Předchozí (806)  Strana:807  Další (808) |
|
|||
807
|
|||
|
|||
Suchozemský, Festlands-. S. obchod,
TIM., bitva (opak námořská), vojsko, Šmb., kommunikace. Mus. 1887. 505. Suchtlama, y, m., os. jm. Wtr. Obr.
87. Suchucký = velmi suchý. Mor. Brt. D
153. Suchý = bez vnitřní vláhy. Cf. Mkl
Etym. 333. a. S. na trn, na uhel. Brt S. jako seno. jako troud Na suchém dřevu těžko trhati listí. Vedlé suchého hoří i su- rové. Us — S. = ne mokrý. S počasí, mhla, Höhenrauch (střížaha), destillace. Mj. Je to suché jako jazyk v hubě. Val. Vck. Obilí na zrno suché. Us Suchý marec, studený april, mokrý máj, robia v poli a stodole ráj Slov. Šd. - S. oběť oltářní (požívání těla Páně bez vína). Výb II. 759 Nemáš-li té milosti, ale spíše cítíš se býti s-ho srdce Mž. 106. Jak lid hojí s. lámání? Vz Mus. 1883. 478, Sbtk. Rostl 139. Do- stal suchých (pohlavků). Brt. D 270. — S = hubený. S. jako prant Rgl. S. nemoc. Vz Souchotina (dod.). Přiide-li ta Suchá (smrť). Er. P. 368. — S. dni. Vš. 23, 24., Kn. rožm. 137 , Zbrt. 252 . 253 — S sklep - ne pod zemí jsoucí, nýbrž ku př. v prů- jezdě. 1564. Wtr. Obr 488. — S. Čert. Cf. Tk. Z. 4, Dač. k r. 1517. (T 35.)., Tav Bš. 67. — S. Jan (Suchius). 1599. Jg. H.l. 630., Jir. Ruk. II. 252. — S. = vrch u Le- vína. Krč. Suk. Mkl. Etym. 316. Na znak leže
chrupal jakoby suky řozal. Kos. — S. = větev. Visiechu na sucě. Výb. II 11. Ač co vidíš s. v ocě svého bratra. Ev. víd. 57. (Vidíš drástu v-uoce. Ev. ol. 281) — S.= uzel. Šátek na s. vázaný. Mor Hrb Ohr. 84. Ležel v suku (= skrčen) Brt D. 270 Suka. Mkl Etym. 328 b. — S. = zlá
ženská Brt. Něgáraj suku, něbudě hluku. Slez. Šd. Sukáč, e, m. = divoký holub veliký,
hnízdí ns sucích, Wald-, Ringeltaube. Vz Děrák Us. Sukáček, čku, m. = rybník v Písecku.
Súkati, cf Soukati. S. rány až do bo-
lesti. Výb IT. 754. Ten vie dobre s. (píti) Slov. Rr. Sb. Sukavec, vce, m., crotophaga, pták.
Brm II. 266 Sukcentor, a. m. (subeantor) = pomoc-
ník kantorův při choru a též zároveň při škole ustanovený Mus. 1884 426 Zastarl. Sukcinamid, u, m., v lučbě. Rm. I. 509
Sukcinový = jantarový.
Sukcinylchlorid, u, m., v lučbě. Rm.
I 508. Sukeň, kně, f = sukně. Sá.
Súkeničná, é, f., pole na Prlovsku. MzO
1890. 177. Súkenka y, f. = soukenný koží podšitý
střevíc Val. Slavč 67. Cf. Koženka (2. dod ) Sukeňka, vz Sukně.
Suklady, pl., m., sumetum. zastr. Veleš.
Sukňa, ě, f. = sukně. Slov. Bern.
Sukňariť, Frauenschneider sein. Slov.
Bern. Sukně, sukeň, sukénka, sukeněčka (VSlz.)
Mkl. Etym. 333. b. Byl ještě v sukničce |
(malý). Us. Fč. S. kostelníků, ministrantů.
