Předchozí (830)  Strana:831  Další (832) |
|
|||
831
|
|||
|
|||
Syrokomla, y, m., os. jm. — S. V., vz
Bačk. Př. 48. Syrolomnosť, i, f., Rohbruch (beim
Eisen). Hř. Syrolomný, rohbrüchig (vom Eisen). Hř.
Syropojem, u, m. = nádržka na syrop,
Syrupsammler, m. Šp. Syropovitý, syrupartig. Šp.
Syrovátečnovláknitý, serofibrinosus.
Syrovátečný. S. zánět (vz Kloub, dod.),
hlenotok průduškový, bronchorrhoea serosa, blána, seröse Haut. Syrovátka. Cf. Kapalka, Podmáslí, Pod-
miščanka, Slov. zdrav. 360., Mkl. Etym. 335. b. Syrovátkový. S. ocet, Brt., barva, Kř.
41., polévka. NZ. I. 50. Syrovátník, a, m. = kdo se živí syro-
vátkou. Sbtk. 1. Syrovice = syrový solný rosol, Roh-
soole, f. Hř. — S. = kalhoty z režného plátna. Mor Rgl. Syrovín. Syrovínským převzdívají: Sy-
roví Jani (Syroviani). Sbtk. Krat. h. 206. Sýrovina, vz Kasein
Syrovizeň, zně, f. = sýrovina. Přinesla
s-zně (syrové dříví) Slez. Šd. Sýrovláknitý. kasigfibrös.
Syrový. Cf. Mkl. Etym. 335 b. S. mlýn
u Žiliny na Strašecku. Syrť, i, f., ryba syrok, salmo Sd. exc.
Syrup zelený = po ztuhnutí cukroviny
z forem odkapující nebo v centrifugách ná- silně vystředěný. Ott. V. 765. b. Syrupovitý, syrupartig. Šp.
Syrůvka, y, f. = houba kravička, jí se
syrová. Osv. 1884. 52., Brt. L. N. II. 117. Syrý. Mkl. Etym. 335. b
Sysel. Mkl. Etym. 335. a. Brm. 1. 2.
308. — Pozn. S. není Spitzmaus Spitzmaus je rejsek. Sysel je: Zeisel, Erdzeisel, Bisam-, Reut-, Zis-, Zisch-, Angelmaus, Müger (Jg.), dle Rk. Ziesel, Zieselmaus. Dle Frč 388 : spermophilus citillus. Syslař. Spitzmausfänger oprav v: Zeisel
Vz Sysel (dod.). Syslařiti. Spitzmäuse oprav v. Zeisel
fangen. Vz Sysel (dod.). Syslářka. Spitzmäusefängerin oprav v:
Zeiselfängerin. Vz Sysel (dod.). Syslářský, Spitzmausefänger- oprav v:
Zeiselfänger-. Vz Sysel (dod.). Syslářství . . der Spitzmäuse oprav v:
Zeisel. Vz Sysel (dod.). Syslík, vz Sysel.
Syslovatý Spitzmausartig oprav v : Zeisel-
artig. Vz Sysel (dod.). Syslový. Spitzmaus-oprav v: Zeisel-. Vz
Sysel (dod.). Sýsnouti, sýsati = nahlédnouti, nakou-
knouti, hineingucken; sebou = hoditi sebou, honem jíti. Ten sebou sýsá. Val. Vck. Syssidery = druh povětroňů. Vz Stč.
Zem. 252. Systematik, a, m., Systematiker. Šf. III.
109, Stč. Systemisování, n., Systemisirung. S. lesů.
Systolický = stažný, systolisch. Nz. lk.
|
Syt, u, m., Kost, Verpflegung. Vydržoval
je sytom i bytom. Slov. HVaj. Bd. II. 39. Syť. Ustka tvá tak sú zhorala bez syti.
Bož. umuč. v. 247. Sytěnký = zdrobn. sytý. Šd.
Sytience, e, n. = Malé Sytno, stráň Sytna
v M. Hontě. Pokr. Pot. II. 247. Sytivosť, i, f. S. radikalů. Rm. I.19. Cf.
Sytnosť. Sýtko, a, n. = čásť dud. Vz Brt. N. p.
III. str. XL. Sýtkovice, e, f. Vz Rosc. 31.
Sytnianský- Truchlý Andrej, farář na
Slov. Pokr. Pot. II. 199., Pyp. II. 457., 464. Sytný. Najedli se do s-ho syta. Mor.
Brt. D. 155. Už jsem já zažila té zažírky do s-ho syta. Slez. Šd. Sytosť barev. Osv., Dk. Aesth. 177. So-
doma zahynula pro velikú s. Št. Sytovrat, a, m., vz Sytivrat. Orl. III. 93.
Sytovské vrchy v Semilsku. Mzr. 3. 4.
Sytý. Cf. Mkl. Etym. 336. a. S. barva,
Dk., měšec (plný), 1569. Wtr., silnice (po dešti oschla). Us. Lakomstvo nemóž syto býti Št. Kn š. 30. Ptáci nesejí, aniž oří a přece sytí žijí. Bž exc. Su-li hladný, nic po mně, su-li sytý, enom ležet. Us. Brt. — čeho: sbožie. Št. Nevinné krve nesytý. Pass. mus. 320. Aby v konšelský úřad volen nebyl, poněvadž toho syt jest 1529. — nač Nesytý na dary. 1590. Exc. — S = plný. — čím. Vzduch vůní sytý. Vrch. Noc hrůzou, krví sytá. Čch. Dg. 701. Hlas její, pláčem sytý, se třásl. Jrsk. Z bouř. — S. = sytící. S. hrušky. Us. Vhl. Žádného znamenie s-tého (sytosti, nasycení) neuká- zaly. Gen. 26. Mus. 1890. 455. Syzygie měsíce. Vz Stč. Zem. 762.
Szadu, se zadu, von hinten. Rk.
Szeberiny Jan, 1780—1857., superin-
tendent. Vz Šb. Dj. ř. 286. Szegedyn, a, m. S.Štěpán. Jg. H. 1. 632.
Sznámě = zřejmě. Kromě ač ty svú tvář
s. podáš chleba tvého těla. Hr. rk. 131. (Pa.). Dle Opatrného je to partc. praes. slo- vesa sznámiti manifestare. Smysl je: Leč jestli ty svou tvář jí oznámíš a dáš se jí znáti známě. Sznámiti, vz předcház.
Szořiti. Země krásně s-la. Sv. ruk. 82.
Bóh, jenž věčnoať szoril. Kat. 1225. Vz Vzořiti. Szouti. Cf Mkl. Etym. 371. a.
Szuchary M., dr. 1830. Jg. H. 1. 632.
Szváti = sezvati.
Sžaty. Dlouhé a s. samohlásky. List. fil.
1885. 441. Strom bloskem s-tý. Vrch. Sžéci Výb. II. 4., 12., List. fil. 1878.
210. Město s. Mill. 8. Sžehlý krov. Kká. K sl. j. 131 Vz Se-
žíci. Sželiti se nad kým. Sžel sě nade mnú,
Hospodine. Bj. By se kto nad ním sželil. Zrcd. 1. a. Bóh sželil se nad jich huben- stvím. BO. By ráčil mi mé hřiechy odpu- stiti sžele sě tebe nelstivě. Pravn. 2298. Sžírání, n., das Auffressen. Lpř.
Sžíravý. S. bolesť, Šml., vítr (který ku
př. mnoho sněhu stráví). Šd. |
||
|
|||
Předchozí (830)  Strana:831  Další (832) |