801

Strúžeň, žně, stružňa, ě, f. = stolice na
šindel. Val. Brt. D. 270

Stružena, y, f. = ostružina. Mor. u Hra-
nic. Rgl.

Stružka Galileiova = stroj k verifikaci
zákonů prostého pádu užívaný. ZČ. I. 106.

Strúžkový. S. neděle = smrtná. Slov.
Rr. Sb.

Stružlina, y. f., Hobelspan, m. Slov.
Phľd. III. 525., Rr. Sb.

Strúžnice, e, f. = stružna. stolice, na
níž se v šindeli výstruhem žlábek vystru-
huje, když se dříve byl (šindel) na strýci
k tomu pořízem upravil (uhladil). Val. Vck.

Stružník, n, m.. Drechselbank. Loos.

Stružský = u struhy bydlící. U Plotiště.
Kšť.

Strvalosť, i. f., Ausdauer, f. Dch.

Strýc. Mkl. Etym 327. b.. Zř. zem. 477.,
700., Šrc. 243.. 253. S. = otcův bratr. Vz
Uječek. Brt. Dětské říkadlo: Strýče Pa-
vlíků, poďme na viku. navážeme, nasečeme
nošu velikú. Km. 1886. 628. — S. = man-
dragora. Št. Kn. š. 8. 26. — S. Jiří. Vz
Šb. Dj. ř. 290., Streyc, Sbn. 904, Rk. Sl.

Stryci-us, a, m. S. Augustin, Slovák.
Cf. Jir. Ruk. II. 251.

Strýčen, a, m = strýčenec, syn bratra
otcova Št. Kn š. 65. 26.

Strýčena. Št. Kn š. 65. 26.

Strýčeně. Št. Kn. š. 65.

Strýčenec. Sv. ruk. 315. b.

Strýčenka, y, f., vz Strýčena. Rk.

Strýčený komu. Jsú sobě s-ní. Št Kn.
š. 65.

Strýčkování, n., Nepotismus, m. Dk.
Aesth. 508.

Strýčkovský, Vetter-. S. zdvořilkování.
Koll. III. 270.

Strýčna, y, f, Muhme, f. Rk.

Strýdžie = jedovatý. S. huby (houby).
Slov. Zátur. S. deň (v ktorom proti ško-
dlivej moci stryg (strig) ohradžujú sa jede-
ním česnaku a čiaranim krížov česnako-
vých na domové a maštalné dvére). Slov.
Mt. S. I. 207., Sbtk. Rostl. 296., Sb. sl. ps.
I. 207.

Strydžiť = čarovati, hexen. Slov. Hdž.
Vz Stridžiť (dod.)

Strvga, vz Striga, Mus. 1889. 365., Mách.
173. Ó stryga, to je cosi (podiv)! 1 No,
stryga, to je cosi (= nic)! Val. Vck. S.
snad místo staryga, což u Slováků téměř
jedno značí, jelikož jen staré osoby stry-
gouňstvím a čarodějstvím se zanášejí Koll.
Zp. I. 419. Bosorka, na Hrozenkovsku
stryga. jest z pravidla záškodnou čaroděj-
nicí. Mtc. XVI. 121.

Strygin, a, o, der Hexe gehörig. S.
pravota. Nár. nov. IV. Č. 96.

Strygoňský = čarodějnický. Slov. Dbš.
Sl. pov. V. 79.

Strygoňstvo, strygouňstvo, strygúnstvo,
a, n. = čarodějnictví. Slov. Klčk., Koll.,
Čkžk., Loos.
Stryha = stryga. č. Sebr. sp. II. 36.

Strycheř, e, m., modabrum, zastr. Veleš.

Strychnin. Vz Em II. 387., MS. 333 ,
Slov. zdrav. 356., KP. VI. 393.

0S0t,rychninovitý. S. rostliny. S. N. XI.

487.

Stryjanka, y, f. = tetička. Pyp. K. 248.

Strvjoch, a, m. =-= strýček. Slez. Šd.,
Bit. D. 145.

Stryk, u, m. = strich. Brf. D. 270.

Strvk. Přátel kapsa a s. míšek. U Opav.

Strýko. Mkl. Etym. 327 b. Vz Ujco.

Strýna. Mkl. Etym. 327. b. V MV. ne-
pravá glossa. Pa. 48. Cf. Tetéč.

Strvzniť sa = smluviti se. V Oravě na
Slov. Rl. Pr. II. 7.

Strzolka, v, f.= hnědý bituminosní pí-
skovec. Krč. 804.

Strzub, vz Ostrb, Ostrévka. Mor. a slez.
Brt., Kld.

Strž. Cf. Mkl. Etym. 354. Máme tu s.
(rybníku) svým nákladem zadělati. Arch.
X. 365 — S Bílá. Klammerloch, m., na
Šumavě. Čechy. I. 31.

Stržán, u, m. = stržeň, dřeň ve vředu.
U Čes. Kruml. Plsk.

Strže, praeciputium. 15. stol.

Stržek. Mkl. Etym. 354.

Stržeň = dřeň vz toto, Mkl. Etym.
322. a. Stržeň chřbetnice, v němžto je
mozk, slove mícha. Rhaz. IV. 12. Stržen
s nebe a stržeň v dřevě, jak Moravci ří-
kají. Bl. 41. Stržeň, vimen. Boh. 32. —
S. = suk Val Vck.

1. Stržení. Nevyčkav jiných zemi s.
(příchodů). Výb. II. 1387.

Stržma, y, f, sirtis. zastr.

Stržný, abschüssig. Lpř.

Stůčka kobercová, Teppichrolle, Dch.,
papíru. Hš., pergamenů. Čch. Mch. 13.

Stučněti z polévky. 1530. Mus. 1891.
463.

Stud panenský. Št. Kn. š. 81. Před tebou
plakať mně není studem. Osv. V. 635. S.
jen jednou ztratíš. Šd., Bž., Hkš.

Studánka. Cf. Krč. G. 67., Zbrt. 291.
K dobré s-ce ušlapaná cestička; Kde s..
voda jest teplejší. Bž. exc. — S. = jamka
v kaši atd. mastnotou naplněná, z níž si
přimašťují Na Žďársku. NZ. I. 72. — S. =
kruh měsíce. Měsíc má studánku, Hof. m.
Dch., Kv., Pk.

Studen = listopad. Slov. Hdž. Čít. 145.,
Č. Čt. II. 249. — S. = studenosť. Mkl.
Etym. 127. b. Má se jako pes ve studeni.
Wtr. S. sněžná, frigor. Št. Kn. š. 106. 4.

Studeňák. a, m. = živočich ve stude-
ných krajinách žijící. Mt. 1. 63. str. 123.

Studence, jezero na ostrově Rujaně. Vz
Phľd. II. 22.

Studeníce = zimnice. Ostala jeho s. Ev.
víd. 70.

Studeniti. Studeňá mě na hřbetě. Slez.
Šd.

Studenka jablečná, Aepfelkaltsohale. Šp.

Studénka = studánka. Jord., Mkl. Etym.

127. b. — S-ky, S-nka, pole u Veselíčka
a j. Pk.

Studenkavý vietor. Slov. Klčk. V. 204.
Studenosť žaludku = klevetivosť. Pož.

128. Vz Studený.

Studeňoučký, hübsch kalt. Us.

Student. Vz Er. P. 386. Polský a uher-
ský s. = vůl. Vz Sbtk. Kr. h. 36.