809

oné (ovce). Zrcd. 11. a., 12. a. Prve pisat
do Betlema přijde. Výb. I. 398. Přišel
k němu jeho navščievať. Ev. olom. 66.
(Bosáci) jsú jako kocúr, který ač miluje
ryby, ale do řeky ryb lovit nevskakuje.
Krnd. r. 1496. Sv. Petr odjide se modlit,
Ib. 271. Když sem vidět tvorce mého přišla,
lb. 425. Od šesti let k nim chodil jich upo-
mínať. Půh.II. 76. A šel škodit křesťanóm;
A jide sě bohóm klanět svým. Marg. v. 76.,
150. Již vstáváte ráno túlat sě a pit až do
večera; Na horu modlit se chodil; Vejdu
k němu večeřať. Alb. 29. b. Brat, kryt, dat,
pit. List. fil. 1884. 97., 1883. 446., 449., 451.
Poďte žrat, všeliké zvěři lesové. Pror. Isa.
56. 9. Žena byla prat ušla. Aesop. Naši
kroci chvátajú víceziť nad Vlaslavem. Anth.
I. 18. Jdu ryb lovit. Ev. víd. 42., olom.
267. Odtud jda ječmene kupovat koňóm.
Výb. II. 1033. Přišel súdit země. Ž kl. 95.
13. V ty časy Nero své lovce lovit zvěři
poslal; Jdi kázat slova božieho; Tu jsa
svú bratří kázat rozeslal. Pass. mus. 374.,
407., 408. Jdeme modlit se jemu. Pass.
Poslal jsem vyžat; Přijide Maria vidět
hrobu. Č. Evang. Rozb. 709. Žat chodila;
Šel pisat. Cis. mus. Rozb. 188. Jdou žat.
Cis. z r. 1614. I položi je spat. Výb. I.
822. Kázal jim spat jíti. GR. Aby spat šel.
Pass. mus. 415. Když jí kázachu spat jíti.
Otc. 455. a. Král spat ide. Dal. C. 98. Jeden
byl s žalobníkem ohledávat těch vin. NB.
Tč. 64. Takové dítě chodilo by mořit stromů.
Mus. 1891. 273. Aby smrtedlní hříšníci šli
ukazovat svých hřiechóv; Nepřišel sem vo-
lat spravedlivých, ale abych volal hřiešné
ku pokání. Hus II. 342., 413. Jíti ležat;
Vyšel mordovat mudrců babylonských; Jdi
krkavců past; Umění jde žebrat chleba. V.
Aby se vyplavili JMť. vítat. Arch. VII. 8.
(Infint. končívá se tam v -ti). (Zuzana) cho-
dila do sadu procházet se. Št. N. 61. Sji-
dechu sě hodovat. Št. Kn. š. 92. Přijde
súdit živých i mrtvých; Puojdu vám chy-
stat přiebytka. Sv. ruk. 133., 374., 377.,
77. Šel navštěvovat sestry. Žvt. otc. 57. a.
Jide v žalosti na pole hledat pastuch. Sv.
Mař. 187. Tělo, jehož mazat přišla. Hr. rk.
41. a. (Abraham) sám přišel ku pohřebí
plakat jie. Tkadl. II. 22. Ona k rovu jde
plakat. Krist. 73. b. Příde Ježíš súdit. N.
Rada 2050. Jdúce slúžit bohóm. Ol. Deut.
17. 3. Jda radit se. Ol. 1. Reg. 99. Vyšedše
lúpit. Ib. 13. 17. Aby šli odtud kázat a
mluvit; Šli kupovat. ŽKr. Chodieše na
všaký den modlit se modle; Zdali ste vy
mne tázat přišli; Povedú jej nohy jeho
daleko putovat. Bibl. Přišel rušit starého
práva. ŽKr. Boh zove dělat, pracovat do
své vinnice; Kázal jim dělat do své vin-
nice. Št. Ř. 106. Šel daru dávat. Cis. Mus.
Rozb. 187. Šla Hospodina hledat. Alb. 34.
Mládec vyšel za město ptat. Št. N. 42. Jdu
k otci miesta vám připravit; Opět druhé
jide se modlit. Drk. Mus. 1888. 332., 333.
Řečník vystoupil opovědět příchozích; Chu-
dobná nevěsta chodívá plet na novosedlí;
Ženich jde zvat; Jdou si ptat mládenců.
Brt. Sv. 8., 16., 75. — Inft. místo supina.
Cf. Gb. Ml. II. 166. 4. Král šel spáti. Výb.

