829

Sýc. Mkl. Etym. 336. a., Brm. II. 2.
73.—107., 746. Kdo si vloží srdce a pravou
nohu ze sejčka pod paždí, žádný pes na
něho neštěká. Us. Kšť. S. ťuhyká, kniká.
Tč. Cf. Kapucínka, Kujíček, Pohunek, Pu-
ťák, Puvík, Srčák, Skujíček, Umíráček
(dod.), Mách. 169.

Sycosis = fíkovina. Šel.

Syčavka, y, f. = drobný, ale vydatný
déšť. Val. Vck.

Syčeti. Mkl. Etym. 335. a, Šrc. 141. —
odkud. Se všech stran s-la. Koll. Zp. I.
333. — čím. Potvora syčí jedem. Ntr. IV. 12.

Syechologie, e, f. Mus. 1887. 540.

Syhel, vz Sihlina.

Syhla, y, f. = lesní lučina, z rum. Val.
Brt.

Syhliak, u, m. = stromek ihličnatý. Slov.
Hdž. Čít. 192.

Sychra Mat., farář na Mor., 1776—1830.
Vz Tf. H. 1. 176, 186., 198., Rb. Křisitelé
199 —215., Ukaz. 110., Tf. Mtc. 5., Jg. H
1. 631., Bačk.Př. 136., 144., Bačk. Písm. I.
165., 220., 826., 932., Osv. 1876., Rk. Sl.

Sychrati. Mkl. Etym. 335. a.

Sychravý člověk = zimomřivý. Rgl.

Sychrovský Benignus, 1675. —1737., pro-
vincial. Jg. H. I. 631., Jir. Ruk. II. 253.

Sykál, u, m. = stříkačka. Slov. Rr. Sb.

Sykání. Neslyšeti člunku (tkadlcovského)
s., slyšeti jen dívčí vzdychání. Č. Kn. š. 399.

Sykati. Cf. Mkl. Etym. 335. a. Na Slov.
také: močiti, scáti. Rr. Sb.

Sykavě, sykavo, zischend. Sňah s-vo na
skla okienka plieskal. Lipa. 207.

Sykavec, sekavec, sykavka ryba. Cf. Brm.
III. 3. 321.

Sykavka. Mkl. Etym 335. a. S. ryba.
Vz Sykavec (dod.). — S., plyllornis, Wald-
laubvogel, m., pták. Cf. Brm. II. 574., 746.
Mluva sykavky. Vz Km. 1886. 380.

Sykocerylový alkohol. Vz Rm. II. 107.

Sýkora. Cf. Brm. II. 2. 575.-592., 746.,
Šrc. 70., Rk. sl., Babče, Babčice, Bab
činka, Babička, Babka, Blebala, Breberka,
Čuberbabka, Dřevolezka, Chocholka, Ka-
nazdra, Kocholačka, Kominíček, Koňafka,
Konak, Koňařice, Koňárka, Koněrza, Koňíř,
Koniřka, Konizdra, Kosílek, Kováříček,
Kovářík, Kovářka, Kozlíček, Kozlík, Ko-
žesníček, Křížovka, Kuňadra, Kvedlačka,
Měšačka, Mlynářice, Modračka, Modřinka,
Ocasáč, Patita, Píča, Píčka, Pliska, Pliska-
vice, Ponrava, Smrť, Smrtka, Sněhařka,
Stárek, Ševčík, Šmolka, Truhlička, Uhlík,
Uhlíř, Uhlířka, Vabička, Vařečka (i dod.).
Dle Mkl. sýkora. Je bystrá jako s. Kld.
S pokřikuje: Ty si pán, ty si pán! —
Ogare, v řiť, v řiť! Val. Vck. Cf. Strnad,
Km. 1886. 377., 380., Er. P. 24., Brt. Dt.
43 ,53., 62. — S. = kravské jméno; sýkorka =
ovce, má kolem očí červenavé pruhy na
způsob křídel. Val. Brt. — S., y, m. = po-
licajt. Us. Rjšk. — S., os. jm. Arch. VIII.
604. — S. Jan † 1845., učitel. Jg. H. 1.
631., Šb. Dj. ř. 291. — S. Václ., faktor
tiskár. 1821. Jg. H. 1. 632. — S. Jan, nar.
1852., dr. theol., prof. theol. fakulty v Praze.

