803

Stůlati sě = ve vyhnanstvi žíti. PR.

Stulička, v. f. = měsíček zahradní, Ca-
lendula offic. Skar.

Stulík. Mllr. 72., Rosc. 143.

Stulinožky, adv. S. sa skáče najme tam,
kde nieto nadostač miesta k rozbehnutiu sa
ku skoku. Spôsob toho skákanie požaduje
náramnú silu a nevšedniu obratnosť (se stou-
lenými, k sobě přiloženými nohami). Slov.
Rr. Sb.

Stulník, u. m., vz Stulpek (doleji).

Stulpek, stulník. u. m., nemifar, rostl.
15 stol. D. Gesch. 278.

Stuna, y, m , kancellista 1786. Jg. H. 1.
630.

Stunati, stunavý = stonati, stonavý.
U Kdýně. Rgl.

Stúp, súp. u. m = sloup, veřaj, veřeje
ve stodole. V Podluží Brt. V již. Čech.
Rjšk. Ta slova mluvil Ježiš na stúpu, káže
v chrámě. Ev. víd 32 (ol 240 : na slúpu).

Stupa, v, f = stopa Slov. Bern

Stúpa V MV. pravá glossa. Pa. 24. S.,
pistrina Sv. rnk 317. a

Stupäj, e. f. = stupěj. — S. = chodidlo.
S. má čiastky : prihlavok, šlapu, palec, prsty,
pätu Slov Hdž Čít. 216

Stunaja, e. f. = stupěj. Slov. Let. Mt.
sl. VIII 1. 50.

Stupák, a, m., Steiger (kůň) Dch.

Stupakáď, ě. f. Tretstock, m. Exc.

Stupárna Kezel 140.

Stupařský, Stampfmüller-. S. práce. Us.
Šd.

Stupava na Mor. Tam zakládali si mnoho
na svých volatech. Vz Sbtk. Krat. h 206.
— S. = potok u Vlkoše na Mor. Brt

Stupecký, ého, m. — S. Jos. dr. práv,
prof. české univer. v Praze, t. č. redaktor
čas. Právníka. Vz Tf. H. 1 184.

Stupečka. Dal jsem si nalejt jen do
čtvrtky a seděl jsem jako s Kmk. Kuk T
380

Stupěje Stupaj u mé s-je. Kar. 116.
Prišli na medveďaciu stupäi. Dbš Sl. pov
I. 232. — Phľd IV. 42. Cf. Mkl. Etym
324 a.

Stupeň. Mkl. Etym 324. a. Cf. Státi,
Šf III. 488. S. v přenes. smyslu. Bída do-
stoupila stupně nejvyššího : První s vzdě-
lanosti. KP. S. rozvoje, Srč., dospělosti
žáků. Kř — S. v math. S. plochy, křivky,
Jrl. 200., 235, čáry Vnč. 21. Styk ploch
(křivek) 1., 2., 3., ntého stupně. Stč. Dif.
171., 172., 207., 237. — S. ve fys. Slouče-
nina 1,2,3. stupně, s mrazu, lihový, Mj.
105., dotknuti, světlosti, Jrl., hygrometrický,
Stč., tonový. Chlum — S. = koleno. S.
příbuzenství. Vz Cor. jur. IV. 3 1 436 ,
IV 3. 2. 443 — S. Na Stupních, vršek
pod Zámeckými schody v Praze, auf den
Staffeln. Dch.

Stupice. Falle. Mkl. Etym. 324. a.

Stupínek, nku, m. = malý stupeň Dch.

Stúpiti = stoupiti.

2. Stupka. 17. stol. Mus. 1880. 475. Pro-
kletý, odřený s Rkv. arch. — S. = špry-
sel. Slov. Ssk.

Sťupkáč, e, m = druh jáblek. Mor. Rgl
Stuplice, e, f., baneum, zastr. Rozk.