Hnoj. Nic aby mu dáno nebylo nežli sukně a meč. NB. Tč. 260. Nechal tam sukni (za- hynul tam). Tkč. S. mužská, vz Zhrt. I. 236, přes odění. Zb. Kn. I. 154.. 60. — S. ženská. S. v 13 a 14. stol Cf. Zbrt. Krj. 29., 60., 89., 90.. 246. (svrchní, lat. surcotium. fr. surcot), 267. (přiléhavé, pře- pásané). Tk. VIII. 538. S. s obruči, kortu- kál. portugal (z fr. vertugale). partikal, kri- nolina Vz Fenill. Nár. list 1890 č 333. odpoled. list. S na Slov. Cf. NZ. I. 185. S. bělavá. Koll. U hřebíku, na němž visela s.. modlil by se 14 dní (o tom, kdo má rád děvčata). U Třeb. Bkř. S. jako buben, zvon, koš (naškrobená); Nepleť se mezi s-ně (ženské); Na s-ních by ho odnesli (o zamilovaném): Přilepil se jí na sukně (běhá za ní); On má s-i a žena kalhoty (je pod pantoflem); Nemůže dotáhnouti sukni, s. se jí zdvíhá (o těhotné); Je jí plné s (o tlusté); s s ní padají, vytřásl by ji ze sukní (o hubené); Nemá ani s-ně (chudá): Vyprášil jí s-ně (vybil); Natřásl jí s-ně (objímal ji); Kouká po sukních (po žen- ských) ; S. jí jdou od pat (je pořádná): S-ně se jí plincají (neumí choditi): S. shr- nutá, vyhrnutá, vykasaná, podhrnutá. Us. Tkč. — S. v bot. Cf. Rosc. 6 Suknicovitý tvar rubáše na Slov. Koula.
Suknisko, a. n. = nehezká sukně. Lpř.
Sukno. Cf Mkl. Etym. 333. b.. Tk VIII
538. S. flanderská, italská, německá, polská, chrudimská, mýtská. solnická, kostelecká. žlutická, táborská, jihlavská v 13. a 14. stol. Cf Zbrt. Krj. I. 216. Má ráda dvojí sukno (vojáky). Us. Suknokrajířství, n. S. N. XI. 229.
Sukovať = plésti, stricken. LObz. XVIII.
10. Cf. Suk (dod). Sukovatý. Zachovej nás, Pane od vlka
šlapáka, od mnicha bosáka, od Mandy ra- cochaté. od holi s-té. Č M. 335. — S. = nesnadný. S. rozjímání. Šf Strž I 415. Súkup. a, m. = soukup. NB. Tč. 168.
Sukýnka, v, f., zdrobn sukně. — S.,
y, m. = ženílek. Sůl. Cf. Mkl. Etym. 314 . MS. 322.. 327.,
VISk. 192.. Slov zdrav. 357., Rk. Sl., S N., KP. VI 210 —212. Otrava solemi draselna- tými. Vz Pelc 444 S. v pekařství. Vz KP. V. 682. S. v mydlářství. Ib. VI. 19. Musíš mnoho měřic soli szobati. než budeš moci přietele poznati. Výb II. 895. — S. = vtip. Třeba více soli. Us. Fč. — S. vážit (dětská hra). Vz Sbor. 1858. 189. Suldovský. 1836 Jg. H. 1. 630.
Sulena, y, f, kravské jm. Mor. Brt.
Sulfobenzoový. S kyselina. Rm. II. 145.
Sulfokarbamid, u m., v lučbě. Vz Rm.
I. 143 Sulfokarbaminový. S. kyselina. Rm.
I. 140. Sufokarbonyldiamin, u, m., v lučbě.
Rm. I. 143. Sulfokarbonylchlorid, u, m., v lučbě.
Rm. I. 138. Sulfokvanatý. S. sloučeniny. Rm. I.
130. |
||
|
|||
Předchozí (806)  Strana:807  Další (808) |