804

hactvo (laš., slov. bohactví), manželstvo
(oboje). Brt. D. 142. Význam obou přípon
byl původně stejný. Časem však vyvinul
se známý rozdíl a toho dlužno šetřiti. Gb.
Ml. I. 60.

Stvol. Mkl. Etym. 327. b.. Rosc. 7. —
S. slezinový, Milzbalken, m. Nz. lk.

Stvól, u, m. = stůl. Na mor. Kopan. a
slov. Brt. L. N. II 108. Krivda za s. sadla
a Pravda u dvier žobre. N. Hlsk. III. 322.

Stvolný S. železo, Gewehrplatinen (zu
Gewehren). Hr.

Stvor. V MV. nepravá glossa. Pa. —
Sv. ruk. V. I. 346., Mkl. Etym. 366. — Od
stvora (stvoření) světa. Sv. ruk. 4.

Stvora, y, m. = kdo si vytvářá, poroučí
a není mu nic po chuti. U Star. Jič. Vhl.

Stvoření. S. člověka, světa. Cf. Mách.
14.—18., 3.-12. — S = stvor. Nechrle od
s. své žádosti odtrhnúti. St. Kn. š. 128.

Stvořeníčko, a, n., zdrobn. stvoření. To
je f.! Us.

Stvořenstvo. Čch. Bs. 143., Dk. Dj f.
86.

Stvořený. Křik ďábly s-ný. AIxB. 141.
(HP. 75 ).

Stvorička, y, f., zdrobn. stvora. Slov.
Phľd. VI. 2.

Stvořitelský, Schöpfer-. S. činnosť. Ka-
deřávek.

Stvořiti. — co. Zuby tak sličně stvoři
(zavřela, clausit), že každý mnějieše, by
byla umřela. Apoll. Mus. 1863. 290. — co
z čeho. Divné věci z ničehož stvořil. Št.
Kn. š. 36. (17.). — koho proč kam. Pro
něž jej jest Buoh na svět stvořil. Št. Kn.
s. 180. — kde (čím). Tam si nový můžeš
s. svět myšlénky silou. Vrch. Taký se tu
křik by stvořil. AlxV. v 1529. (HP. 37.).
Taký by zvuk hi křik stvořen. AlxB. v.
69. (HP. 73.). — koho komu k čemu
z čeho. Hospodin mu Evu ku pomoci
z kosti stvořil. 1450. Mus. 1884. 241.

Stvořítko, a, n. = tvořítko. U Chrou-
stova. Tbnk.

Stvrdění, n. = stvrzení. Slov. Bern.

Stvrděný = stvrzený. Slov. Bern.

Stvrditi. Ztvrditi. Ž. kl. 89. 6., 111. 8.,
118. 87. — co čím: výrok přísahou. Mus.
1880 25. Jenž lidem ku nápravám cestu
zákonem stvrdil. Msn. Or. 9.

Stvrdlý studeností. Hus I. 148.

Stvrdnouti proti čemu. Čím proti ní
tak ztvrdlo srdce otcovo. Šbr. Záj. kr.
Václ. 751.

Stvrdnutí kosti, osteosclerosis, Nz. lk ,
rakovité s. Kžk.Por. 205. S. hlásky. Bž. 11.

Stvrný, strenuus. Hank. Sb. 420.

Stvrzení. Ano když do kláštera vejde
panna, má do roka rozmysl; i vlasy uřežíc
ještě móž ven do s. Št. Kn. š. 75.

Stvrzenka, y, f. = lístek, jímž se něco
stvrzuje, Empfangs-, Bestätigungsschein. Dch.
S. o tržní ceně, o příjmu. Pr. tr.

Stvrzený čím: přísahou. Us. Pdl., Mus.,
Lpř. — v čem: v zákoně. Št. Kn. š 66.—
k čemu. K vieře jsúci s-na. Výb. II. 19.
Přísahy jménem božím z-né. BR. II. 23.

Stvrzovati, Bestätigungs- S. knihy,
libri confirmationum. Bor.