Stupněj, e, f., vestigium, zastr. Hank.
Sb. 420.

Stupni zpěv, Hnoj., modlitba (na začátku
mše, das Staffelgebet). Dch

Stupnice větrná Scottova. Stč. Zem. 601
— S. známek (školních) Us. Pdl.

Stupníčkový. S kolo, Stundenstaffel
Nz. Vz Stupní.

Stupničný. S. řád, vědy. Msr. 35 , 36.

Stupník, u, m. = škála. Mj., ZČ.

Stupníkový fotometr. ZČ. III. 22.

Stupniště, ě, n., Estrade, f. Rk.

Stupňořada, y, f., Stufenreihe, f. Pl. II
446

Stupňování jmen přídavných. Cf. Kvř.

Ml. 74.—76. O s. v jazycích indoeur. vůbec.

Podává dr. Em. Kovář Vz List. fil 1887.
115. nn. O 8. samohlásek cf. Src. 517.,
527.—528 . Jagić Arch. XI. 561 nn., Mkl.
aL. 28 , Gb. Ml. T. 23., II. 184 nn., Kvř.
Ml 17.-18. Jir Nkr. 8 a hl. List. fil. V.
294 —299. (Uiber Steigerung und Dehnung
in den slav. Sprachen. Von Dr Fr. Miklo-
sich. Wien 1878. Tam podal Gb. obšírný
obsah Miklosićova učení).

Stupňovaný = na stupně rozdělený. Mj.
103.

Stupňovitě, vz Stupňovitý. Šim. 49.

Stupňovitý. S. sklon pahorku, Čch.,
pyramida, stavidlo, NA, tvar broušených
kamenů, vývoj Osv.

Stupňovka, y, f, Curette, f. Rk.
Stupňovník, u, m.. Gradirstoff, m Ssk.

Stupňový. S. modlitba, vz Stupní (dod.),
Brt., Špch.; pochod (en échelon), vývoj,
Osv., pojem, protiva, rozdíl, Dk., areometr.
ZČ.

Sturni, kmen slovan. Vz Šf. Strž. I.
236, 245

Stusteť = ztloustnouti. Tak stustel, jakoby
bol niechto naňho lopatú nahádzal. Rr. Sb.

Stužčička, y, f, zdrobn. stužka. Sl. ps
180

Stužiti. Mkl. Etym. 351. a.

Stužka s propovědí, Spruchband, n. Dch.
S. lesklých slov. Čch. Živ.

Stužkonoska, y, f, catocala, das Ordens-
band, motýl. Cf. Brm. IV. 442., Ott. V. 231.

Stužkovec, vce, m., desmodium, das
Büschel kraut. Rstp 389 . Hg. 90.

Stvářať = přeháněti. Val Slavč. 51.

Stvářenie. n , vz Ztvářenie

Stvel (stbel), u, m. = puteus. 1380. Mus.
1885. 540.

Stvění ohně. Ev. olom. 181.

-ství. Břítství, Obříství (místa). Vz Pal
Rdh. I 139. — Cf. Gb. Ml I. 60 , Schl. Gymna-
sialzeitung 1851. 296. Mezi příponami -ství
a -stvo činí se u významu rozdíl, jehož pů-
vodně nebylo. Kvř. 27

Stvieti se. Cf Mkl. Etym. 332. b., Hom.
opat. 154. a. 4., Hank. Sb. 420.

-stvo. Příp. jmen zemí: Judstvo, Judaea
provincia. Židovstvo (krajina) Placel 19,
21. a u V. Cf. Šf. III. 422. A my s svým
mistrovstvem do pekla budem svrženi. Pass.
mus. 464. Kde není rozdílu mezi abstrakt-
ním (-ství) a konkretním (-stvo), vždy místo
má přípona -stvo: hlupstvo, zlodějstvo, ši-
benstvo (laš.), darebáctvo, lumpáctvo, bo-