807

Suchozemský, Festlands-. S. obchod,
TIM., bitva (opak námořská), vojsko, Šmb.,
kommunikace. Mus. 1887. 505.

Suchtlama, y, m., os. jm. Wtr. Obr.
87.

Suchucký = velmi suchý. Mor. Brt. D
153.

Suchý = bez vnitřní vláhy. Cf. Mkl
Etym. 333. a. S. na trn, na uhel. Brt S.
jako seno. jako troud Na suchém dřevu
těžko trhati listí. Vedlé suchého hoří i su-
rové. Us — S. = ne mokrý. S počasí,
mhla, Höhenrauch (střížaha), destillace. Mj.
Je to suché jako jazyk v hubě. Val. Vck.
Obilí na zrno suché. Us Suchý marec,
studený april, mokrý máj, robia v poli a
stodole ráj Slov. Šd. - S. oběť oltářní
(požívání těla Páně bez vína). Výb II. 759
Nemáš-li té milosti, ale spíše cítíš se býti
s-ho srdce Mž. 106. Jak lid hojí s. lámání?
Vz Mus. 1883. 478, Sbtk. Rostl 139. Do-
stal suchých (pohlavků). Brt. D 270. —
S = hubený. S. jako prant Rgl. S. nemoc.
Vz Souchotina (dod.). Přiide-li ta Suchá
(smrť). Er. P. 368. — S. dni. Vš. 23, 24.,
Kn. rožm. 137 , Zbrt. 252 . 253 — S sklep -
ne pod zemí jsoucí, nýbrž ku př. v prů-
jezdě. 1564. Wtr. Obr 488. — S. Čert.
Cf. Tk. Z. 4, Dač. k r. 1517. (T 35.)., Tav
Bš. 67. — S. Jan (Suchius). 1599. Jg. H.l.
630., Jir. Ruk. II. 252. — S. = vrch u Le-
vína. Krč.

Suk. Mkl. Etym. 316. Na znak leže
chrupal jakoby suky řozal. Kos. — S. =
větev. Visiechu na sucě. Výb. II 11. Ač co
vidíš s. v ocě svého bratra. Ev. víd. 57.
(Vidíš drástu v-uoce. Ev. ol. 281) — S.=
uzel. Šátek na s. vázaný. Mor Hrb Ohr.
84. Ležel v suku (= skrčen) Brt D. 270

Suka. Mkl Etym. 328 b. — S. = zlá
ženská Brt. Něgáraj suku, něbudě hluku.
Slez. Šd.

Sukáč, e, m. = divoký holub veliký,
hnízdí ns sucích, Wald-, Ringeltaube. Vz
Děrák Us.

Sukáček, čku, m. = rybník v Písecku.

Súkati, cf Soukati. S. rány až do bo-
lesti. Výb IT. 754. Ten vie dobre s. (píti)
Slov. Rr. Sb.

Sukavec, vce, m., crotophaga, pták.
Brm II. 266

Sukcentor, a. m. (subeantor) = pomoc-
ník kantorův při choru a též zároveň při
škole ustanovený Mus. 1884 426 Zastarl.

Sukcinamid, u, m., v lučbě. Rm. I. 509

Sukcinový = jantarový.

Sukcinylchlorid, u, m., v lučbě. Rm.
I 508.

Sukeň, kně, f = sukně. Sá.

Súkeničná, é, f., pole na Prlovsku. MzO
1890. 177.

Súkenka y, f. = soukenný koží podšitý
střevíc Val. Slavč 67. Cf. Koženka (2. dod )

Sukeňka, vz Sukně.

Suklady, pl., m., sumetum. zastr. Veleš.

Sukňa, ě, f. = sukně. Slov. Bern.

Sukňariť, Frauenschneider sein. Slov.
Bern.

