802

Studentka, y, f., Studentin. Bern.

Studentský kousek, Studentenstreich,
Monr., leštidlo (slinv) Us. Gth.

Studený. Mkl. Etym. 127. b, Šrc. 131.
S. obkladek, povětrnosť. Us. Už je studený
(umřel). Us Fč. S. pec v hutích = místo
chladicí. Jdr. Ani jsi studen ani horek.
Bibl. Kdo jí vařená jídla s-ná, bude hezký
v obličeji. Mus. 1855. 52. Kdo má studené
ruce, má upřímné srdce. Mus. 1853. 471. —
v čem: u božiem milovánie Št. Kn. š.
125. — S. = les u Lipníka. Pk. — S. Vrch
v Příbramsku, Krč., na českomor. hranicích.
Krč. — S. Doly, nyní Studenec, u Prostě-
jova. D. ol. I. 49. — S. Voda, les u Pusté
Kamenice na Vysokomýt. Vchř. — S. Frant,
učitel 1834.— S. Alois. 1842. Jg. H. 1.630.

Stúdev = stoudev, zastar.

Studihrách, a, m., os. jm. Arch. IV.
96., Wtr Obr. 89.

Studiti. Mkl. Etym. 327. b. — se komu
čím. A vdy bych se nerad škodami veli-
kými studil JMti. Arch. VIII. 67.

Studlý = studený. Slov. V s-lom hrnku
neuvaria sa zemiaky. Rr.

Studna filtrační. Us Pdl. Jako by do
studně padl (ničeho o něm neslyšeti) Us.
Šd. Oči má v studýnkách (pláč na kraji).
Us. Pam. arch. XIV. 359. S. o štědrý den.
Vz Zbrt. 259. O studnách. Cf. Mách. 141.

— S. Rasova = pole u Kojetína. Pk.
Studnice. Mkl. Etym. 327. b., Ž. brn ,

Pass mns 331., Cor. jur. IV. 3. 2 443. S.
artesská, Krč G. 67., římská. Vz Vlšk 512.
S. dobrého. Kar. 94. V studnici se modliti.
Sv. ruk. 329. Biblickou theologii vážil je-
diné ze studnic písma sv. Koll. IV. 240. —
Cf. Jg H. 1. 749.

Studnický. S. Hora v Semilsku Mzr. 2.
96.

Studničár, a, m. = studnář. Slov. Bern.

Studnička, v. m , os jm. — S Pavel.
1492. Arch. X. 457 — S Alois řed. prů-
mysl. školy v Náchodě, nar. 1842. Vz Tf.
H. l. 167 . 190, 195., 197., 199., 200., Bačk
Př. 167.. Rk. Sl., S. N. — S. Frant., dr. fil.,
prof. math. při čes. univers., em. rektor, býv.
generalní sekretář Čes akademie cís. Fran-
tiška Josefa pro vědy, slovesnosť a umění,
vrchní redaktor Ottova Slovníku naučného,
velmi plodný spisov. atd, nar. v Janově
1836. Vz Tf. H. 1. 167., 189.. 190. 194,
195, Šb. Dj. ř. 290, Bačk. Př. 185., Tf.
Mtc 298., Ukaz. 110., Mus. 1886. 638., Rk.
Sl.. S. N.

Studničková, é, f — S. Božena, ředi-
telka opatrovny v Karlíně. Vz Tf. H. 1
136., Pyp. K. II. 422.

Studničný kůň Pegasus. Koll. Sr. 563.

- S. Hora v Krkonš Řvn. 484 , 517.
Studňovitý, brunnenartig. S. jáma, Mus.

olom. 1889. 54., hrob. Ndr. Anthr, I. 44

Studnovka, y, f. = druh cihel. Stat kn.
188 116.

1. Studný. S. uzardění. Šml.

2. Studný = studený. Slov/ Bern.
Studoprázdnosť, i, f., Schamlosigkeit,

f. Rk.

Studoprázdný, schamlos, unverschämt.
Rk.

Studovati co kde jak. S-val již na
g-siu se zálibou přírodní vědy. Us Pdl.

Studoveň, vně, f., kera, zastr. Rozk.

Studovna, y, f., Studierstube, f

Stúdva, y, f. = stúdev, stoudev. Hus II
35.

Stúdvice, e, f., vz Stúdev. Sto s-vic
oleje. B. mik. Luk. 16 6.

Stuha Jak stuhy plyne jim řeč z huby
(nepretržitě). Čch.

Stuhel, hle, m. = pentle. Slov. Zátur.,
Orl IX. 41.

Stuhlička, y, f. = pentlička. Koll. Zp
II 229.

Stuhlík, u m. = stuhel. Zátur. — S.,
bylina. Slov. Zátur.

Stuhlý. S. kmeny kořenné. Nadával nám
stuhlých rob. NB Tč. 245.

Stuhnouti več Voda ztuhla v led. Us.
Pdl. S v kámen. Nrd. — v čem. Umění
ztuhlo a zkoprnělo v jistých typech a for-
mách. Šbm. Vlny v běhu s-hly. Vrch

Stuchař, e, m. = hudlař (nadávka). Wtr.
exc.

