Předchozí (810)  Strana:811  Další (812) |
|
|||
811
|
|||
|
|||
Svačiti. Cf. Svatvečer. Šf. III. 511.
Sváda. Mkl. Etym. 373. b., Tk. VIII. 320., 321. Pro krémy bývají svády. Št. Kn.
š. 157. Svadba. Mkl. Etym. 332. a. S. diaman-
tová (po 751etém manželství). Rgl. Svatba pod stromy, s. a smrť. Sbtk. Rostl. 73, 137., 171., 224.-225., 230. S. řec. a řím. Vz Vlšk. 513. S. na Slov. Vz Mus. 1889. 363. nn. S. na Podluží. Vz Brt. v Obz. 1883. 146. Cf. Zdavky. Jídla na svatbě a na úvodě valašském: zelí samo, polévka hovězí s kaší pohančenou, polévka slepičí s nudlemi, maso hovězí a slepičí, k tomu omáčka křenová, kaše pohančená mastná, kaše prosná mastná, krupice mastná, buchty, koláče, káva a kořalka. Vck. S. se ská- cela = sešlo s ní. U Kr. Hrad. Kšť. Svatby, nuptiae. Bhm. 42. Naplněni jsú svatby se- dieciech. Ev. olom. 298. Při s-bě musí ne- věsta plakati; která se v ten den směje, směje se naposled. Mus. 1883. 474. Svíčky-li v kostele při svatbě plápolají, jsou manželé svorni; Na čí straně více plápolají (n. na čí straně svíčka shasne), ten dříve umře. Vz Mns. 1853. 474. Setkají-li se svatebníci s pohřbem, jeden ze snoubenců do roka umře. Val. Vck. O s-bě házejí po ženichovi a po nevěstě hrách, kroupy a jiné zrní, aby byli plodní. Mus. Buď hostem dotud, pokud svatba trvá. Bž. exc. Cf. Svatba (dod.). — S. ptáků = hejno. U N. Kdýně. Rgl. — S., y, m., os. jm. Arch. VII. 721. Svadbení, n., connubium. 15. stol. Vz
Svadbiti. Svadbisko, a, n. = svatební hody. Na
město (místo) svadbisk dávajú si múdri rodičovja děťom kapitaly do sporitelnic. Ntr. IV. 45. Svadbiti kdy. Aby časóv k modlitvám
ustavených nesvatbili. Št. Kn. š. 66. — se (o rodičích ženichových a nevěstiných = svadbou se přízniti). Val. Slavč. 60. Stadebné, svatebné = plat za povolení
k ženění. Sbor. slov. 1887. 516. Svadební. S. roucho = myrta, Kmk.,
šperk, Posp., dar, Mus., průvod, řečník, Dch., košile, Sokl. I. 165., rodiče (ženi- chovi a nevěstini), Brt., hostina, obřady, oběti řím. Vz Vlšk. 513. S. lidé, Ehezeu- gen. 1451. Soud. kn. opav. S. písně. Vz Er. P. 287.-345., Sš P. 379. nn., 420., 432., 785, 797., Brt. N. p. 224. nn., 591. nn. S. pověry. Vz Mus. 1853. 475., 1854. 535. Sváděcí, zusammenführend; ableitend.
S. tyčka. NA. V. 370. Sváděč, e, m. = svůdce. Šd.
Svádění, n., vz Sváděti. — S., das Re-
duciren. S. = proměňování čísel v jiná, mající větší jednice, na př. sekundy v ho- diny. Šim. 48. Svaditi koho. Bart. 19., Otc. 48. b. —
se s kým oč. Dal. 9., Hr. rk. 311., Št. Kn. š. 103. — se s kým kdy. Svadil-li by se kdokoli s kým při svačině. Pk. Npj. 58.
Saditi = svrběti. Brt. D. 270.
