819

Svémístnosť, i, f. Kod. N. o ž.

Svémístný, an gehöriger Stelle; Čtení
či vyslovování s-né zlomků desetinných,
stellen weises o. ziffernweises Aussprechen
der Decimalbrüche. Nz.

Svémluvnosť. Pal. Rdh. I. 11.

Svémocenství, n. = svémocnosť. Rk.

Svémocnosť, i, f. = svémoc, Eigenmäch-
tigkeit, f. Dk. Aesth. 342.

Sventina, y, f.. Schwante, mě. nad Vra-
nou jižně od Roztok. Šmb. S. II. 26.

Svéodplata, y, f., Selbstvergeltung, f.
Dk.

Svépomocný, Selbsthilfs-. Dch., Dk. S.
právo. Osv. 1889. č. 2.

Svéprávnosť, i, f., Eigenberechtigung.
Pr. tr.

Svěrač, e, m., constrictor. S. lůna, c.
cunni. S. víček. Ott. IV. 169. Cf. Svírač
(i dod). Slov. zdrav. 359.

Svěračka, y, f., Feilkloben, m., Šp.,
Zwangsjacke, f. Rk.

Svěradlo. Ct. Mkl. Etym. 382. a. S.
skládá se ze dvou železných čelistí na
jednom konci kloubem spojených, na dru-
hém pysky opatřených, které se stahují
šroubem, der Feilkloben. S. americký. Vz
Včř. Z. II. 22., Svěrák.

Svěradova Hora, hora Karpat vyzov-
ských. Km. 1885. 10., MzO. 1890. 177.

Svěrák. Líce, Backen, vřeteno, Spindel,
pochva, Hülse, čelisti, Backen, pysky, huba,
Maul, s-ku; S. se ždíme; čelisti svěráku
kloktají; S. ku stolu vidlicemi či nůžkami
(Schere) se připevňuje; Objímka svěráku,
Schelle, f.; S. okamžitý, Momentausschraub-
stock, přenosný. Vz Včř. II. 19.—22. S.
u železného vozu. Us.

Sveraz od Sverada. Pal. Rdh. 1. 132.

Svéráz, u, m. = zvláštnost, Eigentüm-
lichkeit, f. Nz.

Svéráznosť, i, f. = svéráz. S. českých
písní. Brt. N. p. III. str. CXXVIII. a CXXIX.

Svérázný. S. písně, Brt. N. p. III. str.
VII., čes. hudba, Brt., mluva, Zkr., půvab.
Čch.

Svérázovitosť, i, f., Eigenthümlich-
keit, f.

Svérázovitý = svérázný.

Svěřenlivosť, i, f. Přílišná s. plodí opo-
vrženosť. Exc.

Svěřený. Vz Vš. 312., Cor. jur. IV. 3.

I. 437., IV. 3. 2. 445.

Sveřep. Cf. Rosc. 108., Mllr. 26., Vlšk.
106., Arch. VII. 501., Ott. IV. 751. Žádáše
břicho své naplniti s-pem (in marg. mlátem).
B. mik. Luk. 15. 16.

Sveřepice. Sv. ruk. 319. a., Sv. ruk. V.

II. 80., Arch. VII. 583., Kn. rož. 137. Cf.
Klise (dod.).

Sveřepý. Mkl. Etym. 330. b., Czm. 104.

Sveriebka, y, f. = hřebice, kobylka.
Cf. Sveřepice.

Svěřiti. — se komu. Mnohým lidem
věř, jednomu se svěř. Us. Brt. — se komu
v čem. Výb. II. 1649. — se komu čeho.
Tajných věcí žádnému se nesvěřuj, leč
těm ... Výb. II. 1166. — co komu k čemu.
Tak že jsme jim podlé cedule uřezané něco

plátna do čtyř nedělí k zaplacení s-li. Let.
sl. I. 72.

Sverný = srovnávací. Slov. Czm. 104.

Svérodý. Co důležitého a s-ho nalezeno
bude (v rukopisech). Pal. Rdh. II. 470.

Svěsa oltářová, antipendium. Hnoj.

Svěsek, sku, m. Štítek klíčový se svě-
skem. Pdl.

Svěsiti co jak. Pomsty meč již na vždy
svěsil. Kká. Mnohdy čeládka potrestaná
svěsí, jak říkají, nos dírkama dolů a ne-
mluví. V. — co kam. Peruť myšlénky
nesvěsí se v hrobu myšlénky. Čch. Bs. 65.

Svěsitý. Voleček dostává bachor s-tý.
Šd.

Svěsť = sestra ženina. Mkl. Etym. 332.
b., Bib. mik. Mat. 8. Ti sobě (manželstvím)
budú svěsti. Št. Kn. š. 90. 18. S. = ne-
věsta, nurus. Ev. ol. 289.

Svéstažený sval, idiomusculäre Con-
tractur.

