811

Svačiti. Cf. Svatvečer. Šf. III. 511.
Sváda. Mkl. Etym. 373. b., Tk. VIII.

320., 321. Pro krémy bývají svády. Št. Kn.
š. 157.

Svadba. Mkl. Etym. 332. a. S. diaman-
tová (po 751etém manželství). Rgl. Svatba
pod stromy, s. a smrť. Sbtk. Rostl. 73,
137., 171., 224.-225., 230. S. řec. a řím.
Vz Vlšk. 513. S. na Slov. Vz Mus. 1889.
363. nn. S. na Podluží. Vz Brt. v Obz.
1883. 146. Cf. Zdavky. Jídla na svatbě a
na úvodě valašském: zelí samo, polévka
hovězí s kaší pohančenou, polévka slepičí
s nudlemi, maso hovězí a slepičí, k tomu
omáčka křenová, kaše pohančená mastná,
kaše prosná mastná, krupice mastná, buchty,
koláče, káva a kořalka. Vck. S. se ská-
cela = sešlo s ní. U Kr. Hrad. Kšť. Svatby,
nuptiae. Bhm. 42. Naplněni jsú svatby se-
dieciech. Ev. olom. 298. Při s-bě musí ne-
věsta plakati; která se v ten den směje,
směje se naposled. Mus. 1883. 474. Svíčky-li
v kostele při svatbě plápolají, jsou manželé
svorni; Na čí straně více plápolají (n. na
čí straně svíčka shasne), ten dříve umře.
Vz Mns. 1853. 474. Setkají-li se svatebníci
s pohřbem, jeden ze snoubenců do roka
umře. Val. Vck. O s-bě házejí po ženichovi
a po nevěstě hrách, kroupy a jiné zrní,
aby byli plodní. Mus. Buď hostem dotud,
pokud svatba trvá. Bž. exc. Cf. Svatba
(dod.). — S. ptáků = hejno. U N. Kdýně.
Rgl. — S., y, m., os. jm. Arch. VII. 721.

Svadbení, n., connubium. 15. stol. Vz
Svadbiti.

Svadbisko, a, n. = svatební hody. Na
město (místo) svadbisk dávajú si múdri
rodičovja děťom kapitaly do sporitelnic.
Ntr. IV. 45.

Svadbiti kdy. Aby časóv k modlitvám
ustavených nesvatbili. Št. Kn. š. 66. — se
(o rodičích ženichových a nevěstiných =
svadbou se přízniti). Val. Slavč. 60.

Stadebné, svatebné = plat za povolení
k ženění. Sbor. slov. 1887. 516.

Svadební. S. roucho = myrta, Kmk.,
šperk, Posp., dar, Mus., průvod, řečník,
Dch., košile, Sokl. I. 165., rodiče (ženi-
chovi a nevěstini), Brt., hostina, obřady,
oběti řím. Vz Vlšk. 513. S. lidé, Ehezeu-
gen. 1451. Soud. kn. opav. S. písně. Vz
Er. P. 287.-345., Sš P. 379. nn., 420.,
432., 785, 797., Brt. N. p. 224. nn., 591.
nn. S. pověry. Vz Mus. 1853. 475., 1854.
535.

Sváděcí, zusammenführend; ableitend.
S. tyčka. NA. V. 370.

Sváděč, e, m. = svůdce. Šd.

Svádění, n., vz Sváděti. — S., das Re-
duciren. S. = proměňování čísel v jiná,
mající větší jednice, na př. sekundy v ho-
diny. Šim. 48.

Svaditi koho. Bart. 19., Otc. 48. b. —
se s kým oč. Dal. 9., Hr. rk. 311., Št.
Kn. š. 103. — se s kým kdy. Svadil-li by
se kdokoli s kým při svačině. Pk. Npj.

58.

Saditi = svrběti. Brt. D. 270.
Svádivý, verlockend; neckisch. Rk.
Svadlina, y, f., das Welke. Lpř. Sl.