Stuchlík. Zaschlý s. Šml. — S., os. jm.
1366. Mus. S. z Hladomore (vymyšl. jm.).
Výb. II. 1627.

Stuchlivěti, vz Stuchleti

Stuchlivosť, i. f = stuchlivina. Bern.

Stuchlivý, dumpfig, stuchlý. Rk., Bern.

Stuchlota. y, f. = stuchlina. DSt. I. 19

Stuchlý Cf. Mkl. Etym. 358. S. vězení.
Hol. 178

Stuchnouti. Člověk by se stuch', když
takové věci slyší, man möchte aus der Haut
fahren Dch.

Stuchnutí, Dumpfigwerden, n. Bern.

Stuchnutý = stuchlý. Bern.

Stůj. Vz Státi.

Stukatorský. S. řemeslo. Mus. 1880
438.

Stukaturník, a, m., Stuccateur, m. Hvlč.
I. 140.

Stukaturovati, vz Štukaturovati.

Stukavý = stonavý, churavý. Mor. Bdl.

ŽŠf. 6

Stůl. Mkl. Etym. 320. b., D. Lhrg 169.
Prázdný s., tabula rasa (vše spracováno)
Neč. S. ledovcový Stč. Zem. 655. Ten pro
jiné na s. neprostírá (pracuje sobě a ne ji-
ným) Us. O s. nás bylo. Brt. S. dáti komu,
verköstigen. 1535. Zkl. Stařec ten za mno-
hým už stolem sedával (mnohým radil).
Brodz. — Soukup. Slad byl rovně položen
jako s. KP. Na Mor. kladou narozené pod
s. Proč?Vz Brt. Dt. 3. Hádanka: 1. Čtyři
rohy, čtyři nohy, na prostředku deska. 2.
Čtyři rohy, čtyři nohy to má. nechodí to,
ani netrká. 3. Čtyři nohy, Čtyři rohy mám,
nechodím, žádného nepotrkám ; tvrda jsou
má záda, na ně se nakládá, lidé v poledne
potřebují mne; mám ještě více služebníků,
samých čtvernožníků. Rozvaž to na mysli,
a kdo jsem, pomysli (stůl — židle). 4. Vz
Maso (dod.). — S. = jídlo. U jeho stolu
byl vždy při chuti (nedostal mnoho). Šml.
Při stole jako v kostele. Slov. Rr. MBš. —
S. Páně. K stolu Páně přistoupiti. Výb. II.
1641. — S. ševcovský atd — krám. 1546.
Mtc. 1877.