I. Sezval nebe i zemiu seznati liud svój.
Ž. kl. 49. 4. Nevrátie sě přikryti zemiu.
Ib. 103. 9. Vyjde uvésti dělníky. Ev. Seit.
Mat. 20. 1. Přišla viděti hrob. Ev. víd. Mat.
28. 1. Poslal je uzdraviti nemocné. Ib. Luk.
9. 2 Přišel rušiti zákon. B. mik. Mat. 5.
17. (Jir. Mor. 80.). — Cf. Osv. 1886. 796.,
Prk. v Kroku (novém) IV. 108. (kde mimo
jiné praví, že s. posud nevyhynulo), D.
Lehrgebäude der böhm. Sprache 316., List.
fil. 1884. 280., 1886. 295., 1888. 100. (i s pří-
klady), Jiti (dod.). S. u býti. Vz Býti (dod.,
konec), Brt. S. 3. vyd. 117. S. v jiných
slovan. jazycích. Vz Mkl. Gr. IV. 489.,
874.-876.

Supka, y, m. = kdo supá, funí. U Ne-
poměřic. Rč.

Supleť, roucho.

Súplněný, completus. S. podstata. V.V.
106.

Súplniti, complere. W. 101.

Súpora, y, m. = súporný, tvrdohlavý,
Mor. Brt. D.

Supot, u, m , das Schnauben. S. koňský.
Lpř., Čch. Sl. 17.

Supplující učitel, vz Supplent.

Supurlivě = urputně. Val. Slavč. 53.

Súr, u, m., vz násl. Vehnal ho do súrov;
Trčí v súroch. Slov. Cf. násl.

Súra = tíseň. Je v sure. Slov. Štr. Nrč.
81. Cf. Súrati.

Suřany, dle Dolany = paseky na Vsacku.
Vck.

Súrati. Jak mu hodně s-lo (nahánělo,
jak byl v úzkých). Mor. a slov. Šd., Škd.
Cf. Súra (dod.) Súriti, Sácati.

Suraziti, surážeti, abschlagen.

Surážený; -en, a, o, nach und nach ab-
geschlagen.

Surdoň, ě, f., kurze Unterjacke, f. Slov.
Ssk.

Súrek, rku, m. = mošna. Slov. Bern.
Suříkolící, mit Mennigwangen. Lpř.
Suříkovec, vce, m., pericrocotus, pták.
Brm. II. 2. 568.

Suříkoželeznatý tmel, Eisenminiumkitt,
m. Šp.

Suriť, urgere (svářiti). Slov. Šf. III. 475.

Surka, y, f. = houně, jakou Oravci nosí.
Rr. Sb., Sldk. 148., Mt. S. 1. 98., Sokl. II.
399.

1. Surma, Posaune, Mkl. Etym. 329. a.,
Sb. vel. III. 113. -- S. = poplach, křik,
pláč. Očividně pocházejí ty křiky a surmy
při pohřebích z púhého pokrytství. Zbr.
Múd. živ. II. 128. — S. = plískanice. Taká
bola surma. Uh. Brt. D. 270.

2. Surma. Ott. II. 461.

Surmík, Spiessglauz, m. Ott. II. 461.

Surmiti, vz Surmovati. Slov. Nikdy tak
nesurmila trúba cez naše dúbravy. Sldk.
124. S. = křičeti. Uh. Brt.

Surmot, u, m. = hřmot, křik. Vz Surma
(dod.). Uh. Brt. D. 270.

Súrnach, sournach, u, m., calenum, zastr.
Rozk.

Súrný = naléhavý, dringend nothwen-
dig. Slov. S. potřeba. Let. Mt. sl. IX. 2.
26., III. 16.