810

Súročitelný, verzinsbar. Us.

Suroviny mydlářství. Vz KP. VI. 7. nn.

Surovjan, u, m. = trávnice, Grastuch,
n. Val. Vck.

Surovka, y, f. = syrovirika, houba. Slov.
ZObz. XXIII. 146.

Surovstvo, a, n. = surovosť. Phľd. III.
2. 175.

Surový. S. cukr, opak: raffinovaný. Us.
Pdl. Vedlé suchého hoří i s-vé. Km. —
S. = sychravý, nasskalt. U Olom. Sd.

Surožský = azovský. Ssk.

Surý = surový, hrubý. U Jeníkova. Déč.

Susceptant, a, m. = písař a protokol-
lista při soudech hradních. Džl.

Súsed atd., vz Soused atd.

Súseda, y, f. = sousedka. Mor. Brt. D.

Súsedin, a, o, der Nachbarin gehörig.
Phľd. VIII. 269.

Súsedkárka, y, f. = která chodí ráda
po súsedkách, klevetnice. Nár. nov. IV. č. 6.

Súsedství, n., vz Sousedství, List. fil.
1878. 209.

Súsek, vz Sósek (dod.). S. múčný ne-
vynde. Ev. ol. 114. — S. = přístodůlek,
kam se obilí skládá, Banse, f. Laš. Wrch

Suslivý. S. souhláska, Nz., zefyr. Č. Kn.
š. 380.

Suslové = oddíl polabských Srbů. Šl.
Strž. II. 623.

Súsredniť sa = soustřediti se. Slov. Lipa.

Sústavný, continuus. S. obvykování cno-
stí, continua exercitatio. Ev. olom. 68.

Sustentační revers = úpis na vydržo-
vání někoho, Sustentationsrevers, m. Pr. tr.

Súš = souš, sucho. Hlávka je v súši a
letnička jej mokne (snopka v streche.
Hádka). Slov. Mt. sl. 1. 134.

Sušák, a, sušař, e, m., Dörrer, Trockner,
m. Šd. S. čekanky. Us — S., u, m. =
brambor v ohni pečený. U Kdýně. Rgl. —
S., u, m. = sušírna na plátno. Val. Brt.
D 270.

Sušařka, y, f., Dörrerin, f. Šd.

Sušárník = sušírník, sušař. Sl. les.

Suše, trocken. S. vypravovati. Šml., Hrts.,
Vlč.

Sušenka, y, f. = druh biskitu. V Domžl.
sušené ovoce. NZ. 1. 295.

Sušiareň, rně, f. = sušírna. Slov. Ev.
šk. II. 10.

1. Sušice. Sušica = suchý strom, zvl.
lesní. Brt. D. 270.

2. Sušice. Vz Pal. Rdh. II. 126. Jak
roztrhali v Sušici ledové kry dřevenými
klíny? Jak udělali tam uměly sníh? Jak
předělávali pstruhy na slanečky a jak si
pomohli k dlažbě na náměstí? Vz Sbtk.
Krat. h. 113.

Sušický, ého, m. — S. Jan Adam 1589.
S. J. P., finanč. úřed. 1825. Jg. H. 1. 630.,
Jir. Ruk. II. 252.

Sušil, a, m., os. jm. — S. Frant., 1804.
až 1868., dr. theol. a prof. bibl. studia na
theol. ústavě v Brně. Cf. Jg. H. I. 630.,
Tf. H. 1. 219., Šb. Dj. ř. 290., Bačk. Př.
185., Tf. Mtc. 36., 187., Pyp. K. II. 484.,
Slavín I. 111., Ukaz. 110., Bačk. Písm. I.
790. nn., 932., Rk. Sl., S. N., Mus. 1890.
585.

Sušina. Stanovení s-ny mléka KP. 522.
S. šťávy cukrové. Ott. V. 765 a. — S. =
suchá tráva dobytku. Brt. D. 270.

Sušinka. Má s-ky = hlad. Sá.

Sušivo, a, n. = co se má sušiti. Brm.

Suška = sušárna. U Pard. a Chrud. Ibl.

— S. = sušené ovoce, trockenes Obst. Laš.
Wrch. — S. = neplodná ženská, nebo která
před časem rodí nebo potrácí. Slez. Šd. —
S. = hubený člověk vůbec. Rais Vým. 40.

— S. = paseky na Vsacku. Vck.
Sušnička, y, f., faux, zastr. Rozk.
Sušný = sušivý. S. vítr. Mor. Šd.

Súť = sú, jsou. Vz List. fil. 1886. 305.

Sutek, vz Sut.

Súti, spu, zastr., nyní sypati. Gb. Ml I.
149. — S. = sočiti. Sv. ruk. K. I. 8.

Sutí = vyplacení. Přidav mu právo k sutí
jiných sirotkóv mladších. Arch. VIII. 370.

