805

Styfnový- S. kyselina. Em, II. 88.

Styk = stýkání se. S. představ, Dk.,
osobní, národnostní, Mus., obchodní, spo-
lečenský, přátelský, Šmb., literarní, Pdl.,
ploch, křivek. Stč. — S. = vaz. Zlomil
mu s. Mor. Knrz. — S. Robotný návoj má
koleso so železným vencom, na ktorom sú
zuby, do nichžto padá malý s. u tkáčov
grackou zvaný. Slov. Phľd. XI. 537.

Stykati = stačiti. Něch se každý tak
přikryje, jak mu peřina styká. Opav. Brt.
D. 270.

Stýkati se kde. Plochy v hranách a
v rozzích se stýkající. Osv. I. 636. — se
jak. Úzce se s. Mour. Směry stýkající se
pod určitými úhly. ZČ. I. 250.

Styknouti = sraziti. Mračna sa styknú.
Val. Brt — koho kam. A keď ho styknú
na šibeň, bv zdochýňal tam za týž deň.
Slov. Phl'd. VI. 254.

Stykový. Berührungs-. S. plocha. Nz. lk.
Plechy nytovati plochou s-vou (pasem kry-
cím), srazí li se jejich konce a snytují spo-
jovacím pasem plechovým, Laschennietung.
Vz Včř. Z. T. 19., Přeplatovati.

Stýlka. Seno je. suší se na s-kách (ro-
zestřeno jsouc). U Kdýně. Rgl.

Stylobat, u, m. = podezdívka nesoucí
sloupy. Lehner.

Stymolngica figura (subst. a adj. téhož
kmene) zvl. v písních a nadávkách. Naše
chalupa je samová sama (zcela sama). Na-
jedli se do sytného syta. Mrcho mrchúcná!
Vz Brt. D. 155.

Stýrati se. sich verunstalten. Us. Tč.

Styrax, balsam. Vz KP. VT. 388.

Stýřelosť, cf. Stéřelosť. Sš. Mr. 31.

Stýřelý, cf. Stéřelý, Šf. III. 195., Mkl.
Etym. 370 b.

Stýřeti, cf. Stéřeti.

Styrnúť sa s kým = střetnouti. Smrť
se s ním styrnula (střetla). Mor. Brt. D.
348., 350.

Styrylalkohol, u, m. Em. II. 201.

Su = jsem; sú = jsou. Mor.

Subarktický, subarktisch. S. krajina
Stč.

Subbas, u, m., Unterbass, rn. Zv.

Súběh, u. m., vz Souběh.

Súbek, bku, m., examen, zastr. Bhm.

Suber, m,, tigris, zastr. Nomencl.

Suberon, u. m , v lučbě. Vz Rm. I. 517.

Suberový. R. kyselina. Vz Rm. I. 517.

Sublimovací, subliminirend. S. pec. NA.
IV. 168.

Subnormala. v, f. = podkolmá. Jd.
Geom. IV. 62., Vnč. 4, 67.

Subnumerovati, subnummeriren. Kutn.

Suboxyd, u, m. = podkysličník. Mj. 26

Subpaša, dle Bača, Subpascha.

Subskripční, Subscriptions-. S. listina.

Substantialita, y, f., Substantialität.
Mus. 1888. 196.

Substantiva slovesná. Vz Km. 1855. 11.

Substantivní věta. Vz Věta. S. číslovky.
Vz Kvř. Ml. 93.

Substantivovati, substantiviren. Lpř.

Substituční, Substitutions-. S. legat.

Subtropický, subtropisch. S. rostliny,
pás. Stč.

Subuka, y, f. = suka, fena. Slov. Zbr.
Hrv. 46.

Succentor, a, m. = zpěvák. Mns. 1886.
279.

Súcěsta = súcěska. Judith. 7. 5.

Súcí = možný. To néni věc súcí. To
není s., na nic s. (nehodí se). Brt. D. 270.
Dyť to néni ani súcí (slušné). Val. Slavč.
23. K čomu je kdo súcí, fähig, tauglich.
Tč. Nebola som do téj Peště súcá. Koll.
Zp. I. 83. Také laš. Tč.

Súcosť = způsobilost, Tauglichkeit, f.
Slov. Bern.

Súčastniti. Součastniti v Jg. — se v čem.
Ddk. 66.. 81. a k. - se čeho s kým. Ddk.
III. 133. — koho čeho jak. Bůh nás po-
dlé schopnosti naší zúčastní slávy své v jisté
míře. Sš. I. 88.

Súčie, n. = součí. Drevo plno súčie. BO.

Sučka, y, f., zdrobn. suka. Koll. Zp. I.
135. Kaj se s. hončí, tam se psíčci hrnú.
Slez. Šd.

