823

Svícen. Mkl. Etym. 333. a. Svícínek,
svícének. Us. Svietlo na sviecen postaviti.
Žvt. otc. 48. a. S. ramenový, Armleuchter,
biskupský, dělnický postrkovací, Arbeits-
leuchter zum Schieben, s kloubkem, Char-
nier-. Šp. Něčí zásluhy na svícen postaviti
(ukázati). Bdl. Pod svícnem státi. (Čeští
bratři hříšníky zjevné z jednoty vylučo-
vali. Chtěl-li kdo opět do ní přijat býti,
musil uprostřed sboru stoje odprositi a slí-
biti, že se polepší. A poněvadž uprostřed
obyč. visel veliký svícen, tedy o takovém
říkali, že stál pod svícnem). Slavata I. 42.
— S. nebeský = hvězda. Exc. — S., cna, o,
os. jm. Arch. VII. 286.

Svícnice, e, f. = lucerna. Hmn. 1418.

Svícník, u, m., candelabria, druh lišej-
níků lupenitých terčoplodých. Nk. J. S.,
ceropegia. Cf. Ott. V. 318.

Svícnový, S. dílo, pondus candelabri,
Ol. Ex. 25, 39., prostředek. Ž. wit. 37. 19.

Svícný, vz Svítný (dod.).

Svičiň, čna, m. = svícen. Laš. Tč.

Svíčkářství. Vz KP. VI. 74. nn.

Svíčkový. S. osvětlení. Nár. listy.

Svíčnice, e, f., Lichtweib, n. Tk. VIII.
89.

Svída, cornus. Cf. S. N. X. 171., Rosc.
159. — S. = sukně. Us. vinařský. Bl. 173.

Svídan, a, m., les u Drnek na Smečen-
sku.

Svidanie, n. = shledání. S Bohem na
s. Slov. Phľd. VII. 130., Czm. 104.

Svider. Mkl. Etym. 330. a.

Svidetelstvo, a, n. = vysvědčení. Slov.
Czm. 104.

Svídí, n., collect. Vz Svíd, Svída. Rk.
S., zentes, zastr. Rozk.

Svidník, a, m. = vrch u Černovic. Řvn.
364.

Svidr, u, m., vz Svider.

Svidrati, svidřeti na jedno oko = šilhati,
schielen. Laš. Tč.

Sviecati = svítiti. Slov. Teraz chodím
k Anči, sviecajú mi oči. Koll. Zp. I. 163.

Sviecník = svícník. Sv. ruk. NM. 272.,
Sv. ruk. 125.

Sviečkár, a, m. = svíčkář. Slov. Čkžk.
X. 51.

Sviečkový = svíčkový. Slov. Koll. Zp.
I. 221.

Sviečočka, y, f. = svíčička. Slov. Ev.
šk. II. 235.

Sviediti, vz Svěditi. Št. Kn. š. 50.

Sviechať sa = do rastenia priberať. Slov.
ZObz. XXIV. 77.

Sviesť = svésti. Phľd. VII. 105.

Svieť, vz Svěť.

Svietedlnice, e, f. = světelnice. B. mik.
Luk. 15. 8.

Svieteň, tně, m. = svícen. Slov. Phľd.
III. 1. 39.

Svietilo, a, n. = světidlo. Slov. Hdž.
Čít. 153.

Sviežo = svěže. Slov. Počínajú i v lite-
rature s. sa hýbať. Orl. II. 338.

Svíjalnice, e, f. = svijadlo. Slov. Hdž.
Šlb. 86.

Svijanka = koláč s okrajem zahnutým.
Mor. Vhl.

Svijárna, y, f. = kde se něco svíjí. S.
hedvábí. Stat. př. kn. 1874. 54.

Svíjenice, e, f. = vítr se sněhem. Nov.

Svíjený. S. čára. Pal. Rdh. I. 364.

Svijonohý ráček. Stč. Zem. 702.

Svijonožec. Vz Brm. IV. 2. 61.

Svijovka, y, f., dendrophis, Schokari.
Brm. III. 394.

Sviluškovitý. S. roztoči, trombidina,
Pflanzenmilben. Sl. les.

Svin, u, m., Rolle, f. Rk.

Sviňák. V MV. pravá glossa. Pa. 25.

Sviňarčina, y, f., Sauhirtensprache, f.
Phľd. I. 1. 60.

Sviňary, pl., m. = druh bramborů. Zlin.
Brt.

Svinča, n. = podsvinče. Slov. Hdž. Čít.
167.

Svinčačica, e, f. = tetlucha smradlavá,
aethusa cynapium. Slov. ZObz. XXI. 266.

Sviňčička, y, f., dem. svině. Sb. sl. ps.
I. 176.

Svinčovina, y, f. = svinstvo, nečistota.
CT. Tkč.

Svinčuch, a, m. = sviňák. Mor. Brt. D.

Sviňďura, Schweinigel, -kerl. U Místka.
Škd.

Svině. Mkl. Etym. 331. a., Šrc. 106.
Sviňčička. S. se řáká (han.), je nahučená
(sprasná). Brt. D. 325. , S. grúli, hrochá,
krochá, krochká. Hdž. Šlb. 34. S. klúřú,
třeba jim dat žhrať. U Star. Jič. Vhl. Ne-
hodí se než k svinám. 1534. S. trká, když
roby dostane (honores mutant mores). Exc.
Kdyby s. rohy měla, jak by ona trkala.
1534. Nechtělo se svini věnce perlového.
1516. Mus. Nesluší drahých perel před
svině metati, nedbajíť ony na zlato, neb
jest jim milejší bláto. Výb. II. 1684. Neb
raději svině bláto mnohé vidí nežli zlato;
Svini není do zlata, drží se radše mláta,
bláta; Lépe slušejí vepři štětiny, nežli svini
jelenie rohy. Krnd. 215., 213., 212. Žere-li
koupený mašík z ruky chléb neb usušenou
trnku (švestku), bude tlustý a nebude ne-
mocen. Val. Vck. Svině češe (kdo nohu
o nohu tře a tak nohavice při spodku
matle a dře). Brt. D. 271. Jak svini rohy
narostú, je z ní náhorší hovádko. Val.
Slavč. 93. Takť bezbožný svět více sviní
než svého spasení sobě váží. BR. II. 38. a.
Co je po svini v kostele? Smeták. Brt.
Stojí lipa, na té lipě konopia, na konopi
hlina, na hlíně zelina, za zelině sviňa (li-
pový stůl, ubrus, mísa, zelí, vepřové maso).
Mor. Brt. S. spatřivši ševce, hojíc se, aby
jí nevytrhal štětin, brání se mu: Rech rech
rech, enom mě, ševče, nech nech nech!
Brt. Dt. 70. — S. = plat napřed vybraný.
Vyháněti svini (zálohu oddělávati); Vzíti
na svini (žádati za zálohu). U Nov. Bydž.
Kšť. — S. Hra míčem na svini. Vz Brt. L.
N. 66. — S., Sava, řeka. Vrat.

1. Svinec, Schweinstall. Aby duom še-
ředen nebyl neumeten jako s. Št. Kn. š.
102. 6.

Sviňha = široká příčka (ploská) u žebřin.
U Kdýně. Rgl.

Sviniar, m. = sviňúr. Slov. Rr. Sb.

Svinina = sviňstvo, Schweinerei, f. Vck.