808

Sulfonoctový. S. kyselina. Rm. I 407.

Sulfoskupina. Chodounský.

Sulka, y, f. = Ursula. Schz.

Sulkov, a, m., rybník chotěšovský. Arch.
VIT 690.

Snlok, a, m. = suhák (dod ).

Súlož, soulož, e, m. a f., conthoralis,
zastr. Rozk.

Sultan = psí jm. Us.

1. Sum, halena. 1380. Cf Brm. III. 8.
215.-218., Rk. Sl., 8. N., Mách. 143.

Suma. y, m — S. Jan Iqnac z Vrati-
slavě, děkan 1701. Jg. H. 1. 630., Jir. Ruk.
II. 252.

Sumach, barvivo. KP. VI. 205.

Súmar atd.. vz Soumar atd.

Sumice, vz Sum. 1.

Sumík, u, m. = hlavní (příční) trám. Na
s-ky kladou desky. Mor. Rgl.

Sumka, ascidia, třída pláštěnců, tunicata,
dříve počítána k měkkýšům. Vz Ott. II.
829., Brm. TV. 2. 416. nn.

Sumliti, keuchen. Brt. D. 270.

Summa berně atd. Vz Jg. H 1. 749. —
Přen. Všecko summou (krátce) nám Boha
ukazuje. Výb. TI. 1687. S-mou nic zlého
neučinili. Bart. 143. V tom se má člověk
hned s-mou cvičiti od mladosti své. Výb.
II. 1639. Summou beze mne nic se díti
nemá: Summou tak jsou otrlí v Bohu.
Kom. Lab. 9.. 125. To summa všeho. Ib.
23. — Summička nad kapitolami. Inhalts-
angabe. Kom. Mus. 1891. 223.— S., y. m.,
os. im. — S. z Vlastislavě Jan Ig., děkan
† 1708. Mtc. 1891. 311.

Summace popudův. Dk.

Summář, e, m. = summarium. Bor. 189.

Summárka, y, f. = summarní jednání.
Vz Summarní.

Sumník, a, m. Pojal sedm s-kóv svého
otce. Pass. mus. 372. S., sagmarins. 14. stol
Mnč.

Sumtiti. Sumtí jak již (ježek), dy jidě
na planky. VSlz. I. 237. S-tí jako sumec.
Rgl. Obsluhuje, až sumtí. Hrb. Obr. 211.

Sumýš. Cf. Ott. II 894, IV 2. 426.-430.

Sunál, u, m. = co posunuje, Schieber,
m. Šd.

Sunce. e, n. = slunce. Sš. P. 788.

Sundací = co lze sundati. S. stříkačka,
hydrofor. Čerm.

Sundati. Cf. Prk. Stud. o dat. §. 4., List.
fil. XI. 325. — co komu. Pentle ti svun-
dajú. Er. P. 339.

Sunečko, a, n. = slunečko. Sš. P. 24

Suni-us, a, m , sunius. brouk. Kk. Br.
101., 102.

Sunko, a, n. = slunko. Na jihovýchod.
Mor. Hrb.

Sunouti. Šf. III. 502., 461., Mkl. Etym.
328. b. — kudy. Po zdech s-la luna ča-
rovnou přízi svou. Zr. Amis

Suntalský. S. Hora, Süntel, nedaleko
Vesery. Šmb. S. II. 19.

Suntiti = sumtiti. ČT. Tkč.

Sup. Cf. Brm. II. 2. 3. nn., 746, Rk. Sl.
Oči pálí, čelo zebe, žal mi supem ňadro
trebe. Hdk. — S. Mat., bakalář 1461. Vz
Jir. Ruk. II. 252. — S. = stúp, sloup. Vz
Stúp (dod.).

Supač, e, m. Lodní s. Hdk. Osv. 1886.

Supan, a, m. = psí jm. Č. Kn. š. 228.

Supání, n., vz Supati. Čch. Sl. 95.

