832

Cf. Gb. Ml. I. 42., Mkl.aL.29l. Š v Chod-
sku. Vz List. fil. 1891. 52. Na Dol. mění se
a) v č ve slovech cizích: čabraka, počta,
čachr, b) v ř: ořklivý. List. fil. 1891 440

— Č místo š: lučňa (lišeň na voze), Mor.
Brt. D.; ch a š: łachovać, slov. łašovať =
slíditi. Ib. — Š. se přisouvá: škřída. Val.
Brt. D. 65. Slouti — slyšeti. Šf III. 507
Škručeť, škobrtať. Dol. List. fil. 1891. 440

— Š. na Hrozenkovsku na Mor. se mezi
dvěma samohláskami zdvojuje: kašša; s také:
masso. Brt.

Šabalka, y, f. = barák. Mor. Knrz.

Šabata, y, f., vz Krivice.

Šabaty, Bogenbretter. Slov. Ssk.

Šabeľka, y, f. = zdrobn. šabla, šavle.
Slov. Sokl. I. 298.

Šablár, a, m, Säbelmacher, m. Slov.
Bern.

Šabličkářství, n.. Säbelfechterei, f. Koll
III.

Šablík, u, šablinka, y, f. = jablko. Mor.
Brt.

Šablín, a, m., pole. MzO. 1890. 177.

Šablonoviťosť, i, f, Schablonenartigkeit,
f. Tš , Mus.

Šablovati, säbeln. Slov. Bern.

Šablový, Säbel-. Š. úder. Slov. Phľd.
VI. 223.

Šabrati = probírati Š. se v čem. Brt
D. 271. Kde sa zase šabřeš (kam se hrabeš)?
Val. Brt. ib.

Šabrej. Cf. Ott. V. 779. b.

Šacéř, e, m., exactor. Ev. ol. 289.

Šacovní, Schätzungs-. Š. knihy (z nichž
povstaly knihy pozemkové. Us. Pdl.

Šacství = šatstvo. Arch. VIII. 59.

Šad. Staří šadové. Výb. II. 758,

Šádek Karel, nar. 1783. Jg. H. 1 632 ,
Šb. Dj. ř. 291., Tf. Mtc. 21., Rk. Sl.

Šadkauf, u, m., z něm Kto na š-fy nebo
na lichvu dává. Výb. II. 317.

Šafář. Mkl. Etym. 336. a., Št. Kn. š. 5.,
Marg v. 266 Nebyl bych rád jeho šafářem
(nerad bych se oň staral). Wtr. exc.

Šafařík, a, m , os. jm. Š. Jan, dr lé-
kařst., prof. fysiky v Bělehradě. Jg. H 1.
632., Tf. Mtc. 189. — Š. Pavel Jos, biblio-
thekář univers. knihovny v Praze, narozen
v Kobelarově na Slov. ¹³/₅ 1795, † v Praze
²⁶/₆ 1861. Podpisoval se prvotně Šafáry,
potom jako básník Jos. Jarmil Ssafarzik,
když pak básniti přestal, odložil i básnické
své jméno Jarmil. Bačk Písm. I. 99. Cf
Tf. H. 1. 102., 104, 150, 152, 153., 169.,
172 , 175 , 176, 177., 182., Šb. Dj. ř. 291.,
Zl. Jg 51., 70., 204 -207., 234., 257., 283 až
285 , 316., 330 , 342., 344., 353., 357 , 358 ,
395., Pyp. K. I. 380., II. 547., Ukaz. 110.,

Tf. Mtc. 298., Jg. H. 1. 632., Slavín I. 126.,
Svétz 1881. 282. (Bdl.), Rk. Sl., S. N., Šrc.
22., 422., Bačk. Př. 185., Bačk. Písm. I. 98.,
322., 932. Život P.J.Š-ka. Sepsal V. Brandl.
V Brně. 1887. Oester.-Revue 1865. (Jireček).
P. J. Š Nástin životopisný. Sepsal prof.
dr. Jan Novák. V Praze 1885. Nástin životo-
pisný také v Nár. list. 1891. č. 180. Feuil-
leton — Š. Vojtěch, nar. 1829., prof. lučby
na čes. univers. Cf. Tf. H. 1. 9., 193 , Šb.
Dj. ř. 292., Bačk. Př. 115, 159., Tf. Mtc.
298., Ukaz. 110.

Šafářka = tlustá ženská. To je š., má
Ruce jako válečky. Us. Kšť.