Stvůra. Cf. Mkl. Etym. 366. S. básnická
(v dobrém smyslu). AI. V. Svoboda.

Stýblo Jarosl. Slavín seš. 34. v příloze
str. 1.

Stvcerin, u, m., v lučbě. Rm. II. 107.

Stýčiti. Mkl. Etym. 368.

Styčka, y, f., Lasche, f. Zpr. arch. X.
76.

Styčnice, e, f. = styčná (čára), Tan-
gente. Šd., NA. V. 74.

Styčník. u, m. = kus pochvy koňské.
Wtr. Obr. 661.

Styčnosť hmot, Mj. 8., ploch. 188.

Stvd. Už mě je s. (laš.). Brt. D. Hanba
a s Šf. Strž. II. 26.

Stvda, y, f. = styd. Rk.

Styděti. Vz List. fil. 1884. 463., Mkl.
Etym. 328 a. — abs. Kdo se nestydí, mní,
že hanby nedochází. Arch. VIII. 305. Kdo
se stydí, svůj břich šidí. Brt. — se čeho
na čem, v čem). Své nahoty se nestydíš.
Pass. mus. 436. Pakli se mne na čem sty-
díš. Hr. rk. 421. Stydiec se jie v tom. Št.
Kn. š. 99. Toho se tuto nestydí. Pass. 452.
— čím (kde). LMar. 30 Jímž se nebudu
s. Sv. ruk. 8. Svú se řečí styď. Výb. II.
287. Tuť by se dobrým nestyděli; Ta zvěř
se i nestydí svú zlostí. Št. Kn. š. 93., 159.
Jenž se svým mravem stydí; Onú hanbú
se stydieše; Družkami se stydievši. Ezp.
1678.. 1661., 1666. — se zač (jak). Aby
za bratrství se nestyděl. Výb. II. 1401.
V hrdlo za něco se s. Št. N. Zač se sty-
díme, rádi tajíme. Hkš. — se kde. A tiem
se viece v svém srdci stydiec. Št. Kn. Š.
48. — se z čeho. Aniž se mají z toho s.
Arch. VIII. 354., Výb. II. 714. — se več.
Měl by se v svou hlavu s. Wtr. exc. — se
nač. Stydžim śe na oči (pravila žena za-
krývajíc si tvář). Brt. D. — s inft. Stydiec
se před ním pokořiti. Št. Kn. š. 48,.

Stydka, y, f., Schossbein, n. Šv. 22.,
Ssk.

Stydkodělohový vaz, ligamentum pu-
bouterinum. Exc.

Stydkoměchýřový vaz, ligamentum pu-
bovesicale. Exc.

Stydkopastelínový. S. bolesť čivová,
neuralgia pudendohaemorrhoidalis. Exc.

Stydkopředstojnicový vaz, ligamentum
puboprostaticum. Exc.

Stydkosť S-sti zbýti. Sv. ruk. 302.

Stydkostehenní, pubiofemoralis.

Stydký. Mkl. Etym. 328. a. S. hrbolek,
tuberculum pubicum, hřeben, pecten pubis.
Líčidlo je věc velmi stydká. Kšch. 25. S.
úd. vz Úd (i dod,).

Stydlevý = stydlivý. S. poroba, Kat.
str. 58., múdrosť. Ev. olom. 158.

Stydlivosť pannu lépe krášlí než zlato
a drahé kameny. Sb. uč.

Stydlivý. Nestydlivé oko nestydlivého
srdce jest zlý posel. Leg. Mně. R, 51.

Stydlý. S láska. Štulc. — Přenes. Aby
se shřéli ti, ješto sú stydlí. Št. — S. Voda,
jeskyně v údolí sv. Ivana. Krč., Řvn. 132.

Stydnouti kde. Krev jí stydla v žilách.
Zr. Gris. Když se rozmnoží nepravosť,
zstydne láska v mnohých. Hus III. 59, —
Cf. Mkl. Etym. 327, b.