Supati Mkl. Etym. 316. Koně s-jí no-
zdrami. Rgl.

Supavě, schnaubig. S. se zdvíhá hruď
(za vzteku) Ot. Červinka.

Supavý. Schnaube-. S hláska. Nz.

Superdividenda, y, f., Superdividende,
f. Pdl.

Superfekundace, e, f., z lat. Vz Slov.
zdrav.

Superlativ. Cf. Gb. Ml. I 55. nn., II.
81,. D. Lhrg. 78., 153., List. fil. 1886. 421.
nn.

Snpernaturalistický = nadpřirozený.

Superoktava, y, f. = třída píšťal ve
varhanech. Zv.

Superpelliceum, a. n. = církevní roucho
obřadní. Hnoj. 36.

Supí Koš. Geierskorb, v Broumovsku.
Krč.

Supinum Cf. D. Lhrg. 133 (má tam s
za zastaralý tvar), 294. 8., 316 §. 91. S.
tvoří se správně od kmene infinitivného,
má-li tento krátkou kmenovou samohlásku
(a to bývá z pravidla u infinitivních kmenů
jednoslabičných), jest i s. krátké. Kde na-
proti tomu má již kmen infinitivní dlouhou
samohlásku kmenovou, tu podržuje ji i s.:
soudit, hlásat. Bž. Cf. Gb Ml. I. 139.. Km.
1881 211. Jelikož v infinit. dvojslabičném
slabika kmenová z pravidla se dlouží, v pří-
slušném pak (Jednoslabičném) supinu dlou-
žení toho není, tedy nes ti = nésti a sup.
nes-t (B) = nest. Supin víceslabičných rozdíl
tento se netýká. Výklad. že by se sup.
tvořilo z inft. krácením slabiky atd. a že
by k inft. súditi bylo sup. sudit atd., je
nesprávný. Staří tvořili sup. z pravidla jen
ze sloves imperfektivních, nedokonavých. Vz
Gb. v List fil. 1888.100., Gb. Ml. II. 169.,
I. §. 177. 4.. II. §. 433. 7 (str. 156.), §. 390.
16 . 447. 2. Sup. téměř vymizelo, jsou ho
jen řídké zbytky. Brs. 2. vd. 240. S. za-
hynulo i tvarem, neboř zplynulo (celkem)
s infinitivem, i mocí syntaktickou, čes. sup.
jest archaismus. Vm. v Km. 1885. 438. Ale
mnozí spisovatelé je zase zavádějí. Vz ko-
nec článku. Dle výpovědi řed. Tom. Bílka
liší v Rovensku u Jičína lid infinit. od su-
pina, inft. končí se tam vždy na -ti, s. po
slovesech pohybu na -t. — Jdi už kyst.
Val. Vck. Bit. Šf. III. 525. Přišel navštívit;
Vyslal Lohraspa pokořit Turanů. Šf. Strž.
II. 391., I. 389. Vvpraví se tam nasbírat
těch sklibků. Brt. Dt. 248. Poďme plet do
pola. Sš. P. 792. Jel ohledávat těch vín.
NB. Tč. 64. Šel spat. Č. Kn. š. 804., NB.
Tč 148. Kam jste se ubrali spočívat?; Při-
chází utěšit ducha. Pal. Rdh. I. 438., 441.
Umět, slušat, Gb., patt (od píti, pnouti),
kryt, byt. List. filol. 1883.132., 446., 1886.
306 Pec (inft. péci); Vyjda secz sěna. List.
fil. 1883. 124 Nechodiec na posteli lecz
(léci = ležeti). Trist. 260. Téj kráse (Jitčině)
divit se jezdiechu. Dal. H. 42. (Dievky)
jědú bránit svého dvoru. Dal. C. 11. Vy-
něde Pilat krátit chvíle. Jid. 63. (List. fil.
1886. 286.). Takéž súdit přijde; Šel hledat