Šafáry. Vz Šafařík Pav. (dod.).

Šafovati. Kde kněžie a ženy šafují,
obecně přemistrují. Výb. II. 728.

Šafrán. Cf. Mkl. Etym. 336. a. Š. = su-
šené blizny šafraníku, crocus sativus. Vz
KP. V. 608. Cf. Mllr. 29., 38, Rosc. 111.,
Schd. I. 403., Zl. kl. 1856. č. 11., Dlj. 70,
Ott. V. 725.

Šafrana, y, f. = kraví jm Val. Brt.

Šafránek Jan, prof. v Kolíně, nar. 1852.
Cf. Tf. H. 1. 173., Rk. Sl. - Š. = zrzoun.
U Studené. Vlchř.

Šafrlík, u, m. = okrasa helmu, zastr.
Bkř.

Šagavský, ého, m. 1842. Jg. H. 1. 632.

Šahy, mad. Ipolyságy, mě. ve Vel. Hontu.
Pokr. Pot. II. 234.

Šach. Cf. Vlšk. 199. — S. Václav. Vz
Ukaz. 110.

Šachmať, an den Bettelstab bringen
Slov. Bern.

Šáchojed, u, m., cp&tiQotQáyoq. Lpř.

Šáchor. Cf. Mkl. Etym. 336. b., 337.,
Šf. III. 550., Rosc. 109., Ott. V. 820. —
Š. = rohožka z rákosí ku pokrývání vozů
Val. Slavč. 68.

Šáchorka = španělka (hůl). Dol. Brt
D 272. — Š. = láhev rákosím n. proutím
štípaným opletená. Val. Vck , Slavč. 68.

Šáchorovitý. Š. rostliny, cyperaceae.
Vz. Ott. V. 149., 819.

Šachování, das Schachspielen. Hus I.
121.

Šachovaný. Š. zeď. Arn. 2384.

Šachovnice = druh kyselice. Osv. 1887
528.

Šachovnicovitý, schachbrettartig. Š. or-
nament. Osv. XV. 818.

Šachový. Knížky o hře š-vé. Výklady
a opravy v List. fil. X. 84 nn. Dějiny hry
š-vé v Čech. Napsal Cen. Zíbrt. V Praze
1888.

Šachta. NA, IV. 138., 164. Cf. Jáma
(dod.).

Šachtice, e, f. = mělká šachta. Hř.



	832

	v S.

