815

2. Svátek. Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 443.,
Vlšk. 513., Mkl. Etym. 399. b., Tk. VIII.
381. S. sv. Dělaja (všední den), sv. Nedě-
laja (neděle, skutečný svátek). Mor. Vck.
Dítě ve s. narozené má štěstí. Mus. 1853.
472.

Svätelnica, e, f. = svěceníček, kropenka.
Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 141., 142. Vz Sva-
tenice.

Svatenička, y, f., zdrobn. svatenice.
Koll. III. 139.

Sväteník, a, m. = svěceník, kněz. Slov.
Sokl. II. 281., Let. Mt. sl. V. 2. 92.

Sváti co. S´voć mak = utéci. U Frýdka.
Brt. D. 271. — co komu odkud. Jak by
mu vichry pamět z duše svály. Kká. —
co kam (čím). V prach ho (chrám) de-
chem zloby svál. Hdk. Vítr květ se stromu
do trávy svanul. Vanot z rajských obytů
mile na ni (duši) zvívá. Sš. Vz Zběnouti.

Svatibor = svatobor. D. ol. I. 844.

Svatíček. Vz Svach (dod.).

Svatička, y, f., vz Svatka, Svat. Rr.
Sb., Slavč. 80. a j.

Svatík, a, m., vz Svach (dod.).

Svatinný. S. stráž, custodia sanctuarii,
nádobí. Ol. Num. 18. 5., 3. 31.

Svatinský. S. věc, sanctuarii. Ol. Ezech.
48. 18.

Svatiště, ě, n. = tabernaculum. Hnoj.
Vz Svatina.

Svätitelský. S. hodnosť. Zbr. Lžd. 109.

Svätizeň, zně, f. = posvätný majetok;
svetizeň = svetský majetok. Slov. Hdž.
Větín. 47.

3. Svatka, y, f. = vlastní jm. ze 14. stol.
Mus. 1880. 467.

Svátkový. S. strava (jídaná o svátcích,
lepší). NZ. I. 48.

Svatnice = sakristie. Hnoj.

Svatník, a, m. = kostelník. Hnoj.

Svatoanenský ústav v Praze (u sv.Anny).

Svatoapoštolský. S. stolice. Mus. 1891.
309.

Svätoboj, e, m., syn Svatopluka I. Šf.,
Výb. II. 1561.

Svatobor = sv. háj. Cf. Phľd. II. 21.-22.
— S.= spolek. Pal. Rdh. III. 117., Tf. Mtc.
260., 262. - S., os. jm. D. ol. III. 121.,
Phľd. II. 108. S. z Búsovny. Pal. Rdh. II.
383. S-ra přeložili Němci na Fridricha. Pal.
Rdh. II. 200 Cf. Svach (dod.).

Svatocitý, von hl. Gefühlen begeistert.
Hodža, náš s. rečník. Trok. 90.

Svatočinitel, e, m., Seligmacher, m.
15. stol. Mnč. R. 77.

Svatodruh, a, m., vz Paranymfa.

Svatodušní svátky sluji v Gemersku
rusadlje (sg.), rusadla (pl.), u jiných Slo-
váků turice. Šf. III. 86. S. sněm, Výb. II.
1244., bouře v Praze r. 1848. Pal. Rdh.
III. 286. S. dešč oklepe rež. Slez. Šd.

Svatohavelský úrok. Výb. I. 1243.,
Arch. VIII. 534.

Svatohodovník, a, m. Hnoj.

Svatohorský. S-ská matičko (zvolání)!
Us.

Svatohra, y, f. Koll. St. 58.

Svatohrad, u, m. = hradiště. Šf. Strž.
I. 566.

Svatohrůzný = sv. hrůzu působící. Kká.

Svatoch, a, m., vz Svach (dod.).

Svatochna, y, f., vz Svata (dod.).

Svatoján. S-ny = ohně svatojanské.
U Rovenska. Mus. 1891. 259.

Svatojanče, ete, n. = jablko, Johannis-
apfel, zraje ku konci června. Dch., ZObz.
XXIV. 216.

Svatojánka, y, f. = druh hrušek, jablek,
bramborů. Mor. Brt., Vck.

Svatojanský. S. výhon či odrostek,
lampyris, Johannistrieb; chléb či rohovník,
ceratonia siliqua, Johannisbrodbaum, Sl.
les., Mllr. 31., bylina, jahody, jazyk, kořen,
Mllr. 22., 25., 89., 18.; noc, Us., oheň, vz
Sbtk.Výkl. 28., Zbrt.285., Mus. 1891. 253.,
obřady, vz v Mus. ib., Vájanoc; muška,
světluška, vz Svatojanek, Janíček, Světla-
janíček. Kk. Br. 224., Mllr. 27., 58. Kam
s. mušky večer člověka zavedou, tam na
něho štěstí čeká; Svití-li s. mušky jasně,
ohlašují pěkné počasí; S. muška (ohnivý
brouček) zove se poslicí Sudiček a kdo ho
zabije, rozhněvá S-ky. Us. Kšť. S. večer.
Vz Zbrt. 131. S. žába = rosnička (vz toto
v dod.). Účinek s-ké rosy; Koupel za ve-
čera s-ského: Význam a) rostlin podlé li-
dového podání s-ského, b) některých zví-
řat; O sletu čarodějnic v noci s-ké. Vz
Mus. 1891. 472., 473., 475., 485., 487. —
S. proudy nad Štěchovicemi u Prahy. Vz
Ott. VI. 55;, — S. potok či Kačák vzniká na
Žbáně u Řenčova, teče mimo Žehrovice,
Družec, Chrustenice, Lodenice do Berounky.
Vz Krč. v Kv. 1885. 642. — S. evangelium.
Anth. I. 3. vd. V.

Svatojasný. S. obydlí. Dlouhov. Zdor.
161.

Svatojirský úrok. Výb. I. 985., Arch.
VIII. 534. S. potok (knovízský).

Svatojurci v Rusku = strana staro- či
velkoruská, naproti národovcům, ukrajino-
filům, již uvádějí do knih jazyk národní
(maloruský). Vz Pyp. K. I. 334. nn.

Svatokateřinský. S. legenda. Jir. Mor.
15., Anth. I. 3. vd. VII.

Svatokrádec, novotvar: -krádce. Gb.
Ml. I. 82.

Svatokradení, n. = svatokrádež. 15. stol.
Mnč. R. 94.

Svatokrádestvo, a, n., Sv. ruk. 324.,
326., svatokrádství, 325., 328., svatokrádež-
ství. 330.

Svatokrádež. Sv. ruk. 323. S. co jest
a pokuta. Cor. jur. IV. 3. 2. 441.

Svatokrádežně, kirchenräuberisch. Bern.

Svatokrádežný. Sv. ruk. 324., 328., 329.
S. lup, Čch., ruka. Pdl.

Svatokrádežství. Sv. ruk. 330.

Svatokrádství. Sv. ruk. 325., 328., svato-
krádstvo. 155., Št. Kn. š. 228. 14.

Svatokunhutský soud. Mtc. XV. 341.

Svatokupectví. Žžk. 6.

Svatomanželský stav. Brt. Sv. 8.

Svätomartiniada, y, f. = národní epos
od Sládkoviče. Vlč. Lit. slov. 85.

Svatomikulášský. S. slavnosť. Vz Brt.
Dt. 248. Školní rytíři s-ští (žáci sv. Miku-
láše dárky sbírající). Zbrt. 234.

498*