830

Synčoch, a, m. = syneček. Mor. Brt D.
145. Slez. Šd.

Synechie, e, f. Vz Slov. zdrav. 360.

Synek jako válek, máma jako úl. VSlz.
I. 237.

Synekdoche. Cf. Jg. Slnosť. 68, Vor.
St. 79.

Synklastický, synklastisch. P. plocha.
Stě. Dif. 248.

Synklinalní pohyb. Krč.

Synkopovati stopu trochejskou. Dk.
Poet. 234.

Synkův, -ova, -ovo. Ty s-vy sliby děvče
oklamajú. Sš. P. 307.

Synobijce, e, m., noudoxtóvoq. Lpř.

Synonymář, e, m. = slovník, ve kterém
jsou slova stejného významu vedle sebe se-
řaděná a případným významem z řeči ná-
rodní opatřená. Mnč.

Synonymika. Cf. Ukaz. 38., 73. Počát-
kové s-ky české. Sestav. Prok. Ondrák
v Mus. 1845. 526. nn. Jak psáti s-ku. Vz
Km. 1887. 668. (Vm.).

Synonymum. Cf. Brt. S. 180 , Jg. Slnosť
58., 64. Sbírka a výklad některých synonym
Vz. Vor. St. 22., 27. nn., Synonymika (dod.).

Synoptický. S. mappy povětrnostní. Stč.
Pov. 9.

Synovic, e, m. S. Michal., snperintendent,
† 1796. Jir. Ruk. II. 254.

Synovkyně. Výb. I. 283.

Synovstvovati = synem býti. Slov. Hdž.
Rkp.

Syntakticky, syntaktisch. Věty s. sobě
rovné. Mus. 1880. 125.

Syntaktický, syntaktisch. S. správnosť.
Vz Vor. St. 37.

Syntraktorie, e, f. = jistá křivá čára.
Vnč. 64.

Syp jehličí = choroba mladých borovic,
die Schüttkrankheit. Pta.

Sypačka, y, f., Streubüchse, f.

Sypanec = sýpka. Janko, už lapajú (na
vojnu), skry se do s-cu. Koll. Zp. I. 370.

Sypanice = sýpka. 1613. Soud. záp. opav.

Sypánka, y, f. = sypaná placka. U Č.
Brodu. NZ. I. 242.

Sypaňový. Chceme si vypojčat s-vé pe-
níze (ze sypání, z kontribučního fondu).
Slez. Šd.

Sypaný. Dostává s-nou (výměnu) = ho-
tového obilí určitý počet měřic. Na Hané.

1. Sypati. Mkl. Etym. 334. b. — abs
Obilí sype — metá. Na vých. Mor. Brt. —
co, se kam. Kam se sypeš (jdeš) ? Us.
Kletbu na někoho s. Hdk. Sypal jim do
očú, že sú planíci. Slov. Rr. Sb. Sypal jim
do očí pravdu. Us. Šd. Penieze na vše
strany s. Let. 163. Květ od samce (stromu
palmového) sypí na samici. Har. II. 40. —
se odkud jak. S oblohy sype se sníh
v chumáčích. Us. Rychle se schodů, ze
dveří se s. (utíkati). Us. — co kam jak.
Slunko naň sype deštěm oheň žhavý. Osv.
V. 825. — se komu. Ty košile se mi po-
řád sypou (trhají). Dch.

Sýpati. S., obdormiscere, ze sBp, B se
dloužilo v ý. Mkl. aL. 154. Morena atd. Cf.
Krok 1887. 31., 32. V smutce pro mdlu
jedva sýpáše Výb. I. 1171.

Sypavka, y. f = pršení jehličí, Kiefern-
schütte. Škd.

Sypčati. Jablka sypčajú (začínají býti
sypká). Uh. Brt. D. 271.

Sypěti, vz Sipěti.

Sypice (šipice?), e, f., aquilina, zastr. Bhm.

Sýpka. S-ku držeti = obecním sluhám
službu obilím vypláceti. U Studené. Vlchř.

Sypkavý = trochu sypký. S. kameň.
Slez. Šd.

Syplavý = syptavý. S. hlas. Šd.

Syplo = syplavě, syptavě. Slov. Vaj. T.
m. 65.

Sypník = nakloněný žlab, Schlunk, m.
Pestový s., Pochrolle, f. Hř.

Syptěti, vz Siptěti.

Sýr. Ct. KP. V. 530., Vlšk. 195., 210.,
Mkl Etym. 335. b. Pařížský s., fromage
de Paris. Vz KP. VI 518. Sýry masové:
játrový, švýcarský masitý, zvěřinový. Vz
KP. VI. 524. nn. Syrce sú z Klenovca
(v gemer. stol. na Slov.). Tie sú velké ako
chlebíky. Syrec väží viac funtov. Barvia
ho na zeleno, ale robia aj prirodzene biele.
Sú mäkšie než švaj. syr. Slov. Zátur. Cf.
Brindza, Opletanec, Oštiepok, Parenica, Ple-
tenáčik, Radovec. S., který z lakomé ruky
přichází, dobrý jest (není ho mnoho, tak
že neuškodí). Us. — S. = tvaroh. Han. a
val. Brt.

Sýráček, čku, m., vz Sejráček. Us. Kšť.

Syračí či potačí, malva rotundifolia, rostl.
Mtc. 1891. 93.

Syrákov, a, m. = vrch mezi Vyzovicemi
a Liptálem na Val. Vck., MzO. 1890. 177.

Sýrárna, y, f. = místnosť, kde se sýr
děla. Us. NA.

Syrec. Syrce také druh jablek kysel-
kavých, na jedné straně přičervenalých. Na
Vsacku. Vck., Brt.

Syreček. S-ky = druh hracích bobů,
Wchr.; cukrové pokroutky. 16. stol. Wtr.
Obr 553.

Syrečník, u, m. = přístroj k dělání sýra.

Syreň, mě, m. Jednotlivý s. je to mäkkô
z kyslého svareného mlieka (z kýšky), z čoho
bude tvarôh, keď sa precedí, tedy hlavnia
živiaca látka z mlieka. Polievka z kýšky
múkou zatrepaná, keď sa syrene odebraly.
Zo srvátky, ktorá po syreňoch pozópstala.
Slov. Zátur.

Syrenčok, vz Pagačica, Panbožkové ko-
láčky (slez, malva rotundifolia). Slov. Rr

Syřička, y, f. = drobné, sladké jablko.

Syrienčok, malva vulgaris, rostl. Slov.

Syřištový. S. kvas pepsínový, Labfer-
ment, žlázy pepsinové, Labdrüsen.

Syřiti, vz Kýšiť (dod.).

Syrňák, u, m. = vdolek sýrem poma-
zaný. Na Hané. Hrb. Obz. 290.

Sýrnice, e, f. = místnosť, kde se sýr
suší. Kká. — S. = pokrm valašský. Sýr
(brynza) vaří se s vodou a mlékem, načež
se to naleje na oloupané zemáky. Val. Vck.

Sýrnina, y, f., Casein. Šd. Vz Sýrovina,
i dod.

Syrnišč, syrnišť, ě, m., carmria, zastr.

Syrobový, Syrup-. Rk.

Syrok, a, m. Vz Brm. III. 3. 250., Syrť
(dod).