Předchozí (820)  Strana:821  Další (822) |
|
|||
821
|
|||
|
|||
Jrl. 320., 324., bílé, barvené, jednoduché,
Mj. 270., fluorescenční, vidmové, SP. II. 139.; aberrace, absorpce s-la, Ott. I. 55., 97., polarisace s-la. MS. 178., 183. S. se přímočárně šíří, MS. 133., rychlosť, odraz, jednoduchý lom, rozptyl, křížení, ohyb s-la, 135., 139. a 147., 145., 157. a 166., 173., 177., lom plochou kulovitou, lom s-la ve hranole. 150., 155. S. slávy. Hlv. 84. S. jak v oku. Na Hané. Bkř. S. se rozlilo. Kos. On jest s. tohoto světa. Chč. P. S. věčné ať jim svítí. Us. Pdl. První paprsky historického s-la. J. Lpř. Více svěc, více světla. Us. Ten nebude už dlúho světla páliť (dlouho živ). Val. Slavě. 107. Se svým na s., s cuzým do kouta. Kmp. Gr. 50. — Hádanka. Koupí se to za trojníček, je toho plný pokojíček. Km. 1886. 738. — S. = poznání. S. víry Kristovy. Us. Pdl. S. spra- vedlnosti nám nesvietilo. Št. Kn. š. 24. Nemíti o něčem s-la. Dch. — S. = svítící věc atd. Zvolna haslo s. života. Osv. Co se spálí toho s-la! Us. Dch. — S. = co rozum osvěcuje. S., ne meč slávu vydobude. Vc. Lab. 241. 2. Světlo. Vz Světlý. Železo do světla
(svetločervena) zahřáti. Včř. I. 5. Světloběh, u, m , Lichtlauf, m. Lpř.
Světlobleský, hellblitzeud. Lpř.
Světloboh, a, m., Lichtgott, m.Vz Běl-
boh. Rk. Světlobudný, lichtweckend.
Světlocestí, n., Lichtweg, m. PI. I. 107.
Světlocitný papír, kalotypes P. Zl. kl.
1856. č. 16. Světlohnědák, a, m. = svetlohnědý kůň,
Lichtbraun. Dch. Světlojevný, lichtphasig. Stč. Zem. 249.
Světlokorý, lichtrindig. S. buk. Osv.
Světlomalba, y, f., Lichtgemälde, n.
Světloměď i, f. = leskoměď, leskokov.
Vz toto. Světloměrný, photometrisch. Stč. Zem.
36. Světloň = sluneční kůň. Lšk.
Světlonoch = světlonoš, bludička. Val.
Vck. Světlonosný, lichtbringend. S. mušky.
Čch. Mch. 27. Světlonoš = noční tulák. Val. Vck. —
S. americký, pyrophorus noctilucus, brouk. Vz Mus. 1891. 486., Ott. V. 754., hmyz. Brm. IV. 116., 117.— S., Vodná baba = chlape- ček s kahancem v ruce, který rád lidem na vůz sedá a je straší. Slov. Mach. 158. (157., 165.). — S. = bludička. Vz Mtc. XVI. 122. Světlopáska, y, f., erastria, motýl. Kk.
Mot. 240. Světlopisec, sce, m., Photograph, m.
Dk. Světlorouchý, lichtgewandig. S. nebe-
šťanka. Čch. Světlorusý, lichtroth. S. kadeře. Ml.
Světloryjec, jce, m., Photograph, m.
Rk. Světlosněžný, weissschneeig. S. hory.
Bendi. I. 96. Světlosť = světlo. MS. 137. Intensita
s-sti. Jrl. 323. Čáry s-sti n. intensitní. Vnč. |
109. S. slunečná. Výb. II. 12. Od slunce
měsiec i jiné hvězdy berú s. Št. Kn. š. 96. Bydle u velikej světlosti. Sv. Mař. v. 113. Anděl zjevil se mu u veliké s-sti. Pass. mus. 275. Světlosvat, u, m., Lichtbraten, m., uko-
žešn. Světlotiskový, Lichtdruck-. S. vyobra-
zení, Us. Pdl., methoda. S. N. XI. 415. Světlotma, y, f., Lichtdunkel, m. Koll.
III. 123. Světloučký, hübsch licht. Lpř.
Světlovidnosť, i, f., Lichtdeutlichkeit, f.
Světloviny, pl., f., paseka u Bratřejova.
MzO. 1890. 177. Světlovlasý, lichthaarig.
Světlový. S. rok, paprsky, Stč., úkazy,
NA., effekty. Tš. Světloznalec, lce, m., Optiker, m. Rk.
Světlúcí, luminans, zastr. Hank. Sb.
311. Světlunko, hübsch licht. Vck.
Světluše. V MV. nepravá glossa. Pa.
49. Světluška, lampyris. Cf. Brm. IV. 122.,
Kk. Br. 223. Světlý. Mkl. Etym. 333. a., Hr. rk. 466.
S. = světlomodrý, jasnomodrý, blankytný v Podluží; modrý je tam vždy = tmavo- modrý. Brt. S. plemena (bílé a žluté), Osv. I. 523., kadeře, Čch., komora, camera lucida, Mj., chléb (bílý), laš. Tč., kameň (modrá skalice). Rr. Sb. Chvilky blaha — s. body v nočních tmách. Zl. Praha 1889. S. (slavný) ban Jelačič. Pal. Rdh. III. 179. Mnozí ctí sv. Jana s-ho, jemuž sú Burjan vzděli, aby krúpy nebily. Št. Kn. š. 109.— jak: slunně. Kká. — S. = vidoucí. Kto má tako s-lá zraky, by mohl ty cěsty poznati ? Alx. — S. = prázdný. S. průměr rourek. Mj. 67. — S. = jasný, srozumitelný. S. my- šlénka, Vrch., pravda zákona. Bart. 31. — S. = bílý. S. chléb. Laš. Brt. D. 271. Světňa, ě, f. = světnice. Slez. Zkl.
Světničná, é, f., das Stubenmädchen. Šd.
Světný = světový. S. dáleniny. PI. I. 17.
Světoběžec, žce, m. = světoběhlec.
Světoběžnice, e, f., Landstreiferin, f.
Rk. Světoběžník, a, m., vz Světoběhlec.
Koll. III. 80. Světoběžnosť, i, f. = světoběznictví. Šml.
Světobolák, a, m. = světobolestník.
Světoborec, rce, m. = světoborce. Posp.
Světoborný. S. národ, Vlachové, Šf. Strž.
I. 523., Šf. III. 3., moc, Osv., myšlénka, Nid., ruch. Čch. Světobouře, e, f., Weltsturm, m. Čch.
Sl. 90. Svetodějinný = světodějný. KP., Koll.
III. 240. Světodějný. S. doba, Čch., pochod, Dk.,
úkol, boj, kolbiště. Šmb. Světodějstvo. Pal. Rdh. III. 44., 60.
Světoduch, a, m., Weltgeist, m. Dk.,
Trok. Světohospodářský, weltökonomisch. Kzl.
268. Světohromce. Šf. Strž. II. 21., Koll.
III. 199. |
||
|
|||
Předchozí (820)  Strana:821  Další (822) |