Svésti koho odkud: od pravdy. Let.
232. Bych s tvé cěsty nebyl svoděn. Pravn.
1049. Takový nářek s sebe svozuje. BR.
II. 20. — co kde: bitvu nad řekou. Mezi
stranami svedena bitva u Mantineie. J. Lpř.
— co nač: jmění na peníze, Lpř., zboží
na 2 kopy. Črn. Zuz. 325. — co s kým
jak. Po dobrém nic s ní nesvedeš. Sá. —
kam. Někoho ná pokraj záhuby s. Osv.
Města pod něčí vůdcovství s. J. Lpř. Kdyby
bozi kroky jeho mně ku pomoci nesvedli
v tu stranu. Vrch. — koho čím: dary,
Št. Kn. š. 16., klamnou písní ptáky na či-
hadle. Vrch. — co proti komu. Kimon
1. 449. u Salaminy na Kypru svedl voje
řecké proti perským tak dobře, že. . . .
J. Lpř. Dj. I. 112. — koho v čem. Ďábel
Evu v tom svedl, že . .. Výb. II. 1376. —
co več. S. dvě kratě v jednu dlouž. Dk.
Poet. 228.

Svešteník, a, m. = kňaz. Slov. Czm.
104.

Svěštilo, a, n. = troud. List. fil. X. 47.

Svět = svítání, svit, Morgendämmerung,
f. O puol noci před světem mají pěti jitřní.
Št. Kn. š. 228. 31. S. = vesmír. Cf. Hš. Št.
293. S. siderický, planetarní. Stč. Zem. 152.
Kdybych měl dosti peněz, udělal bych díru
do světa (mnoho bych dokázal). U Nov.
Bydž. Kšť. Od počátku světa. Výb. II. 17.
Coť pomóž, ač by ves a. uzdravil a duši
svú do pekla poslal. Št. Kn. š. 9. Březov-
ské nářečí na Mor. jest prý zde od světa
národu (od počátku světa). Brt. O všechen
svět nechtěla dáti víry této divné zvěsti.
Kos. Mám s ním tři světy, deset světů
(mnoho práce, soužení); Dalo by to roboty
tři světy. Val. Vck. Bude mu len ráj a dva
svety. Slov. Zátur Za celý s. ho (milého) ne-
dám. Sl. ps. 178. Nedal by ho za tri svety,
za širý svet. Slov. Mt. S. I. 92. — S. =
koule zemská. S. sa točí jako oči a ludé
v něm. Val. Vck. — S. = povrch země atd.
S. se s ním točí. Vz Opilý. Sn. Už se ubírá
ze světa (umírá). Us. Tkč. Je rád na světě.
Dch. By mi hráli dvě sta let, už nepřijdu
na ten svět. Mor. ps. S. je boháčům bo-
hatý; Anděla božího vezmi na záda, pannu
Marii pod paží a tak projdeš celý s. Us.