— S = drobné kovářské uhlí. Včř. Z. II 8.
Sutom, a. m. oprav v: Sutom, ě, f., Km

1886. 28. Pal. má gt. S-mi. Pal. Rdh. 1.
130.

Sutořiti, mit Gewalt stossen. U Uher.
Hrad. Tč.

Sutý. Cf. Síti. Šf. III. 488. Židé měli
zemiu mlékem, strďú tekutú a vším zbožím
ščedrě sutú. Bož. umuč. v. 156. — S. Budú
slúžiti povinni ve všie střelčie zbroji a odění
sutém i plechovém tak, jakž na oděného
střelce slušie. Arch. VIII. 394.

Suverenita, y, f., vz Souverainita. Mus.

Suverenství, n., souverainství, Souvrain-
staat. Č. Kn. š. 267.

Súvis, u, m. = souvislosť. To nemá žád-
ného s-su Mor. Šd. — Slov. Phľd. III. 1.
11.

Súvrať, vz Souvrať.

Suza, y, f. = slza. SS P. 282., Sl. ps.
č. 193., Čes. mor. ps. 190.

Suzený = uzený. Děkuji těch s-ných
pstruhóv. Arch. II. 411.

Suzerenita, y, f. = souverainita.

Suzička, y. f. = slzička. Mor. a slov
Sš. P. 783. Vz Suza (dod.).

Súž, e, f. = soužení. Slov. V tejto tiesni
a súži. Č. Čt. II. 281.

Suža, e, m, = sužovatel. Mor. Šd.

Sužba. Sužby a tužby, gravamina et de-
sideria. Neč.

Sužovnička, y, f., Plagerin, Peinigerin,
Rackerin. Bern.

Sva. Mateška pohoní Buška z 32 hř. gr.,
že sva měla spolu list. Půh. II. 594.

Svábený, verlockt. Dbš. Úv. 110.

Svabička, y, f., incantatrix, zastr. Rozk.

Svábiti koho kam: v sítě. Vrch.

Sväcenník, a, m. = svěceník, kněz. Slov.
Zbr. Báj. 17.

Svacený. Št. Kn. š. 269., 308.

Svacině, ě, f. = svatyně. AlxV. v. 1219.
(HP. 30.).

Svácnouti krávu tatarem = švihnouti.
Mor. Brt.

Svačenka, y, f. = svačina. Vlč.

Svačina. Co máme k s-ně? Saze v ko-
míně. Us. Brt. Cf. Zbrt. 50., 291. — Dobré
svačiny = dobré ráno. Val. Brt. D. 163. —
S. = hostina na oslavu narozeného dítěte.
U Star. Jič. Vhl.