Sýkoří = sýkorčí. S. hlas.

Sýkořice, e, f. = sýkora. Hdk. Zav.

Sýkorné, ého, n., pole u Bratřejova na
Mor. MzO. 1890. 177.

Sýkorník, a, m., pole u Uble na Mor.
MzO. 1890. 177.

Sykot. Mkl. Etym. 335. a.

Sykotati, vz Syčeti. Brt. D.

Sylfa, y, f., die Sylphe. — S., stega-
nurus, pták. Cf. Brm. II. 453. nn.

Syllabikář, e, m. = slabikář. Mus.
1880. 54.

Syllaboměrec, rce, m. = básník. Kom.

Syllab-us, u, m. seznam nauk kato-
lictví odporných r. 1864 od Pia IX. vydaný.

Syllogismus. Cf. Jg. Slnosť 162., 163.

Sylvan, a, m. S. Jan, Slovák, † 1572.
Tf. H. 1. II. 47., Jg. H. 1. 632., Jir. Rak.
II. 254 , Srb. 30.

Sylvester, stra, m. S. Jan, kněz pod-
obojí 1612. Jir. Ruk. II. 254.

Sylvinový. S. (abietinová) kyselina. Ott.
I. 63., Rm. II. 368.

Sylvi-us, a, m. S. Uberinus 1587. Jg.
H. 1. 632.

Symblefaron. Cf. Slov. zdrav. 360.

Symbol = znak, znamení, v math. vý-
znak. Šim. Jestliže zvěcněnou abstraktnosť
zároveň obrazem skutečné věci si předsta-
vujeme, sluje taký obrazec s-lem či smysl-
ným odznakem. Hš. Sl. 140. Cf. Sbtk. Rostl.
39.—40., Jg. Slnosť 159.

Symbolický. S. obraz, socha, Osv., statky,
Kzl, obřady. Sbtk. Rostl. 60., 266., 304.

Symbolika. Cf. Sbn. 15., 378. — S. barev,
krásy, snů. Dk. Aesth. 184., 275.. Dk. P. 102.

Symbolisace, e, f, Symbolisation, f. Dk.

Symbolism-us, u, m. SP. II. 29.

Symfysa, y, f. Vz Slov. zdrav. 360.

Symptomatický, symptomatisch. Kzl.
316.

Syn. V MV. nepravá glossa. Pa. 49. Cf.
Mkl. Etym. 335. b., Šf. 111. 526 , Šrc. 248.,
257., Vš. 466., Cor. jur. IV. 3. 1. 432., IV.
3. 2 445., Zř. zem. 476., 700. Synáček, cf.
Synák. Kdy s. svůj díl ztratil? Vz Výb. 1.
1003. Trestci a veď k dobrému syna tvého,
pokudž mladý jest. Mark. Jenž (Duch sv.)
jest s otcem i s synem jeden Buoh v tro-
jici pravé; Nejsi syn svého otce (nezdařil
jsi se). Št. Kn. š. 12., 29. Z jednoho syna
nebýva iba sviňa. Slov. Zátur. Jaké drevo,
taký klín; jaký otec, taký syn. Ms. MBš.
Jaký oheň, taký dým, jaký otec, taký syn.
Brt. Kam rád chodí táta, tam i synek chvátá.
Bž. exc. Vz Otec (hádanka). Brt. Dt. 160.
— S. = zeť. Us., Črn. Zuz. 289. — S. pred
otcom, tussilago farfara, rostl. Podbel, pod-
kovka, pľúcovník, devätsil, nekde i s. pred
otcom, preto že žltý kvietok tejto rastliny
ukáže sa prvej, nežby velké podkovám po-
dobné lístky odriastly. LObz XVI. 67.

Synapi-us, a, m. Vz Horčička. Jg. H. 1.
632.

Synár, a, m. = dlužník, Schuldner, m.

Synátor, a, m. = syn (žertem). Us.

Synaxář, e, m. = kalendář. Šf. III. 204.,
175.

Synča, n. = synče, syneček. Slez. Šd.

Synčátko, a, n. Brt. D. 150.

Synče, ete, n., vz předcház.

Synčisko, a, n., böser Bube. U Místka.

499