816

Svatomír. Vz Svach (dod.). Arch. VII.
333., 237.

Svatomísa, y, f. = patena. Koll. St.
753.

Svatou, vz Svach (dod.).

Svatonádoba, y, f., hl. Gefäss. Koll. St.
753.

Svatonoční společnost. Čch. St. 58.

Svatoňovice od Svatoně. Pal. Rdh. I.
134., S. N. XL 205. Kdy je v Mal. S-cích
dobře a kdy zle? Vz Sbtk. Krat. h. 113.

Svatoobradosloví, n. = liturgika. Hnoj.

Svatoostatek, Vz Svatozbytek.

Svatoozdoba, y, f. Bronzová prsní s.
Koll. St. 300.

Svatopetrský halíř, St. Peterspfennig =
sbírky pro papežskou stolici. Cf. Bor. 394.

Svatopisák, a, m., theologus, zastr.
Hank. Sb. 177.

Svatoplučiti = Svatopluku (Čecha) na-
podobiti. Stč. Luň. 7.

Svatopluk. Cf. Svach, Dal. 194., Šf. Strž.
II. 480., 445., Výb. II. 1559.

Svatopostní čas, doba, pobožnosť. Us.
Pdl.

Svatorad, a, m., os. jm. Phľd. II. 108.

Svatoska, y, f. = ražená mince s obrazy
svatých (Václava, Ludmily atd.). Vz Amu-
letka.

Svatoslav, vz Svach (dod.). — D. ol. I.
180. S. od Lubice bielé. Vz Mus. 1889.
168.

Svätosmädný. Cf. Smädný. Slov. Lipa.

Svatosprostý, simpel. S. upřímnosť.
Dlouhov. Zdor. 172.

Svätosrdénko, a, n., hl. Herzchen. S.
si trudit. Hrbň. Jsk.

Svatosť. Mkl. Etym. 329. b. Kto rovný
tobě (Hospodinu), velebný v s-sti? Anth.
I. 3. vd. 6. — S. ve vých. církvi řec. také
titul patriarchů. S. N. XI. 205.

Svátosť Mkl. Etym. 329. b. S. manžel-
ská, těla božího. Št. Kn. š. 84., 53. S-sti
od něho zřízené. BR. II. 31. b. Sv. s. jim
přeskočila (měli dříve křtiny nežli svatbu).
Us. Kšť. Chce umřít jako to hovádko bez
téj sedmej s-sti (neženiti se). Val. Brt.

Svatostel, e, f. = ratolesti a květiny,
sypané na cestu před průvodem ku př.
o božím těle. Mor. Knrz.

Svátostniště, ě, n. = svatostan. Hnoj.

Svatostolník, a, m. Hnoj.

Svatostrašný. S. řeči. Koll. IV. 134.

Svatosvatý. S. krev, tělo, Mž. 69., pře-
svědčení, Vlč., poslušenství. Arch. VII. 347.

Svatosvodný, selbt einen Heiligen ver-
führend. Dch.

Svatoš. Cf. Svach (dod.), Výb. II. 1644.
— S. Ant., 1777.—1850., řed. hlav. školy
v Táboře. Vz Rk. Sl.

Svatošek, ška, m. = svatoušek. Č. Kn.
š. 297.

Svatošov, a, m., pole. MzO. 1890. 177.

Svatotajemník, a, m., Mystiker, m. Dk.
Poet. 71.

Svatotajný. S. sídlo. Msn. Or. 151.

Svatoušek ctnosť na odiv nosí a proto
v posměch uvádí. Sbor. uč.

Svatouškářství, n. = svatoušství. Ntr
VI. 224.

Svatoušský, Frömmler-.

Svatoušství. Dvojnásobná bezbožnosť
jest ta, která za s. se skrývá. Us.

Svatováclavský. S. schůze dne 13. břez.
1848., smlouva, vz Pal. Rdh. II. 537., trest-
nice v Praze zrušena roku 1889., záložna
v Praze (ve Velké Karlově ulici). S. odění,
vz Zbrt. Krj. I. 111., meč, kopí, praporec.
Ib. 123.—125.

Svatováclavština, y, f. = svatováclav-
ská řeč. Pal. Rdh. I. 218.

Svätovetiť. Slov. Nech zákon sveta s-tí.
Sldk. 211.

Svatovia, pl. = svatové. Slov. Koll. Zp.

II. 33.

Svatovid. Vz Zbrt. 114. V M V. nepravá
glossa. Pa. 49.
Svatovíno. Pohár s-nem naplněný. Koll.

III. 189.

Svatovínek, nku, m. Čch. Bs. 95., 115.,
Sl. 75.

Svatovit, vz Svach (dod.), Vc. Lab. 255.,
Koll. Zp. I. 406., Sbtk. Rostl. 61.

Svatovláda. Hš Št. 147.

Svatovšetečný slavík a toulavý. Dlou-
hov. Zdor. 162.

Svatozáře, aureola. Ott. II. 1053., Kká.
K sl. j 10., Čch. L. k. 38., Hrts. S. lásky.
Čch. Bs. 79.

Svatozbytek, tku, m. = svatoostek. Koll.
III. 98.

Svatozpěv, u, m., hl. Gesang. Koll. III.
302., St. 881.

Svato zůstatek, tku, m. = svatozbytek.
Koll. IV. 69.

Svatství, n., Schwägerschaft, f. Lpř.

Svatuše, e, f., os. jm. ze 14. stol. Mus.
1880. 467.

Svätúška, y, f., die Frömmlerin. Slov.
Zbr. Lžd. 27.

Svätůškar, a, m. = svatoušek. Slov-
Čkžk. I. 84.

Svätúšky = svatoušský. Slov.

Svatva. V Turci otcovi je matka synovej
ženy s-vou a on je jej svatom; v Dolno-
Trenčíne svatkou, svatičkou. Rr. Sb., Phľd.
III. 2. 201.

Svatvečer. Svat = tvar jmenný = svatý.

Svatvečerní hlahol zvonů, Čch., noc,
stůl, šero. Kká.

Svatví. Stará s., pronuba. Sv. ruk. 336.
Vz Starosvatka.

Svatvice, e, f., vz Svatví. Nevěstě místo
matky přidána jest také s. Rb.

Svatý. Mkl. Etym. 329. b. — S. = o do-
brých andělích atd. Sv. Václav. Vz Jir. Ruk.
II. 252. Na ,Vše svaté' všude se pekou
zelníky. Val. Vck. Za s-ho se nehodíš a
za čerta jsi hloupý. Brt. Byl by hloupý za
s-ho. Us. Kdybych tak po Bohu túžil, jak
túžím po tobě, dávno byl bych za s-ho,
nechodil bych k tobě. Sl. ps. Šd. Muzikanti
to só svatí, ti chcó přijít do nebe, kde só
svatí popelatí, růžky majó na čele. Sš. P.
617. Který s. má v zadku zuby? Vavřinec.
Brt. D. 162. Který s. má tři uši? Florian.
Pověry o dni všech s-tých vz v Mus. 1854.
549. — Pozn. 1. Za akkus. obecný místy