806

lidské nerozváže. Sb. uč. — S, ves na
Mor. Do Sudic chodí pro bohaté nevěsty.
Sbtk Krat. h. 206

Sudičství, n , Bekritelung, f. Malicherné
s. Us.

Sudienok, nku, m = polička Slov.
Němc. II. 97.

Slídil Frant 1834 Jg. H I 630.

Sudín, a. m., pole v Pozděhovsku. MzO
1890. 176

Sudinky, pl., f.. návrší u Rudimova.
Spol. mus olom. 1889 118

Sudislav. ě, f.. míst. jm. Km. 1886. 27.
Cf Cuslav (2.dod).

Súditi. vz. Souditi S. na koho = po-
mlouvati koho. Laš. Brt. D 270. Kdož ji
k horšiemu súdie (hůře o ní soudí), než
jept vinna. Št. Kn. š. 102

Sudlice. S. měla dva hroty, delší byl
nahoře a druhý kratší dole na dřevce upev-
něn. Zbrt. Krj. I. 188.. 122 Nejstarší s
mají na dlouhé tyči podobu obdloužně srd-
covitou anebo jich dřevce končí se dlouhou
úzkou špicí šídlovitou ; u některých podobá
se ocel kose. Mezi dřevcem a ocelovou špicí
býval plechový talířek Wtr Obr 290 - Pal
Rdh. II. 76, Mkl. Etym. 328 b . Vlšk 408.
VMV. nepravá glossa. Pa 48. S. mstitedlná
BO - S Matěj. Arch. VII. 526.

Sudlici-us, a m. — S Jan. 1630. Jg
H 1 630, Jir. Ruk. II. 251

Sudličník. a, m Pal. Děj. III. 2. 180 .
Výb. TI. 1003

Sudmiestný. geradstellig Slov. Ssk

Súdnice. V M V nepravá glossa. Pa. 48.

Súdobný = sudebný. Slov. Hdž. Rkp.

Sudořetný Dk Poet 406

Sudokopytnatý ssavec Vz Ott. I. 472.

Sudokopytník. a, m., vz předcházející.

Sudol, Sukdol, u. m = pole u Lipníka

Sudomístý = sudomístný Dk Poet.
266.

Sudomocný S prvek. NA V 444

Sudořádkový. S. sloka. Dk.

Sudorín, u, m. = prostředek proti po-
cení nohou a zápachu potu. Us.

Sudostopý. geradfüssig S verš Dk.

Sudostupnitý, geradzahlige Exponenten
habend. Ssk.

Sudoúhelník, u, m = mnohoúhelník.
v němž počet stran jest sudý. Jd Geom.
I. 60

Sudová, é, f. = choť sudího. Us.

Súdový úřad, Richteramt, n. Št. Kn š
149. 14.

Sudraž, e. f míst. jm. v Mal. Hontu na
Slov. Let. Mt sl. VI. 2 13.

Sudy. Sudy i onudy = sem a tam Sv ruk.
SR 805. Kamenie, ještoj' i sudy i onudy
rozptýleno Št. Kn š. 140 7.

Sudý. Mkl. Etym 315

Sueb-us, a, m , Dolení Odra. Šf. Strž.
I 538.

Suevové jsou Slované Vz Arch. für
slav. Philologie VII 4. 607 (Perwolf).

Suffion, n, m S-ny vydychují páry
s rozpuštěnou kyselinou borovou. Stč. Zem.
783.

Suffix. Cf. Jg. Slnosť. 24

Suggesce, e, f., lat. = umělé vnuknutí

představy některé některému člověku. Osv.
1889. 592. nn.

Suhák. Cf. Bnn. I. 293

Súhradí, souhradí, n.. maceria, zastr
Bhm.

Suhun, a, m. = sup holohlavý Brm. II
2. 43.

Such ! Volání na psy, aby hledali, z něm
BPr.

Súch, a, m = býk. Na jihových. Mor
Brt.

Sucháč, e, m. = člověk suchý.

Suchák, u, m = souš, Dörrling, m Sl.
les.

Suchan, vz násl. Suchar.

Suchánek Aug., radní 1815 Jg. H !
630.. Bačk. Písm. 772 S z Chudobic. Vy-
myšlené jm. Výb II 1627.

Suchánka, y, f., hory v Nitransku Hý.
Ss.

Suchar Pečení s-rů, vz KP. V 747 nn ,
VI 526. — S. = vřed. suchan. nežit, svin-
ský suchar. Zažehnávání ho. Vz Mtc. XV.
293.

Suchárový. S víno, Ausbruch, m. Sl.
let I. 182.

Suchavý = suchatý Obilí dosti s-vé.
Slez. Šd.

Suchi-us, a. n. - S Jan, jesuita 1599.
Jir Ruk. II. 251

Sucho Bili je kordy z sucha (bez krve-
prolití). Wtr. exc. Zkoušení nerostů za sucha
i za mokra NA V. 476 Mraky jen na sucho
přešly (neštěstí šťastně ininulo) Kká. Na
sucho odkašlávati Vlč. Stavěti na sucho
(bez malty). NA Do sucha se utříti. Dch
Ráno i statek (dobytek) se nechá o suchu
ŕnedá se mu žráti, musí se postiti) Brt. L.
N. L. 213 — S. = suchá zem. Na s. koho
vyvésti (zachrániti) Bart. Býti na (v) suchu
Us Jrsk.

Suchodrsný. Vz Zduchovněti. Phľd. I.
3 123

Sucholist, u, m., Němc ; sucholistí, n.
Již petruklíč na výsluní z s-stí se tlačí
Pl. II. 288

Suchumilovný, exerophil S. rostlina
Sl. les.

Suchomlýn, a, m. = mlýn nemající dosti
vody. Dch.

Suchoň, ě, m. = suchán, 1. Tav Bš 83.

Suchopárnosť látky učebné. KB. V.

Suchopel, m., colericus, zastr. Veleš.

Suchoprasek, ska. m., os jm Wtr.
Obr 87.

Suchoprd, a, m. = bledý, hubený člo-
věk. Mor Knrz.

Suchosť kůže, xerodermia.

Suchota veliká Let. 364., 414 Cf. Let
Rejstřík, Tk VII. 419. Úmorná s Sldk.
196. — S-ty = úbytě. Brt. S. = strasť lásky.
V rus. písn. Č. Kn. š. 74.

Suchotár, a, m = souchotinář. Slov
Čkžk I. 10

Suchotárka, y, f. = souchotinářka. Slov.
Orl. VI. 46.

Suchotlesky, dle Dolany, ves. Arch.
III 490

Suchoty = souchotiny. Brt. D 142.