821

Jrl. 320., 324., bílé, barvené, jednoduché,
Mj. 270., fluorescenční, vidmové, SP. II.
139.; aberrace, absorpce s-la, Ott. I. 55.,
97., polarisace s-la. MS. 178., 183. S. se
přímočárně šíří, MS. 133., rychlosť, odraz,
jednoduchý lom, rozptyl, křížení, ohyb
s-la, 135., 139. a 147., 145., 157. a 166.,
173., 177., lom plochou kulovitou, lom s-la
ve hranole. 150., 155. S. slávy. Hlv. 84.
S. jak v oku. Na Hané. Bkř. S. se rozlilo.
Kos. On jest s. tohoto světa. Chč. P. S.
věčné ať jim svítí. Us. Pdl. První paprsky
historického s-la. J. Lpř. Více svěc, více
světla. Us. Ten nebude už dlúho světla
páliť (dlouho živ). Val. Slavě. 107. Se svým
na s., s cuzým do kouta. Kmp. Gr. 50. —
Hádanka. Koupí se to za trojníček, je toho
plný pokojíček. Km. 1886. 738. — S. =
poznání. S. víry Kristovy. Us. Pdl. S. spra-
vedlnosti nám nesvietilo. Št. Kn. š. 24.
Nemíti o něčem s-la. Dch. — S. = svítící
věc atd. Zvolna haslo s. života. Osv. Co
se spálí toho s-la! Us. Dch. — S. = co
rozum osvěcuje. S., ne meč slávu vydobude.
Vc. Lab. 241.

2. Světlo. Vz Světlý. Železo do světla
(svetločervena) zahřáti. Včř. I. 5.

Světloběh, u, m , Lichtlauf, m. Lpř.

Světlobleský, hellblitzeud. Lpř.

Světloboh, a, m., Lichtgott, m.Vz Běl-
boh. Rk.

Světlobudný, lichtweckend.

Světlocestí, n., Lichtweg, m. PI. I. 107.

Světlocitný papír, kalotypes P. Zl. kl.
1856. č. 16.

Světlohnědák, a, m. = svetlohnědý kůň,
Lichtbraun. Dch.

Světlojevný, lichtphasig. Stč. Zem. 249.

Světlokorý, lichtrindig. S. buk. Osv.

Světlomalba, y, f., Lichtgemälde, n.

Světloměď i, f. = leskoměď, leskokov.
Vz toto.

Světloměrný, photometrisch. Stč. Zem.
36.

Světloň = sluneční kůň. Lšk.

Světlonoch = světlonoš, bludička. Val.
Vck.

Světlonosný, lichtbringend. S. mušky.
Čch. Mch. 27.

Světlonoš = noční tulák. Val. Vck. —
S. americký, pyrophorus noctilucus, brouk.
Vz Mus. 1891. 486., Ott. V. 754., hmyz. Brm.
IV. 116., 117.— S., Vodná baba = chlape-
ček s kahancem v ruce, který rád lidem
na vůz sedá a je straší. Slov. Mach. 158.
(157., 165.). — S. = bludička. Vz Mtc. XVI.
122.

Světlopáska, y, f., erastria, motýl. Kk.
Mot. 240.

Světlopisec, sce, m., Photograph, m.
Dk.

Světlorouchý, lichtgewandig. S. nebe-
šťanka. Čch.

Světlorusý, lichtroth. S. kadeře. Ml.

Světloryjec, jce, m., Photograph, m.
Rk.

Světlosněžný, weissschneeig. S. hory.
Bendi. I. 96.

Světlosť = světlo. MS. 137. Intensita
s-sti. Jrl. 323. Čáry s-sti n. intensitní. Vnč.

109. S. slunečná. Výb. II. 12. Od slunce
měsiec i jiné hvězdy berú s. Št. Kn. š. 96.
Bydle u velikej světlosti. Sv. Mař. v. 113.
Anděl zjevil se mu u veliké s-sti. Pass.
mus. 275.

Světlosvat, u, m., Lichtbraten, m., uko-
žešn.

Světlotiskový, Lichtdruck-. S. vyobra-
zení, Us. Pdl., methoda. S. N. XI. 415.

Světlotma, y, f., Lichtdunkel, m. Koll.
III. 123.

Světloučký, hübsch licht. Lpř.

Světlovidnosť, i, f., Lichtdeutlichkeit, f.

Světloviny, pl., f., paseka u Bratřejova.
MzO. 1890. 177.

Světlovlasý, lichthaarig.

Světlový. S. rok, paprsky, Stč., úkazy,
NA., effekty. Tš.

Světloznalec, lce, m., Optiker, m. Rk.

Světlúcí, luminans, zastr. Hank. Sb.
311.

Světlunko, hübsch licht. Vck.

Světluše. V MV. nepravá glossa. Pa.
49.

Světluška, lampyris. Cf. Brm. IV. 122.,
Kk. Br. 223.

Světlý. Mkl. Etym. 333. a., Hr. rk. 466.
S. = světlomodrý, jasnomodrý, blankytný
v Podluží; modrý je tam vždy = tmavo-
modrý. Brt. S. plemena (bílé a žluté),
Osv. I. 523., kadeře, Čch., komora, camera
lucida, Mj., chléb (bílý), laš. Tč., kameň
(modrá skalice). Rr. Sb. Chvilky blaha —
s. body v nočních tmách. Zl. Praha 1889.
S. (slavný) ban Jelačič. Pal. Rdh. III. 179.
Mnozí ctí sv. Jana s-ho, jemuž sú Burjan
vzděli, aby krúpy nebily. Št. Kn. š. 109.—
jak: slunně. Kká. — S. = vidoucí. Kto má
tako s-lá zraky, by mohl ty cěsty poznati ?
Alx. — S. = prázdný. S. průměr rourek.
Mj. 67. — S. = jasný, srozumitelný. S. my-
šlénka, Vrch., pravda zákona. Bart. 31. —
S. = bílý. S. chléb. Laš. Brt. D. 271.

Světňa, ě, f. = světnice. Slez. Zkl.

Světničná, é, f., das Stubenmädchen. Šd.

Světný = světový. S. dáleniny. PI. I. 17.

Světoběžec, žce, m. = světoběhlec.

Světoběžnice, e, f., Landstreiferin, f.
Rk.

Světoběžník, a, m., vz Světoběhlec.
Koll. III. 80.

Světoběžnosť, i, f. = světoběznictví. Šml.

Světobolák, a, m. = světobolestník.

Světoborec, rce, m. = světoborce. Posp.

Světoborný. S. národ, Vlachové, Šf. Strž.
I. 523., Šf. III. 3., moc, Osv., myšlénka,
Nid., ruch. Čch.

Světobouře, e, f., Weltsturm, m. Čch.
Sl. 90.

Svetodějinný = světodějný. KP., Koll.
III. 240.

Světodějný. S. doba, Čch., pochod, Dk.,
úkol, boj, kolbiště. Šmb.

Světodějstvo. Pal. Rdh. III. 44., 60.

Světoduch, a, m., Weltgeist, m. Dk.,
Trok.

Světohospodářský, weltökonomisch. Kzl.
268.

Světohromce. Šf. Strž. II. 21., Koll.
III. 199.