	819

	Svémístnosť, i, f. Kod. N. o ž. Svémístný, an gehöriger Stelle; Čtení či vyslovování s-né zlomků desetinných, stellen weises o. ziffernweises Aussprechen der Decimalbrüche. Nz. Svémluvnosť. Pal. Rdh. I. 11. Svémocenství, n. = svémocnosť. Rk. Svémocnosť, i, f. = svémoc, Eigenmäch- tigkeit, f. Dk. Aesth. 342. Sventina, y, f.. Schwante, mě. nad Vra- nou jižně od Roztok. Šmb. S. II. 26. Svéodplata, y, f., Selbstvergeltung, f. Dk. Svépomocný, Selbsthilfs-. Dch., Dk. S. právo. Osv. 1889. č. 2. Svéprávnosť, i, f., Eigenberechtigung. Pr. tr. Svěrač, e, m., constrictor. S. lůna, c. cunni. S. víček. Ott. IV. 169. Cf. Svírač (i dod). Slov. zdrav. 359. Svěračka, y, f., Feilkloben, m., Šp., Zwangsjacke, f. Rk. Svěradlo. Ct. Mkl. Etym. 382. a. S. skládá se ze dvou železných čelistí na jednom konci kloubem spojených, na dru- hém pysky opatřených, které se stahují šroubem, der Feilkloben. S. americký. Vz Včř. Z. II. 22., Svěrák. Svěradova Hora, hora Karpat vyzov- ských. Km. 1885. 10., MzO. 1890. 177. Svěrák. Líce, Backen, vřeteno, Spindel, pochva, Hülse, čelisti, Backen, pysky, huba, Maul, s-ku; S. se ždíme; čelisti svěráku kloktají; S. ku stolu vidlicemi či nůžkami (Schere) se připevňuje; Objímka svěráku, Schelle, f.; S. okamžitý, Momentausschraub- stock, přenosný. Vz Včř. II. 19.—22. S. u železného vozu. Us. Sveraz od Sverada. Pal. Rdh. 1. 132. Svéráz, u, m. = zvláštnost, Eigentüm- lichkeit, f. Nz. Svéráznosť, i, f. = svéráz. S. českých písní. Brt. N. p. III. str. CXXVIII. a CXXIX. Svérázný. S. písně, Brt. N. p. III. str. VII., čes. hudba, Brt., mluva, Zkr., půvab. Čch. Svérázovitosť, i, f., Eigenthümlich- keit, f. Svérázovitý = svérázný. Svěřenlivosť, i, f. Přílišná s. plodí opo- vrženosť. Exc. Svěřený. Vz Vš. 312., Cor. jur. IV. 3. I. 437., IV. 3. 2. 445. Sveřep. Cf. Rosc. 108., Mllr. 26., Vlšk. 106., Arch. VII. 501., Ott. IV. 751. Žádáše břicho své naplniti s-pem (in marg. mlátem). B. mik. Luk. 15. 16. Sveřepice. Sv. ruk. 319. a., Sv. ruk. V. II. 80., Arch. VII. 583., Kn. rož. 137. Cf. Klise (dod.). Sveřepý. Mkl. Etym. 330. b., Czm. 104. Sveriebka, y, f. = hřebice, kobylka. Cf. Sveřepice. Svěřiti. — se komu. Mnohým lidem věř, jednomu se svěř. Us. Brt. — se komu v čem. Výb. II. 1649. — se komu čeho. Tajných věcí žádnému se nesvěřuj, leč těm ... Výb. II. 1166. — co komu k čemu. Tak že jsme jim podlé cedule uřezané něco	plátna do čtyř nedělí k zaplacení s-li. Let. sl. I. 72. Sverný = srovnávací. Slov. Czm. 104. Svérodý. Co důležitého a s-ho nalezeno bude (v rukopisech). Pal. Rdh. II. 470. Svěsa oltářová, antipendium. Hnoj. Svěsek, sku, m. Štítek klíčový se svě- skem. Pdl. Svěsiti co jak. Pomsty meč již na vždy svěsil. Kká. Mnohdy čeládka potrestaná svěsí, jak říkají, nos dírkama dolů a ne- mluví. V. — co kam. Peruť myšlénky nesvěsí se v hrobu myšlénky. Čch. Bs. 65. Svěsitý. Voleček dostává bachor s-tý. Šd. Svěsť = sestra ženina. Mkl. Etym. 332. b., Bib. mik. Mat. 8. Ti sobě (manželstvím) budú svěsti. Št. Kn. š. 90. 18. S. = ne- věsta, nurus. Ev. ol. 289. Svéstažený sval, idiomusculäre Con- tractur. Svésti koho odkud: od pravdy. Let. 232. Bych s tvé cěsty nebyl svoděn. Pravn. 1049. Takový nářek s sebe svozuje. BR. II. 20. — co kde: bitvu nad řekou. Mezi stranami svedena bitva u Mantineie. J. Lpř. — co nač: jmění na peníze, Lpř., zboží na 2 kopy. Črn. Zuz. 325. — co s kým jak. Po dobrém nic s ní nesvedeš. Sá. — kam. Někoho ná pokraj záhuby s. Osv. Města pod něčí vůdcovství s. J. Lpř. Kdyby bozi kroky jeho mně ku pomoci nesvedli v tu stranu. Vrch. — koho čím: dary, Št. Kn. š. 16., klamnou písní ptáky na či- hadle. Vrch. — co proti komu. Kimon 1. 449. u Salaminy na Kypru svedl voje řecké proti perským tak dobře, že. . . . J. Lpř. Dj. I. 112. — koho v čem. Ďábel Evu v tom svedl, že . .. Výb. II. 1376. — co več. S. dvě kratě v jednu dlouž. Dk. Poet. 228. Svešteník, a, m. = kňaz. Slov. Czm. 104. Svěštilo, a, n. = troud. List. fil. X. 47. Svět = svítání, svit, Morgendämmerung, f. O puol noci před světem mají pěti jitřní. Št. Kn. š. 228. 31. S. = vesmír. Cf. Hš. Št. 293. S. siderický, planetarní. Stč. Zem. 152. Kdybych měl dosti peněz, udělal bych díru do světa (mnoho bych dokázal). U Nov. Bydž. Kšť. Od počátku světa. Výb. II. 17. Coť pomóž, ač by ves a. uzdravil a duši svú do pekla poslal. Št. Kn. š. 9. Březov- ské nářečí na Mor. jest prý zde od světa národu (od počátku světa). Brt. O všechen svět nechtěla dáti víry této divné zvěsti. Kos. Mám s ním tři světy, deset světů (mnoho práce, soužení); Dalo by to roboty tři světy. Val. Vck. Bude mu len ráj a dva svety. Slov. Zátur Za celý s. ho (milého) ne- dám. Sl. ps. 178. Nedal by ho za tri svety, za širý svet. Slov. Mt. S. I. 92. — S. = koule zemská. S. sa točí jako oči a ludé v něm. Val. Vck. — S. = povrch země atd. S. se s ním točí. Vz Opilý. Sn. Už se ubírá ze světa (umírá). Us. Tkč. Je rád na světě. Dch. By mi hráli dvě sta let, už nepřijdu na ten svět. Mor. ps. S. je boháčům bo- hatý; Anděla božího vezmi na záda, pannu Marii pod paží a tak projdeš celý s. Us.