Svádivý, verlockend; neckisch. Rk. Svadlina, y, f., das Welke. Lpř. Sl. |
Svadlý čím. Hlava žalem s lá. Vrch. Ep.
bs. 80. Svadnouti. Fík vsuadl jes t. B. mik. Mark.
11. 21. Člověk svědne. St. Ř. 96. a. — Cf. Mkl. Etym. 329. b. Svahoměřič, e, m., Nivellirer, m. Sl. les.
Svahoměrna, y, f., Nivellirlatte, t. Sl. les. Svahovitý, abhangförmig. S. půda, dráha
mostu. Zpr. arch. XI. 2. 8. Svahový, Abhang-. S. tíže, Mj. 85., 155.,
úhel. NA. V. 110. Svach = Svatobor, Svatomír, Svatopluk,
Svatoslav, Svatovít, Svan, Svat, Svatek, Svatíček, Svatík, Svatoch, Svaton, Svatoš, Světěj. Mus. 1889. 161. Svacha, os. jm. žen. ze 14. stol. Mus.
1880. 467. Svachna, y, f., os jm. Arch. II. 468. Svajvečer = svatvečer.. Laš. Brt. D. 271. Svak. Cf. Mkl. Etym. 332. a. S = švagr,
muž ženiny sestry. Výb. I. 488, St. Kn. š. 90. Svako, a, m. = svak. Slov. DSk. I. 107.
Svakov, a, m. = les u Soběslavě. Řvn. 365. Svakro, a, m. = švagr. Slov. Dbš. Úv.
98. Sval, obyč. pl. svaly = tvrdá, hl. bu-
ková polena trochu nahnilá, nebo jinak po- škozená a proto z polenového dříví oddě- lená. Koupil pěkné svaly; Sáh svalů stojí 8 zl. U Počát. Jndr. — S., musculus. Cf. Slov. zdrav. 358. S. = masitý vláknitý tvar, jenž šlachou mezi dvěma kostmi upevněn jsa ku pohybu údů v těle živočišném slouží. Rk. Sl. Cf. KP. VI. 457. nn. S. bederní, m. psoas, čtyřhranný bederní, m. quadratus lumborum, bodco-boltcový, m. styloauri- cularis, bodcohltanový, m. stylopharyngsus, bodcojazykový, styloglossus, bodcojazyl- kový, stylohyoideus, kosý boltcový, m. obliquus auriculae, příčný boltce, m. trans- versus auriculae, bradohltanový, m. genio- pharingeus, bradojazvkový, m. genioglossus, bradojazylkový, m. geniohyoideus, bradový, m. malaris, brdečkovitý, m. papillaris, je- hlancovitý břišní, m. pyramidalis abdominis, kosý či šikmý břišní, m. obliquus abdominis, příčný břišní, m. transversus abdominis, přímý břišní, m. rectus abdominis, cíbelo- houbovitý, m. bulbocavernosus, čelní, m. frontalis, lichý čípku, m. azygos uvulae, čtyrhlavý, m. quadriceps, deltovitý, m. del- toideus, dlaňový, m. palmaris, věšací dva- náctníkový, m. suspensorius duodeni, dvoj- břichý, m. biventer, dvojkřídlý, dvojper- natý, m. bipennatus, dychací, Athmungs-, hákoramenní, m. coracobrachialis. hákovitý, m. anconeus, hlavy, m. capitis (kosý, obli quus, přímý, rectus, zadní, posticus), hlavo- hltanový, m. cephalopharyngeus, hlístový, m. lumbricalis, hlívohoubovitý, m. bulbo- cavernosus, hltanojazykový, m. pharyngo- glossus, holeňový, m. tibialis, hranový, m. tragicus, hluboký s. příčný hrázový, m. transversus perinei profundus, nejdelší hřbetní, m. longissimus dorsi, nejširší hřbetní, m. latissimus dorsi, hřbetní mnoho- |
||
|
|||
Předchozí (810)  Strana:811  Další (812) |