Předchozí (829)  Strana:830  Další (831) |
|
|||
830
|
|||
|
|||
Synčoch, a, m. = syneček. Mor. Brt D.
145. Slez. Šd. Synechie, e, f. Vz Slov. zdrav. 360.
Synek jako válek, máma jako úl. VSlz.
I. 237. Synekdoche. Cf. Jg. Slnosť. 68, Vor.
St. 79. Synklastický, synklastisch. P. plocha.
Stě. Dif. 248. Synklinalní pohyb. Krč.
Synkopovati stopu trochejskou. Dk.
Poet. 234. Synkův, -ova, -ovo. Ty s-vy sliby děvče
oklamajú. Sš. P. 307. Synobijce, e, m., noudoxtóvoq. Lpř.
Synonymář, e, m. = slovník, ve kterém
jsou slova stejného významu vedle sebe se- řaděná a případným významem z řeči ná- rodní opatřená. Mnč. Synonymika. Cf. Ukaz. 38., 73. Počát-
kové s-ky české. Sestav. Prok. Ondrák v Mus. 1845. 526. nn. Jak psáti s-ku. Vz Km. 1887. 668. (Vm.). Synonymum. Cf. Brt. S. 180 , Jg. Slnosť
58., 64. Sbírka a výklad některých synonym Vz. Vor. St. 22., 27. nn., Synonymika (dod.). Synoptický. S. mappy povětrnostní. Stč.
Pov. 9. Synovic, e, m. S. Michal., snperintendent,
† 1796. Jir. Ruk. II. 254. Synovkyně. Výb. I. 283.
Synovstvovati = synem býti. Slov. Hdž.
Rkp. Syntakticky, syntaktisch. Věty s. sobě
rovné. Mus. 1880. 125. Syntaktický, syntaktisch. S. správnosť.
Vz Vor. St. 37. Syntraktorie, e, f. = jistá křivá čára.
Vnč. 64. Syp jehličí = choroba mladých borovic,
die Schüttkrankheit. Pta. Sypačka, y, f., Streubüchse, f.
Sypanec = sýpka. Janko, už lapajú (na
vojnu), skry se do s-cu. Koll. Zp. I. 370. Sypanice = sýpka. 1613. Soud. záp. opav.
Sypánka, y, f. = sypaná placka. U Č.
Brodu. NZ. I. 242. Sypaňový. Chceme si vypojčat s-vé pe-
níze (ze sypání, z kontribučního fondu). Slez. Šd. Sypaný. Dostává s-nou (výměnu) = ho-
tového obilí určitý počet měřic. Na Hané. 1. Sypati. Mkl. Etym. 334. b. — abs
Obilí sype — metá. Na vých. Mor. Brt. — co, se kam. Kam se sypeš (jdeš) ? Us. Kletbu na někoho s. Hdk. Sypal jim do očú, že sú planíci. Slov. Rr. Sb. Sypal jim do očí pravdu. Us. Šd. Penieze na vše strany s. Let. 163. Květ od samce (stromu palmového) sypí na samici. Har. II. 40. — se odkud jak. S oblohy sype se sníh v chumáčích. Us. Rychle se schodů, ze dveří se s. (utíkati). Us. — co kam jak. Slunko naň sype deštěm oheň žhavý. Osv. V. 825. — se komu. Ty košile se mi po- řád sypou (trhají). Dch. Sýpati. S., obdormiscere, ze sBp, B se
dloužilo v ý. Mkl. aL. 154. Morena atd. Cf. Krok 1887. 31., 32. V smutce pro mdlu jedva sýpáše Výb. I. 1171. |
Sypavka, y. f = pršení jehličí, Kiefern-
schütte. Škd. Sypčati. Jablka sypčajú (začínají býti
sypká). Uh. Brt. D. 271. Sypěti, vz Sipěti.
Sypice (šipice?), e, f., aquilina, zastr. Bhm.
Sýpka. S-ku držeti = obecním sluhám
službu obilím vypláceti. U Studené. Vlchř. Sypkavý = trochu sypký. S. kameň.
Slez. Šd. Syplavý = syptavý. S. hlas. Šd.
Syplo = syplavě, syptavě. Slov. Vaj. T.
m. 65. Sypník = nakloněný žlab, Schlunk, m.
Pestový s., Pochrolle, f. Hř. Syptěti, vz Siptěti.
Sýr. Ct. KP. V. 530., Vlšk. 195., 210.,
Mkl Etym. 335. b. Pařížský s., fromage de Paris. Vz KP. VI 518. Sýry masové: játrový, švýcarský masitý, zvěřinový. Vz KP. VI. 524. nn. Syrce sú z Klenovca (v gemer. stol. na Slov.). Tie sú velké ako chlebíky. Syrec väží viac funtov. Barvia ho na zeleno, ale robia aj prirodzene biele. Sú mäkšie než švaj. syr. Slov. Zátur. Cf. Brindza, Opletanec, Oštiepok, Parenica, Ple- tenáčik, Radovec. S., který z lakomé ruky přichází, dobrý jest (není ho mnoho, tak že neuškodí). Us. — S. = tvaroh. Han. a val. Brt. Sýráček, čku, m., vz Sejráček. Us. Kšť.
Syračí či potačí, malva rotundifolia, rostl.
Mtc. 1891. 93. Syrákov, a, m. = vrch mezi Vyzovicemi
a Liptálem na Val. Vck., MzO. 1890. 177. Sýrárna, y, f. = místnosť, kde se sýr
děla. Us. NA. Syrec. Syrce také druh jablek kysel-
kavých, na jedné straně přičervenalých. Na Vsacku. Vck., Brt. Syreček. S-ky = druh hracích bobů,
Wchr.; cukrové pokroutky. 16. stol. Wtr. Obr 553. Syrečník, u, m. = přístroj k dělání sýra.
Syreň, mě, m. Jednotlivý s. je to mäkkô
z kyslého svareného mlieka (z kýšky), z čoho bude tvarôh, keď sa precedí, tedy hlavnia živiaca látka z mlieka. Polievka z kýšky múkou zatrepaná, keď sa syrene odebraly. Zo srvátky, ktorá po syreňoch pozópstala. Slov. Zátur. Syrenčok, vz Pagačica, Panbožkové ko-
láčky (slez, malva rotundifolia). Slov. Rr Syřička, y, f. = drobné, sladké jablko.
Syrienčok, malva vulgaris, rostl. Slov.
Syřištový. S. kvas pepsínový, Labfer-
ment, žlázy pepsinové, Labdrüsen. Syřiti, vz Kýšiť (dod.).
Syrňák, u, m. = vdolek sýrem poma-
zaný. Na Hané. Hrb. Obz. 290. Sýrnice, e, f. = místnosť, kde se sýr
suší. Kká. — S. = pokrm valašský. Sýr (brynza) vaří se s vodou a mlékem, načež se to naleje na oloupané zemáky. Val. Vck. Sýrnina, y, f., Casein. Šd. Vz Sýrovina,
i dod. Syrnišč, syrnišť, ě, m., carmria, zastr.
Syrobový, Syrup-. Rk.
Syrok, a, m. Vz Brm. III. 3. 250., Syrť
(dod). |
||
|
|||
Předchozí (829)  Strana:830  Další (831) |