	802

	Studentka, y, f., Studentin. Bern. Studentský kousek, Studentenstreich, Monr., leštidlo (slinv) Us. Gth. Studený. Mkl. Etym. 127. b, Šrc. 131. S. obkladek, povětrnosť. Us. Už je studený (umřel). Us Fč. S. pec v hutích = místo chladicí. Jdr. Ani jsi studen ani horek. Bibl. Kdo jí vařená jídla s-ná, bude hezký v obličeji. Mus. 1855. 52. Kdo má studené ruce, má upřímné srdce. Mus. 1853. 471. — v čem: u božiem milovánie Št. Kn. š. 125. — S. = les u Lipníka. Pk. — S. Vrch v Příbramsku, Krč., na českomor. hranicích. Krč. — S. Doly, nyní Studenec, u Prostě- jova. D. ol. I. 49. — S. Voda, les u Pusté Kamenice na Vysokomýt. Vchř. — S. Frant, učitel 1834.— S. Alois. 1842. Jg. H. 1.630. Stúdev = stoudev, zastar. Studihrách, a, m., os. jm. Arch. IV. 96., Wtr Obr. 89. Studiti. Mkl. Etym. 327. b. — se komu čím. A vdy bych se nerad škodami veli- kými studil JMti. Arch. VIII. 67. Studlý = studený. Slov. V s-lom hrnku neuvaria sa zemiaky. Rr. Studna filtrační. Us Pdl. Jako by do studně padl (ničeho o něm neslyšeti) Us. Šd. Oči má v studýnkách (pláč na kraji). Us. Pam. arch. XIV. 359. S. o štědrý den. Vz Zbrt. 259. O studnách. Cf. Mách. 141. — S. Rasova = pole u Kojetína. Pk. Studnice. Mkl. Etym. 327. b., Ž. brn , Pass mns 331., Cor. jur. IV. 3. 2 443. S. artesská, Krč G. 67., římská. Vz Vlšk 512. S. dobrého. Kar. 94. V studnici se modliti. Sv. ruk. 329. Biblickou theologii vážil je- diné ze studnic písma sv. Koll. IV. 240. — Cf. Jg H. 1. 749. Studnický. S. Hora v Semilsku Mzr. 2. 96. Studničár, a, m. = studnář. Slov. Bern. Studnička, v. m , os jm. — S Pavel. 1492. Arch. X. 457 — S Alois řed. prů- mysl. školy v Náchodě, nar. 1842. Vz Tf. H. l. 167 . 190, 195., 197., 199., 200., Bačk Př. 167.. Rk. Sl., S. N. — S. Frant., dr. fil., prof. math. při čes. univers., em. rektor, býv. generalní sekretář Čes akademie cís. Fran- tiška Josefa pro vědy, slovesnosť a umění, vrchní redaktor Ottova Slovníku naučného, velmi plodný spisov. atd, nar. v Janově 1836. Vz Tf. H. 1. 167., 189.. 190. 194, 195, Šb. Dj. ř. 290, Bačk. Př. 185., Tf. Mtc 298., Ukaz. 110., Mus. 1886. 638., Rk. Sl.. S. N. Studničková, é, f — S. Božena, ředi- telka opatrovny v Karlíně. Vz Tf. H. 1 136., Pyp. K. II. 422. Studničný kůň Pegasus. Koll. Sr. 563. - S. Hora v Krkonš Řvn. 484 , 517. Studňovitý, brunnenartig. S. jáma, Mus. olom. 1889. 54., hrob. Ndr. Anthr, I. 44 Studnovka, y, f. = druh cihel. Stat kn. 188 116. 1. Studný. S. uzardění. Šml. 2. Studný = studený. Slov/ Bern. Studoprázdnosť, i, f., Schamlosigkeit, f. Rk. Studoprázdný, schamlos, unverschämt. Rk.	Studovati co kde jak. S-val již na g-siu se zálibou přírodní vědy. Us Pdl. Studoveň, vně, f., kera, zastr. Rozk. Studovna, y, f., Studierstube, f Stúdva, y, f. = stúdev, stoudev. Hus II 35. Stúdvice, e, f., vz Stúdev. Sto s-vic oleje. B. mik. Luk. 16 6. Stuha Jak stuhy plyne jim řeč z huby (nepretržitě). Čch. Stuhel, hle, m. = pentle. Slov. Zátur., Orl IX. 41. Stuhlička, y, f. = pentlička. Koll. Zp II 229. Stuhlík, u m. = stuhel. Zátur. — S., bylina. Slov. Zátur. Stuhlý. S. kmeny kořenné. Nadával nám stuhlých rob. NB Tč. 245. Stuhnouti več Voda ztuhla v led. Us. Pdl. S v kámen. Nrd. — v čem. Umění ztuhlo a zkoprnělo v jistých typech a for- mách. Šbm. Vlny v běhu s-hly. Vrch Stuchař, e, m. = hudlař (nadávka). Wtr. exc. Stuchlík. Zaschlý s. Šml. — S., os. jm. 1366. Mus. S. z Hladomore (vymyšl. jm.). Výb. II. 1627. Stuchlivěti, vz Stuchleti Stuchlivosť, i. f = stuchlivina. Bern. Stuchlivý, dumpfig, stuchlý. Rk., Bern. Stuchlota. y, f. = stuchlina. DSt. I. 19 Stuchlý Cf. Mkl. Etym. 358. S. vězení. Hol. 178 Stuchnouti. Člověk by se stuch', když takové věci slyší, man möchte aus der Haut fahren Dch. Stuchnutí, Dumpfigwerden, n. Bern. Stuchnutý = stuchlý. Bern. Stůj. Vz Státi. Stukatorský. S. řemeslo. Mus. 1880 438. Stukaturník, a, m., Stuccateur, m. Hvlč. I. 140. Stukaturovati, vz Štukaturovati. Stukavý = stonavý, churavý. Mor. Bdl. ŽŠf. 6 Stůl. Mkl. Etym. 320. b., D. Lhrg 169. Prázdný s., tabula rasa (vše spracováno) Neč. S. ledovcový Stč. Zem. 655. Ten pro jiné na s. neprostírá (pracuje sobě a ne ji- ným) Us. O s. nás bylo. Brt. S. dáti komu, verköstigen. 1535. Zkl. Stařec ten za mno- hým už stolem sedával (mnohým radil). Brodz. — Soukup. Slad byl rovně položen jako s. KP. Na Mor. kladou narozené pod s. Proč?Vz Brt. Dt. 3. Hádanka: 1. Čtyři rohy, čtyři nohy, na prostředku deska. 2. Čtyři rohy, čtyři nohy to má. nechodí to, ani netrká. 3. Čtyři nohy, Čtyři rohy mám, nechodím, žádného nepotrkám ; tvrda jsou má záda, na ně se nakládá, lidé v poledne potřebují mne; mám ještě více služebníků, samých čtvernožníků. Rozvaž to na mysli, a kdo jsem, pomysli (stůl — židle). 4. Vz Maso (dod.). — S. = jídlo. U jeho stolu byl vždy při chuti (nedostal mnoho). Šml. Při stole jako v kostele. Slov. Rr. MBš. — S. Páně. K stolu Páně přistoupiti. Výb. II. 1641. — S. ševcovský atd — krám. 1546. Mtc. 1877.