	810

	Súročitelný, verzinsbar. Us. Suroviny mydlářství. Vz KP. VI. 7. nn. Surovjan, u, m. = trávnice, Grastuch, n. Val. Vck. Surovka, y, f. = syrovirika, houba. Slov. ZObz. XXIII. 146. Surovstvo, a, n. = surovosť. Phľd. III. 2. 175. Surový. S. cukr, opak: raffinovaný. Us. Pdl. Vedlé suchého hoří i s-vé. Km. — S. = sychravý, nasskalt. U Olom. Sd. Surožský = azovský. Ssk. Surý = surový, hrubý. U Jeníkova. Déč. Susceptant, a, m. = písař a protokol- lista při soudech hradních. Džl. Súsed atd., vz Soused atd. Súseda, y, f. = sousedka. Mor. Brt. D. Súsedin, a, o, der Nachbarin gehörig. Phľd. VIII. 269. Súsedkárka, y, f. = která chodí ráda po súsedkách, klevetnice. Nár. nov. IV. č. 6. Súsedství, n., vz Sousedství, List. fil. 1878. 209. Súsek, vz Sósek (dod.). S. múčný ne- vynde. Ev. ol. 114. — S. = přístodůlek, kam se obilí skládá, Banse, f. Laš. Wrch Suslivý. S. souhláska, Nz., zefyr. Č. Kn. š. 380. Suslové = oddíl polabských Srbů. Šl. Strž. II. 623. Súsredniť sa = soustřediti se. Slov. Lipa. Sústavný, continuus. S. obvykování cno- stí, continua exercitatio. Ev. olom. 68. Sustentační revers = úpis na vydržo- vání někoho, Sustentationsrevers, m. Pr. tr. Súš = souš, sucho. Hlávka je v súši a letnička jej mokne (snopka v streche. Hádka). Slov. Mt. sl. 1. 134. Sušák, a, sušař, e, m., Dörrer, Trockner, m. Šd. S. čekanky. Us — S., u, m. = brambor v ohni pečený. U Kdýně. Rgl. — S., u, m. = sušírna na plátno. Val. Brt. D 270. Sušařka, y, f., Dörrerin, f. Šd. Sušárník = sušírník, sušař. Sl. les. Suše, trocken. S. vypravovati. Šml., Hrts., Vlč. Sušenka, y, f. = druh biskitu. V Domžl. sušené ovoce. NZ. 1. 295. Sušiareň, rně, f. = sušírna. Slov. Ev. šk. II. 10. 1. Sušice. Sušica = suchý strom, zvl. lesní. Brt. D. 270. 2. Sušice. Vz Pal. Rdh. II. 126. Jak roztrhali v Sušici ledové kry dřevenými klíny? Jak udělali tam uměly sníh? Jak předělávali pstruhy na slanečky a jak si pomohli k dlažbě na náměstí? Vz Sbtk. Krat. h. 113. Sušický, ého, m. — S. Jan Adam 1589. S. J. P., finanč. úřed. 1825. Jg. H. 1. 630., Jir. Ruk. II. 252. Sušil, a, m., os. jm. — S. Frant., 1804. až 1868., dr. theol. a prof. bibl. studia na theol. ústavě v Brně. Cf. Jg. H. I. 630., Tf. H. 1. 219., Šb. Dj. ř. 290., Bačk. Př. 185., Tf. Mtc. 36., 187., Pyp. K. II. 484., Slavín I. 111., Ukaz. 110., Bačk. Písm. I. 790. nn., 932., Rk. Sl., S. N., Mus. 1890. 585.	Sušina. Stanovení s-ny mléka KP. 522. S. šťávy cukrové. Ott. V. 765 a. — S. = suchá tráva dobytku. Brt. D. 270. Sušinka. Má s-ky = hlad. Sá. Sušivo, a, n. = co se má sušiti. Brm. Suška = sušárna. U Pard. a Chrud. Ibl. — S. = sušené ovoce, trockenes Obst. Laš. Wrch. — S. = neplodná ženská, nebo která před časem rodí nebo potrácí. Slez. Šd. — S. = hubený člověk vůbec. Rais Vým. 40. — S. = paseky na Vsacku. Vck. Sušnička, y, f., faux, zastr. Rozk. Sušný = sušivý. S. vítr. Mor. Šd. Súť = sú, jsou. Vz List. fil. 1886. 305. Sutek, vz Sut. Súti, spu, zastr., nyní sypati. Gb. Ml I. 149. — S. = sočiti. Sv. ruk. K. I. 8. Sutí = vyplacení. Přidav mu právo k sutí jiných sirotkóv mladších. Arch. VIII. 370. — S = drobné kovářské uhlí. Včř. Z. II 8. Sutom, a. m. oprav v: Sutom, ě, f., Km 1886. 28. Pal. má gt. S-mi. Pal. Rdh. 1. 130. Sutořiti, mit Gewalt stossen. U Uher. Hrad. Tč. Sutý. Cf. Síti. Šf. III. 488. Židé měli zemiu mlékem, strďú tekutú a vším zbožím ščedrě sutú. Bož. umuč. v. 156. — S. Budú slúžiti povinni ve všie střelčie zbroji a odění sutém i plechovém tak, jakž na oděného střelce slušie. Arch. VIII. 394. Suverenita, y, f., vz Souverainita. Mus. Suverenství, n., souverainství, Souvrain- staat. Č. Kn. š. 267. Súvis, u, m. = souvislosť. To nemá žád- ného s-su Mor. Šd. — Slov. Phľd. III. 1. 11. Súvrať, vz Souvrať. Suza, y, f. = slza. SS P. 282., Sl. ps. č. 193., Čes. mor. ps. 190. Suzený = uzený. Děkuji těch s-ných pstruhóv. Arch. II. 411. Suzerenita, y, f. = souverainita. Suzička, y. f. = slzička. Mor. a slov Sš. P. 783. Vz Suza (dod.). Súž, e, f. = soužení. Slov. V tejto tiesni a súži. Č. Čt. II. 281. Suža, e, m, = sužovatel. Mor. Šd. Sužba. Sužby a tužby, gravamina et de- sideria. Neč. Sužovnička, y, f., Plagerin, Peinigerin, Rackerin. Bern. Sva. Mateška pohoní Buška z 32 hř. gr., že sva měla spolu list. Půh. II. 594. Svábený, verlockt. Dbš. Úv. 110. Svabička, y, f., incantatrix, zastr. Rozk. Svábiti koho kam: v sítě. Vrch. Sväcenník, a, m. = svěceník, kněz. Slov. Zbr. Báj. 17. Svacený. Št. Kn. š. 269., 308. Svacině, ě, f. = svatyně. AlxV. v. 1219. (HP. 30.). Svácnouti krávu tatarem = švihnouti. Mor. Brt. Svačenka, y, f. = svačina. Vlč. Svačina. Co máme k s-ně? Saze v ko- míně. Us. Brt. Cf. Zbrt. 50., 291. — Dobré svačiny = dobré ráno. Val. Brt. D. 163. — S. = hostina na oslavu narozeného dítěte. U Star. Jič. Vhl.