1. Sud. Mkl. Etym. 315. S. ležácký
(skladný. KP., ležákový, Pdl.), Lager-.
Bk. R. desítka = desítivědrový. Sdl. Hr.

VII. 6. Roztloukání sudu. Vz Sbtk. Rostl.
99. Nohy se mu smekaly, jako by chodil
po sudech (o opilém). Šml. Sud (vas) vy-
volený jest mi tento. Bib. mik. Act. 9. 15.
Ve škaredém sudě můž také dobré víno
býti. Bž. exc. Prázdny s. najviac hučí. Sb.
sl. ps. I. 128. Co malé po zemi sesbíráš
(zrnka vinná), to velké v sudě vyhlídáš.

-sud, vz: -sel.

Suda. y, m., os. jm. Arch. VII. 721.,

VIII. 191., Výb. II. 1246. — S., y, f., Paar,
n. Vz Mkl. Etym. 315.

Sudánka, y, f. Cf. Brm. IV. 2. 287.-288.

Sudatori-um, a, n., lat. = parní lázeň.

Sudba aesthetická. umělecká. Dk. S. ho
potěšila. Kká. Td. 163. Bohyně sudby. Cf.
Kv. 1887. II. 76., Mách. 83

Súdbenictvo, a, n , Kritik, f. Slov. Ssk.

Sudebnický úřad, Richteramt. Pal. Rdh.

I. 286.

Sudec = malý sud Žvt. otc. 59. b.
Vžemše olej v sudciech. Ev. víd. 96.

Suden. Mkl. Etym. 315. Natřený s. (po-
lice). Jrsk. — Němc. V. 242.

Súdení, n. = souzení. Slov. Bern.

Súdenička, y. f = osudenica, ophio-
glossum, rostl. Let. Mt. sl. X. 1 54 Rr.
Sb.

Súdený = souzený. Slov. Bern.

Suděti, ěl, ění = sudem zapáchati. U
Skrýj.

Sudetský. S. země: Čechy, Morava a
Slezsko. Kř. Stat. 5.

Sudety. Cf. Krč. G. 334., Km. 1885. 10.,
Ott. VI. 20. a.

1. Sudí. Cf. Mkl. Etym. 315., Gb. Ml. I.
97. S. či cúdař župy, ozudarius, judex pro-
vincialis, měl svěřenou sobě péči o spra-
vedlnosť v celém kraji (v župě). Pal. Rdh.

II. 155. Cf. Zř. zem. 478. S. nejvyšší (dvor-
ský, zemský). Vz Výb. I. 969., Arch. VIII.
615.

Sudice, bohyně. Cf. Mách. 45., 77.—80.,
84, 86., 129., Zl. Praha 1890.522., Slovan,
sborník 1883. 1. Co S. komu káže, slovo