	Cf. Gb. Ml. I. 42., Mkl.aL.29l. Š v Chod- sku. Vz List. fil. 1891. 52. Na Dol. mění se a) v č ve slovech cizích: čabraka, počta, čachr, b) v ř: ořklivý. List. fil. 1891 440 — Č místo š: lučňa (lišeň na voze), Mor. Brt. D.; ch a š: łachovać, slov. łašovať = slíditi. Ib. — Š. se přisouvá: škřída. Val. Brt. D. 65. Slouti — slyšeti. Šf III. 507 Škručeť, škobrtať. Dol. List. fil. 1891. 440 — Š. na Hrozenkovsku na Mor. se mezi dvěma samohláskami zdvojuje: kašša; s také: masso. Brt. Šabalka, y, f. = barák. Mor. Knrz. Šabata, y, f., vz Krivice. Šabaty, Bogenbretter. Slov. Ssk. Šabeľka, y, f. = zdrobn. šabla, šavle. Slov. Sokl. I. 298. Šablár, a, m, Säbelmacher, m. Slov. Bern. Šabličkářství, n.. Säbelfechterei, f. Koll III. Šablík, u, šablinka, y, f. = jablko. Mor. Brt. Šablín, a, m., pole. MzO. 1890. 177. Šablonoviťosť, i, f, Schablonenartigkeit, f. Tš , Mus. Šablovati, säbeln. Slov. Bern. Šablový, Säbel-. Š. úder. Slov. Phľd. VI. 223. Šabrati = probírati Š. se v čem. Brt D. 271. Kde sa zase šabřeš (kam se hrabeš)? Val. Brt. ib. Šabrej. Cf. Ott. V. 779. b. Šacéř, e, m., exactor. Ev. ol. 289. Šacovní, Schätzungs-. Š. knihy (z nichž povstaly knihy pozemkové. Us. Pdl. Šacství = šatstvo. Arch. VIII. 59. Šad. Staří šadové. Výb. II. 758, Šádek Karel, nar. 1783. Jg. H. 1 632 , Šb. Dj. ř. 291., Tf. Mtc. 21., Rk. Sl. Šadkauf, u, m., z něm Kto na š-fy nebo na lichvu dává. Výb. II. 317. Šafář. Mkl. Etym. 336. a., Št. Kn. š. 5., Marg v. 266 Nebyl bych rád jeho šafářem (nerad bych se oň staral). Wtr. exc. Šafařík, a, m , os. jm. Š. Jan, dr lé- kařst., prof. fysiky v Bělehradě. Jg. H 1. 632., Tf. Mtc. 189. — Š. Pavel Jos, biblio- thekář univers. knihovny v Praze, narozen v Kobelarově na Slov. ¹³/₅ 1795, † v Praze ²⁶/₆ 1861. Podpisoval se prvotně Šafáry, potom jako básník Jos. Jarmil Ssafarzik, když pak básniti přestal, odložil i básnické své jméno Jarmil. Bačk Písm. I. 99. Cf Tf. H. 1. 102., 104, 150, 152, 153., 169., 172 , 175 , 176, 177., 182., Šb. Dj. ř. 291., Zl. Jg 51., 70., 204 -207., 234., 257., 283 až 285 , 316., 330 , 342., 344., 353., 357 , 358 , 395., Pyp. K. I. 380., II. 547., Ukaz. 110.,	Tf. Mtc. 298., Jg. H. 1. 632., Slavín I. 126., Svétz 1881. 282. (Bdl.), Rk. Sl., S. N., Šrc. 22., 422., Bačk. Př. 185., Bačk. Písm. I. 98., 322., 932. Život P.J.Š-ka. Sepsal V. Brandl. V Brně. 1887. Oester.-Revue 1865. (Jireček). P. J. Š Nástin životopisný. Sepsal prof. dr. Jan Novák. V Praze 1885. Nástin životo- pisný také v Nár. list. 1891. č. 180. Feuil- leton — Š. Vojtěch, nar. 1829., prof. lučby na čes. univers. Cf. Tf. H. 1. 9., 193 , Šb. Dj. ř. 292., Bačk. Př. 115, 159., Tf. Mtc. 298., Ukaz. 110. Šafářka = tlustá ženská. To je š., má Ruce jako válečky. Us. Kšť. Šafáry. Vz Šafařík Pav. (dod.). Šafovati. Kde kněžie a ženy šafují, obecně přemistrují. Výb. II. 728. Šafrán. Cf. Mkl. Etym. 336. a. Š. = su- šené blizny šafraníku, crocus sativus. Vz KP. V. 608. Cf. Mllr. 29., 38, Rosc. 111., Schd. I. 403., Zl. kl. 1856. č. 11., Dlj. 70, Ott. V. 725. Šafrana, y, f. = kraví jm Val. Brt. Šafránek Jan, prof. v Kolíně, nar. 1852. Cf. Tf. H. 1. 173., Rk. Sl. - Š. = zrzoun. U Studené. Vlchř. Šafrlík, u, m. = okrasa helmu, zastr. Bkř. Šagavský, ého, m. 1842. Jg. H. 1. 632. Šahy, mad. Ipolyságy, mě. ve Vel. Hontu. Pokr. Pot. II. 234. Šach. Cf. Vlšk. 199. — S. Václav. Vz Ukaz. 110. Šachmať, an den Bettelstab bringen Slov. Bern. Šáchojed, u, m., cp&tiQotQáyoq. Lpř. Šáchor. Cf. Mkl. Etym. 336. b., 337., Šf. III. 550., Rosc. 109., Ott. V. 820. — Š. = rohožka z rákosí ku pokrývání vozů Val. Slavč. 68. Šáchorka = španělka (hůl). Dol. Brt D 272. — Š. = láhev rákosím n. proutím štípaným opletená. Val. Vck , Slavč. 68. Šáchorovitý. Š. rostliny, cyperaceae. Vz. Ott. V. 149., 819. Šachování, das Schachspielen. Hus I. 121. Šachovaný. Š. zeď. Arn. 2384. Šachovnice = druh kyselice. Osv. 1887 528. Šachovnicovitý, schachbrettartig. Š. or- nament. Osv. XV. 818. Šachový. Knížky o hře š-vé. Výklady a opravy v List. fil. X. 84 nn. Dějiny hry š-vé v Čech. Napsal Cen. Zíbrt. V Praze 1888. Šachta. NA, IV. 138., 164. Cf. Jáma (dod.). Šachtice, e, f. = mělká šachta. Hř.