Sukně, sukeň, sukénka, sukeněčka (VSlz.)
Mkl. Etym. 333. b. Byl ještě v sukničce

(malý). Us. Fč. S. kostelníků, ministrantů.
Hnoj. Nic aby mu dáno nebylo nežli sukně
a meč. NB. Tč. 260. Nechal tam sukni (za-
hynul tam). Tkč. S. mužská, vz Zhrt. I.
236, přes odění. Zb. Kn. I. 154.. 60. —
S. ženská. S. v 13 a 14. stol Cf. Zbrt.
Krj. 29., 60., 89., 90.. 246. (svrchní, lat.
surcotium. fr. surcot), 267. (přiléhavé, pře-
pásané). Tk. VIII. 538. S. s obruči, kortu-
kál. portugal (z fr. vertugale). partikal, kri-
nolina Vz Fenill. Nár. list 1890 č 333.
odpoled. list. S na Slov. Cf. NZ. I. 185.
S. bělavá. Koll. U hřebíku, na němž visela
s.. modlil by se 14 dní (o tom, kdo má
rád děvčata). U Třeb. Bkř. S. jako buben,
zvon, koš (naškrobená); Nepleť se mezi
s-ně (ženské); Na s-ních by ho odnesli
(o zamilovaném): Přilepil se jí na sukně
(běhá za ní); On má s-i a žena kalhoty (je
pod pantoflem); Nemůže dotáhnouti sukni,
s. se jí zdvíhá (o těhotné); Je jí plné s
(o tlusté); s s ní padají, vytřásl by ji ze
sukní (o hubené); Nemá ani s-ně (chudá):
Vyprášil jí s-ně (vybil); Natřásl jí s-ně
(objímal ji); Kouká po sukních (po žen-
ských) ; S. jí jdou od pat (je pořádná):
S-ně se jí plincají (neumí choditi): S. shr-
nutá, vyhrnutá, vykasaná, podhrnutá. Us.
Tkč. — S. v bot. Cf. Rosc. 6

Suknicovitý tvar rubáše na Slov. Koula.

Suknisko, a. n. = nehezká sukně. Lpř.

Sukno. Cf Mkl. Etym. 333. b.. Tk VIII
538. S. flanderská, italská, německá, polská,
chrudimská, mýtská. solnická, kostelecká.
žlutická, táborská, jihlavská v 13. a 14. stol.
Cf Zbrt. Krj. I. 216. Má ráda dvojí sukno
(vojáky). Us.

Suknokrajířství, n. S. N. XI. 229.

Sukovať = plésti, stricken. LObz. XVIII.
10. Cf. Suk (dod).

Sukovatý. Zachovej nás, Pane od vlka
šlapáka, od mnicha bosáka, od Mandy ra-
cochaté. od holi s-té. Č M. 335. — S. =
nesnadný. S. rozjímání. Šf Strž I 415.

Súkup. a, m. = soukup. NB. Tč. 168.

Sukýnka, v, f., zdrobn sukně. — S.,
y, m. = ženílek.

Sůl. Cf. Mkl. Etym. 314 . MS. 322.. 327.,
VISk. 192.. Slov zdrav. 357., Rk. Sl., S N.,
KP. VI 210 —212. Otrava solemi draselna-
tými. Vz Pelc 444 S. v pekařství. Vz KP.
V. 682. S. v mydlářství. Ib. VI. 19. Musíš
mnoho měřic soli szobati. než budeš moci
přietele poznati. Výb II. 895. — S. = vtip.
Třeba více soli. Us. Fč. — S. vážit (dětská
hra). Vz Sbor. 1858. 189.

Suldovský. 1836 Jg. H. 1. 630.

Sulena, y, f, kravské jm. Mor. Brt.

Sulfobenzoový. S kyselina. Rm. II. 145.

Sulfokarbamid, u m., v lučbě. Vz Rm.
I. 143

Sulfokarbaminový. S. kyselina. Rm.
I. 140.

Sufokarbonyldiamin, u, m., v lučbě.
Rm. I. 143.

Sulfokarbonylchlorid, u, m., v lučbě.
Rm. I. 138.

Sulfokvanatý. S. sloučeniny. Rm. I.
130.