Svadlý čím. Hlava žalem s lá. Vrch. Ep.
bs. 80.

Svadnouti. Fík vsuadl jes t. B. mik. Mark.
11. 21. Člověk svědne. St. Ř. 96. a. — Cf.
Mkl. Etym. 329. b.

Svahoměřič, e, m., Nivellirer, m. Sl. les.
Svahoměrna, y, f., Nivellirlatte, t. Sl.
les.

Svahovitý, abhangförmig. S. půda, dráha
mostu. Zpr. arch. XI. 2. 8.

Svahový, Abhang-. S. tíže, Mj. 85., 155.,
úhel. NA. V. 110.

Svach = Svatobor, Svatomír, Svatopluk,
Svatoslav, Svatovít, Svan, Svat, Svatek,
Svatíček, Svatík, Svatoch, Svaton, Svatoš,
Světěj. Mus. 1889. 161.

Svacha, os. jm. žen. ze 14. stol. Mus.
1880. 467.
Svachna, y, f., os jm. Arch. II. 468.
Svajvečer = svatvečer.. Laš. Brt. D.
271.

Svak. Cf. Mkl. Etym. 332. a. S = švagr,
muž ženiny sestry. Výb. I. 488, St. Kn. š.
90.

Svako, a, m. = svak. Slov. DSk. I. 107.
Svakov, a, m. = les u Soběslavě. Řvn.
365.

Svakro, a, m. = švagr. Slov. Dbš. Úv.
98.

Sval, obyč. pl. svaly = tvrdá, hl. bu-
ková polena trochu nahnilá, nebo jinak po-
škozená a proto z polenového dříví oddě-
lená. Koupil pěkné svaly; Sáh svalů stojí
8 zl. U Počát. Jndr. — S., musculus. Cf.
Slov. zdrav. 358. S. = masitý vláknitý tvar,
jenž šlachou mezi dvěma kostmi upevněn
jsa ku pohybu údů v těle živočišném slouží.
Rk. Sl. Cf. KP. VI. 457. nn. S. bederní, m.
psoas, čtyřhranný bederní, m. quadratus
lumborum, bodco-boltcový, m. styloauri-
cularis, bodcohltanový, m. stylopharyngsus,
bodcojazykový, styloglossus, bodcojazyl-
kový, stylohyoideus, kosý boltcový, m.
obliquus auriculae, příčný boltce, m. trans-
versus auriculae, bradohltanový, m. genio-
pharingeus, bradojazvkový, m. genioglossus,
bradojazylkový, m. geniohyoideus, bradový,
m. malaris, brdečkovitý, m. papillaris, je-
hlancovitý břišní, m. pyramidalis abdominis,
kosý či šikmý břišní, m. obliquus abdominis,
příčný břišní, m. transversus abdominis,
přímý břišní, m. rectus abdominis, cíbelo-
houbovitý, m. bulbocavernosus, čelní, m.
frontalis, lichý čípku, m. azygos uvulae,
čtyrhlavý, m. quadriceps, deltovitý, m. del-
toideus, dlaňový, m. palmaris, věšací dva-
náctníkový, m. suspensorius duodeni, dvoj-
břichý, m. biventer, dvojkřídlý, dvojper-
natý, m. bipennatus, dychací, Athmungs-,
hákoramenní, m. coracobrachialis. hákovitý,
m. anconeus, hlavy, m. capitis (kosý, obli
quus, přímý, rectus, zadní, posticus), hlavo-
hltanový, m. cephalopharyngeus, hlístový,
m. lumbricalis, hlívohoubovitý, m. bulbo-
cavernosus, hltanojazykový, m. pharyngo-
glossus, holeňový, m. tibialis, hranový, m.
tragicus, hluboký s. příčný hrázový, m.
transversus perinei profundus, nejdelší
hřbetní, m. longissimus dorsi, nejširší
hřbetní, m. latissimus dorsi, hřbetní mnoho-