	805

	Styfnový- S. kyselina. Em, II. 88. Styk = stýkání se. S. představ, Dk., osobní, národnostní, Mus., obchodní, spo- lečenský, přátelský, Šmb., literarní, Pdl., ploch, křivek. Stč. — S. = vaz. Zlomil mu s. Mor. Knrz. — S. Robotný návoj má koleso so železným vencom, na ktorom sú zuby, do nichžto padá malý s. u tkáčov grackou zvaný. Slov. Phľd. XI. 537. Stykati = stačiti. Něch se každý tak přikryje, jak mu peřina styká. Opav. Brt. D. 270. Stýkati se kde. Plochy v hranách a v rozzích se stýkající. Osv. I. 636. — se jak. Úzce se s. Mour. Směry stýkající se pod určitými úhly. ZČ. I. 250. Styknouti = sraziti. Mračna sa styknú. Val. Brt — koho kam. A keď ho styknú na šibeň, bv zdochýňal tam za týž deň. Slov. Phl'd. VI. 254. Stykový. Berührungs-. S. plocha. Nz. lk. Plechy nytovati plochou s-vou (pasem kry- cím), srazí li se jejich konce a snytují spo- jovacím pasem plechovým, Laschennietung. Vz Včř. Z. T. 19., Přeplatovati. Stýlka. Seno je. suší se na s-kách (ro- zestřeno jsouc). U Kdýně. Rgl. Stylobat, u, m. = podezdívka nesoucí sloupy. Lehner. Stymolngica figura (subst. a adj. téhož kmene) zvl. v písních a nadávkách. Naše chalupa je samová sama (zcela sama). Na- jedli se do sytného syta. Mrcho mrchúcná! Vz Brt. D. 155. Stýrati se. sich verunstalten. Us. Tč. Styrax, balsam. Vz KP. VT. 388. Stýřelosť, cf. Stéřelosť. Sš. Mr. 31. Stýřelý, cf. Stéřelý, Šf. III. 195., Mkl. Etym. 370 b. Stýřeti, cf. Stéřeti. Styrnúť sa s kým = střetnouti. Smrť se s ním styrnula (střetla). Mor. Brt. D. 348., 350. Styrylalkohol, u, m. Em. II. 201. Su = jsem; sú = jsou. Mor. Subarktický, subarktisch. S. krajina Stč. Subbas, u, m., Unterbass, rn. Zv. Súběh, u. m., vz Souběh. Súbek, bku, m., examen, zastr. Bhm. Suber, m,, tigris, zastr. Nomencl. Suberon, u. m , v lučbě. Vz Rm. I. 517. Suberový. R. kyselina. Vz Rm. I. 517. Sublimovací, subliminirend. S. pec. NA. IV. 168. Subnormala. v, f. = podkolmá. Jd. Geom. IV. 62., Vnč. 4, 67. Subnumerovati, subnummeriren. Kutn. Suboxyd, u, m. = podkysličník. Mj. 26 Subpaša, dle Bača, Subpascha. Subskripční, Subscriptions-. S. listina. Substantialita, y, f., Substantialität. Mus. 1888. 196. Substantiva slovesná. Vz Km. 1855. 11. Substantivní věta. Vz Věta. S. číslovky. Vz Kvř. Ml. 93. Substantivovati, substantiviren. Lpř. Substituční, Substitutions-. S. legat. Subtropický, subtropisch. S. rostliny, pás. Stč.	Subuka, y, f. = suka, fena. Slov. Zbr. Hrv. 46. Succentor, a, m. = zpěvák. Mns. 1886. 279. Súcěsta = súcěska. Judith. 7. 5. Súcí = možný. To néni věc súcí. To není s., na nic s. (nehodí se). Brt. D. 270. Dyť to néni ani súcí (slušné). Val. Slavč. 23. K čomu je kdo súcí, fähig, tauglich. Tč. Nebola som do téj Peště súcá. Koll. Zp. I. 83. Také laš. Tč. Súcosť = způsobilost, Tauglichkeit, f. Slov. Bern. Súčastniti. Součastniti v Jg. — se v čem. Ddk. 66.. 81. a k. - se čeho s kým. Ddk. III. 133. — koho čeho jak. Bůh nás po- dlé schopnosti naší zúčastní slávy své v jisté míře. Sš. I. 88. Súčie, n. = součí. Drevo plno súčie. BO. Sučka, y, f., zdrobn. suka. Koll. Zp. I. 135. Kaj se s. hončí, tam se psíčci hrnú. Slez. Šd. 1. Sud. Mkl. Etym. 315. S. ležácký (skladný. KP., ležákový, Pdl.), Lager-. Bk. R. desítka = desítivědrový. Sdl. Hr. VII. 6. Roztloukání sudu. Vz Sbtk. Rostl. 99. Nohy se mu smekaly, jako by chodil po sudech (o opilém). Šml. Sud (vas) vy- volený jest mi tento. Bib. mik. Act. 9. 15. Ve škaredém sudě můž také dobré víno býti. Bž. exc. Prázdny s. najviac hučí. Sb. sl. ps. I. 128. Co malé po zemi sesbíráš (zrnka vinná), to velké v sudě vyhlídáš. -sud, vz: -sel. Suda. y, m., os. jm. Arch. VII. 721., VIII. 191., Výb. II. 1246. — S., y, f., Paar, n. Vz Mkl. Etym. 315. Sudánka, y, f. Cf. Brm. IV. 2. 287.-288. Sudatori-um, a, n., lat. = parní lázeň. Sudba aesthetická. umělecká. Dk. S. ho potěšila. Kká. Td. 163. Bohyně sudby. Cf. Kv. 1887. II. 76., Mách. 83 Súdbenictvo, a, n , Kritik, f. Slov. Ssk. Sudebnický úřad, Richteramt. Pal. Rdh. I. 286. Sudec = malý sud Žvt. otc. 59. b. Vžemše olej v sudciech. Ev. víd. 96. Suden. Mkl. Etym. 315. Natřený s. (po- lice). Jrsk. — Němc. V. 242. Súdení, n. = souzení. Slov. Bern. Súdenička, y. f = osudenica, ophio- glossum, rostl. Let. Mt. sl. X. 1 54 Rr. Sb. Súdený = souzený. Slov. Bern. Suděti, ěl, ění = sudem zapáchati. U Skrýj. Sudetský. S. země: Čechy, Morava a Slezsko. Kř. Stat. 5. Sudety. Cf. Krč. G. 334., Km. 1885. 10., Ott. VI. 20. a. 1. Sudí. Cf. Mkl. Etym. 315., Gb. Ml. I. 97. S. či cúdař župy, ozudarius, judex pro- vincialis, měl svěřenou sobě péči o spra- vedlnosť v celém kraji (v župě). Pal. Rdh. II. 155. Cf. Zř. zem. 478. S. nejvyšší (dvor- ský, zemský). Vz Výb. I. 969., Arch. VIII. 615. Sudice, bohyně. Cf. Mách. 45., 77.—80., 84, 86., 129., Zl. Praha 1890.522., Slovan, sborník 1883. 1. Co S. komu káže, slovo