — S. = pole
atd. Pro krejcar by blechu po s-šti honil.
Us. Dbv. — S. přenes. Šedivým s-štěm po-
rostlá hlava (šedinami). Kv. — Strniště =
tanec.

Strniště, os. jm. D. ol. I. 174.

Strništní púška, cyathus striatus, Hunger-
ling, hubka. Slov. Phl'd. XI. 746.

Strnouti. Mkl. Etym. 325. b. — Pozn.
Věta u abs. ,Most — Dal. 89.' patří do
Stroměti — abs. Všecka z-vši lekla se. BN.
Jazyk ztrnul. Nrd. — komu od čeho.
Noha mi z-la od sezení. Us. Tč. — čím
(kde). Divem bieše v nie dušie z-la. BO.
Bolesti jsem nad tím ztrnul. Ler. — nad
čím. Er. P. 202., Němc. I. 149., Ler. —
več. V obraz divý strnul žití rej. Kká. —
proč. Ten strnu pro 'nu tvář mocnú. AlxB.
v. 164. (HP. 76.). — jak: jako hřeb. Jar.
Sl. 63.

Strnožka. Kšá. oprav v: Kš. Také na
Mor. Brt.

Strnule, erstarrt, fest, steif, starr. S.
hleděl před sebe. Us. Pdl.

Strnulosť. S. hostcová, tetanus rheuma-
ticus, úrazová, t. traumaticus. Vz Strnuti
(dod.).

Strnulý kde. Myšlénka v mozku s-lá.
Hrts.

Strnutí, rigor, tetanus, Starrkrampf, m.
Sal. 108. 25., S N. XI. 399., Šel., Kžk. Por.
193., 460. O s. a léčení ho vz Čs. lk. I.
281., II. 34., 54., III. 1., 28., 103., V. 4.
33, 305., VII. 189., 314., VIII. 291., IX.
143., 161., X. 174., 182., 411. S. druhotné,
t. secundarius, hlavy, t. hydrophobicus, host-
cové, t. rheumaticus, hromadné, epidemicus,
novorozeňat, t. neonatorum, omladnicové,
puerperalis, náhlé, acutus, samostatné, idio-
pathicus, úrazové, traumaticus, vleklé, chro-
nicus, v před, emprosthotonus. Ktt. exc.

Strobačiti se = zdráhati se, sich sträu-
ben. U Příbora. Tč.

Stroboskopický, stroboscopisch. S. ap-
parat. Dk. P. 12.

Stroček. Cf. Ott. V. 703.

Strofantový. S. semeno. KP. VI. 381.

Strohwittwer = pavdovec. Dk.

Strohý. Koll. III. 267., MP. 5. Kázeň
přísná a strohá. Brt.

Stroj. Mkl. Etym. 326. a. — S. = kroj.
V svój s. se připraví. Výb II. 43. — S. =
návod. V kyselosť uvodil je s-jem ďábel-
ským. Bart. 123. — S. = mašina. Cf. MS. 16.

Strojana, y, f. = kraví jm. Val. Klš.,
Brt. S. má pěkné bílé rohy jako věnce,
vůbec krásná kráva. Kld. I. 16.

Strojárna, y, f. = strojírna. Slov. Šd.

Strojba = strojení, příprava. Dbš. Úv.
66., Dbš. Sl. pov. I. 314., Prům. čít. 308.

Strojce. V MV. nepravá glossa. Pa. 48.
S. něčeho. Ezp. 357.

Strojdozorce, e, m., Maschinenwärter.
Mour.

Strojeborný, Maschinen vernichtend. S.
nepokoje. Mour. Vl. sil. 66.

Strojek, os. jm. — S. Ondř., kantor
1526. Jg. H. 1. 630., Jir. Ruk. II. 251.

Strojena, y, f. = kráva černá, bíle kro-
penatá, val., Brt., s hlavou kropenatou. Vck.

Strojený. Kochati se v půvabu nestro-
jené přírody. Blý. — jak. Přesnosť slohu
úzkostlivě strojená. Osv. I. 365.

Strojovitosiť, i, f., Mechanismus, m. Rk.

Strojevůdce, e, m , Locomotivführer, m.
NA. IV. 200.

Strojilka, y, f. = parádnice. U Král.
Hrad. Kšť.

Strojířský, Maschinisten . S. umění. Kom.

Strojiti. — abs. Dej pokoj, nestroj (ne-
zlob)! U Žel. Brodu. Otm. — co: čáru,
Zpr. arch., loďstvo, J. Lpř., zpěv, Lpř.,
pikle, nástrahy, Šmb., kouzla. Jrsk. Jakož
panie neb panny své prsy strojie okazujíc.
Št. Kn. š. 163. — k čemu (jak). S. se
k smíti, Mcha., k slubu (k svatbě), Brt. P.
145., k poli (k vojně). Arch. IV. 406. Ktaráž
vším snaženstvím strojí se k skokóm, k tan-
cóm svým ruúhem i vší postavú. Št. Kn. š.
102. — kde: na mlatě = babiti, ometati
a vše připravovati. U N. Bydž. Kšť. — do
čeho. Koně do vozu s. Er. P. 324. Aby
věděli, nač své dietky mají s. do zákonóv.
Št. Kn. š. 129. — na koho. Pod okénkem
stójá, na šuhajka strójá (úklady činí). Brt.
P. II. 353.— co proti čemu. Stroje proti
jeho mysli hrdosti světské. Št. Kn. š. 91. —
se več: v perly, v zlatohlav. Čch. Bs. 82.
— s inft. Kdož se na cestu vydati strojí.
Dik. II. 63. P. Kašpar nehrubě se strojí
platiti. Žer. L. III. 96. — komu. Jděti si
s. (hráti). U Žel. Brodu. Otm.

Strojna. Mkl. Etym. 326. a.

Strojnastůl, -stola, m., os. jm. Wtr.
Obr. 88.

Strojnice, e, f. = strojna. Na Hané.
Wrch.

Strojný = uměle připravený. S. plátno,
Němc. Ch. 1., památky, Pal, setba, NA,
síla (opak: ruční), hvozd, KP., pivovár,
Pdl., maďarisace. Pal. Rdh. III. 175. -- S. =
kdo se rád strojí. Dbš. Sl. pov. VI. 5., Ne-
půjdem na vojnu, mám frujerku s-nú, škoda
by ju bolo nechať lecikomu. Koll. Zp. I.
358. Pod horou ovos drobný, kosí ho šuhaj
strojný. Pís. sl.

Strojodnový. S. pec, Gebläseofen, m.
Hř.

Strojový. S. olej, řemen, Wld., mazadlo.

Strojstvo. Cf. Jg. Slnosť. 125.