822

Světohybný, weltbewegend. Dch., Osv.,
Šml.

Světochýrný, weltberühmt. Slov. Tč.

Světokoule = koule nebeská.

Světokresba, y, f, Genrezeichnung, f. Rk.

Světomalba, y, f., Genregemälde, n. Rk

Světomalířství. n., Genremalerei, f. Rk.

Světomluvný. S. žába. Ezp. 319.

Světomocný, weltmächtig. S. vládkyně.
Vlč.

Světoobrazný. S. město. Koll. St. 542.

Světopis, vz Jg. Slnosť. 94.

Světoplodný, welterzeugend. S. bůh,
Vký., síly. Vc. Lab. 53.

Světoplozí. Sv. ruk. 1. S. rodí, plodí,
snuje. Alan. St. skl. I. 141.

Světoprava, y, f., Politik, f. Rk.

Světoříše, e, f., Weltreich, m. Dk.

Světosláva, y, f., Weltruhm, m. Trok.
117.

Světoslovný = kosmologický. S. důkaz
jsoucnosti boží. MH. 4, Dk. Dj. fil. 50.

Světospasný, weltrettend. S. dráha. Vc.
Lab. 243.

Světostrojný, weltordnend. S. řád. Dk.
Aesth. 169.

Světosvěc, e, f, světosvíce, Weltlicht, n.
Sv. ruk. AI. 1034. — S., m., clarificator
mundi Hank. Sb. 422.

Svetosvetí, n,, die ganze Welt. Phl'd.
IV. 462.

Světosvětlý, weltbeleuchtend. Lpř.

Světotvorný, weltschaffend. Msr. 175.

Světotvůrce, e, m., Weltschöpfer, m.
SP. II. 304.

Světov, míst. jm., Wette, u Prudníka.
VSlz. III. 114.

Světovať = na světě žíti. Je nemocná,
už nebude dlúho s. Slez. Šd.

Světovedný důkaz. Vz Hš. Št. 35.

Světovládce. Čch., Šf. Strž. I. 231., Kká.

Světovládný. S. Řím, Šmb., Osv., Dk.,
moc, Vc, čelo, Č. Kn. š. 285., duch. Trok.,
Slavie. Pal. Rdh. I. 3.

Světový. S. řád, Dch., smysl, Dk. P.
22., velmoc, J. Lpř., míra vědecká, Mj. 5.,
revoluce, hmota, Osv., panství, Šmb., bol,
sláva, Mour., přítažnosť, bezedno, názor,
prostor, točna, Stč., říše římská, mappa
(celého zemského oboru), soustava, litera-
tura, poesie. Us. Pdl. Město s-vé důleži-
tosti. Vlč. — S. = světa znalý. S. člověk.
Kmk.

Světovzor, u, m., Weltmuster, n. S. ná-
boženský. Dk. Poet. 149.

Světoznámý. Vlč., Šmb., Pal. Rdh III.
179.

Světský, opak : nábožný. S. básnictví,
Tf., epos, tragoedie, vz Jg. Slnosť. 124.,
138. — S. = tohoto světa. S. marnosť, Us,
libosť, člověk; Nechám těch s-kých tantóv;
A ničehož nadeň nemiloval neřku s-ho, ale
ani nebeského. Št. Kn. š. 36., 177., 30.

Světula, y, f. = světačka. Val. Vck.,
Brt. D.

Světuznámý = světoznámý. Dk.

Světviti, světvovati se, sich verzweigen.
Rk.

Světýlko = světlice. Cf. Mus. 1853. 469.,
Zbrt. 217 , Mách. 156.—158., 165., Progr.

gymn. novobydž. 1890. S-ka v národních
báchorkách představovali si jako malé dě-
tičky (pacholátka celá ohnivá) držící v ru-
kou hořící košťata, s nimiž do kola běhaly.
Slavia. Pohádky 83. Kdo má košili na ruby,
toho s-ka nezavedou. Mus.

Svézákonnosť. Cf. Ott. II. 1082., Pal.
Rdh. III. 12.

Svézákonný. Pal. Rdh. I. 363., Lpř. S.
vůle, Dk., činitel. Tš.

Svezlý, herabgerutscht. Čepička (s hlavy)
s-lá. Kká Td. 211.

Svézpráva, y, f. = svézákonnosť. Pal.
Rdh. III. 56.

Svézti. Ať vůz kamkoli jede, jen když
se člověk sveze (o sobku). Dch. — se kam.
K noži se svezla ruka. Vrch. Bezděky sve-
zla se v křeslo. Šml. — se kudy odkud.
S. se po sněhu s kopce. Sá. — se odkud
kam. Oko jeho svezlo se s předmětu toho
na jiný. Us. Roucho s ramena se svezlo.
Čch. Bs. 69. Po svahu do hlubiny se svezl.
Pdl. S. sáňky po sklonitém chodníku na
hlavní chodník. NA. IV. 152. — komu.
Meľs na to chuť, ale svezlo ti (zklaplo).
Mor. Vhl.

Svéž, e, f. = svaz. Slov. Bern.

Svěže, frisch a p. Bylo mu s. Jrsk., Osv.

Svěžerdělý, frischgeröthet. S. nebes tvář.
Bendi I. 150.

Svěží. Mkl. Etym. 330. b. S. vání vzdu-
chu, lesk, vůně, mlází, hovor, Vrch., zeleň,
jitro, větřík, Vlč., kvítí, Hdk., barvitosť,
Dk., hudba, Hlk., vypravování, dikce, Mus.,
dívka. Šmb.

Svěžiti co komu: vlásky. Nrd. Kosm.
ps. 37. — kde. Květina nebyla cele zni-
čena, ona, ačkoli skrytě, vězdy zde svěžo-
vala. Koll. III. 28.

Svéžový = svazový. Slov. Bern. Vz Svéž
(dod.).

Sviašteník, vz Zastúpiti.

Sviatočný = sváteční. Slov. Phl'd. VI.
203.

Svíb, u, m. = nějaká střela. Slov. Hol.
28., 27.

Svíbovka, y, f., pole. MzO. 1890. 177.

Svíce. Mkl. Etym. 333. a. Také svěcmi m.
svícemi. D. Lhrg. 186. Svěcmi nyní neslý-
cháme. Gt. pl. sviec. Arn. 654. Mnoho sviec.
Výb.II. 635., Chč. S. stearové, KP. VI. 75.,
spermaeetové. ZČ. III. 21. Výroba svíček,
KP. VI. 78. nn, lojových, paraffinových.
Vz KP. VI. 84., 81. Cf.Vlšk. 155. Svíčičky,
bougie. Vz Slov. zdrav. S. dohořela. Dch.
Svičkum zloděja nenajdeš. Us. Brt. Pou-
štění s-ček. Vz Zbrt. 291. Takové nyní
svíčkou nenalezneš. Šml., Sá. Postavil se
jako s. (přímo). Šml. Svíce lidem sloužíc,
sama se stravuje. Us. Více svěc, více světla
(více rádců více ví). Us. Bojím se, že někdy
shasnu jako s. (umru). Výb. II. 1358. —
Svíčky. Súd po sviečkách. Výb. II. 321. —
St. Kn. š. 66. 31. — S. = vozher. Ustři-
hnouti dítěti svíčky. Us. Kšť. — Svíca.
V předvečer svatby sejdou se pozvaní na
svícu = na slavnostní večeři, při které
svíčky hoří; jindy svítívají sádlem n. ole-
jem. Hrb. Obr. 40. Vz Vínek (dod.). — S. =
pampeliška. U N. Bydž. Kšť.