834

Šamotiti = bláboliti. Tak zo sna hrie-
chov svých š-tí. Orl. X. 103.

Šamotový, Chamotten-. Š. cihla, moučka,
malta, hlína, roura atd. Us. Pdl.

Šamotulský Petr. Tk. VI. 259.

Šamovati, šumovati = sbírati, rabovati.
Us. Rjšk.

Šampančina, y, f. = šampanské víno.
Koll. III. 176.

Šampaňka, y, f. = šampanská hruška,
Champagnerbirn, f. Šp.

Šamrha. Ktož chce, chvíli krátě, hráti,
uč se š-hú metati. Sv. ruk. 202. — V MV.
nepravá glossa. Pa.

Šamrhář, e, m. = kdo dělá šamrhy;
knoflíkář. Us. Stat. kn.

Šamšl, a, m. = žid. U N. Kdýně. Rgl.

Šamšulka, y, m. Je bystrá jako š. U N.
Kdýně. Rgl. Cf. Šamša, Šamšavý.

Šamšurka, y, f. = stydký úd ženský.
U Studené Vlchř.

Šamutina, y, f. = šamotina (dod.). Slov.
Rr. Sb., Loos.

Šance, les u Kožlé, u Lan. Pk., Jsfk.,
vrch, Schanzenberg. Řvn. 231.

Šancovati polož před: Šancovní.

Šancovní holka = šancovnice (dod.).

Šancovnice, e, f. = vojanda.

Šanda Frant., nyní řed. čes. real. škol
v Karlíně. Cf. Tf. H. 1. 190., 197, Šb. Dj.
ř. 292., Bačk. Př. 265., Rk. Sl.

Šankovce, pl., míst. jm. v Uhřích. Let.
Mtc. sl. IX. 1. 42.

Šankr. S. N. X. 203., Čs. lk. Š. bujivý,
dělohy, hrmový, jednoduchý či prostý, ko-
lem ústrojí pohlavních měkký, ulcus molle
(plazivý, serpiginosum, povýšený, elevatum,
rozjídavý, phagadaenicum, snětivý, gangrae-
nosum), míškový, Follicular-, močovodu, na-
kažením, neštovicovitý, nitrocíbelový, ope-
skový, pochvy, podopeskový, poševní, pří-
jičný, puchýřovatý, pysků, Lippen-, řitní,
šourkový, tvrdý, uzdičky, žaludu, žlábku,
žlázopeskový. Ktt. exc.

Šankrovitý, chankreartig.

Šankrový, Chanker-. Š. hnis, jed.

Šanosta, y, m., Sparmeister, m. Mor.
u Bzence. Šd.

Šanovice. Šanovičtí zastavili panenku
Marii. Vz Sbtk. Krat. h. 114.

Šanta, y, f., vz Šanty. — Š., y, m. —
Š. Ant., nar. 18l7., děkan. Šb. Dj. ř. 292.

Šantáč, e, m. = šantala. Mor. Brt.

Šantati. Mkl. Etym. 337. a. Na Mor. =
zdlouhavě choditi, nohama plésti, vl. o vo-
lech. Brt.

Šantlová Zdenka. 1846. Jg. H. 1. 632.

Šantročský, betrügerisch. Rk.

Šantroš, e, m., Schmugler, m. Slov. Ssk.

Šanty. Chlapci, neroďte šanty! Slov.
Zátur., Hdž. Šlb. 81.

Šanžovati, z fr. changer = vyměniti.
NA. V. 231.

Šapati = trhati. Šape sebum, jak pes
na řeťaźe VSlz. I. 235.

Šapka, y, f. = čapka, Mütze, f. Slov.
Ssk.

Šaptlavý = šeptavý. Bzd.

Šapu, m. = vlhovec pták, ostinops. Brm.
II. 2. 413., 414.

Šar, u, m., Dunkel; Trauer. Bzd. Š., san-
guorium. Rozk.

Šár. Není praštěn doškem, ale celým
šárem (řadou došků) = je veliký blázen.
U N. Bydž. Kšť.

Šára, y, m., vz Rozšárati (dod ).

Šarac, e, m. = Tátoš (kůň). Cf. Šarec
(dod.), Mách. 110.

Šarag, u, m. = šik, řada, hejno, zástup,
Reihe, Menge, Haufe. Slov. Hdž. Čít. XIII.
Š. orlov. Orl. VIII. 321. Je v tom druhom
š-gu. Dbš. Sl. po v. I. 235.

Šarapata, y, f. = šarapatka. Mt. sl. I.
90.

Šarapatenie, n. = dovádění. Slov. Rr.
Sb.

Šarapatiti = dováděti. Slov. Mládež š-tí.
Phľd. III. 562.

Šarapatka. List. fil. III. 226. — Š. =
pohrabáč. Hlč.

Šarašeť = naříkati. Mor. Neor.
Šarašín. Šur šar š. valašín, hopa cupa
cupašín. Sb. sl. ps. II. 1. 109.

Šárati se = zdlouha jíti a p. Tatík
šáral se ze dveří. Jak. Kv. 87.

Šaravara. Mkl. Etym. 337. a.

Šardice. Šardičanky jsou veliké parád-
nice. Vz Sbtk. Krat. h. 206.

Šarec, rce, m. Vz Marko, Šarac (dod.).

Šárecký. Š údolí u Prahy. Vz Šárka.
Mus Š. potok vzniká u Jenče. Kv. 1885.
574. — Š. lotryně, lotryňská (nadávka).
Wtr. Obr. 609

Šárek, rka, m., os. jm. Mus. 1880. 249.
a j_;

Šarf, a, m. = Š. Frant., farář. Jir. Ruk.
II. 255.

Šarga, y, m, = vůl, hraje věc (více)
barev do kaštanova. V Podluží. Brt. L. N.
II. 12.

Šargan, a, m. = trhan, otrhanec. Laš.
a slez. Šd , Brt.

Šargavý = pruhovaný do šargava. Š.
kocour. V Podluží. Brt D. 272.

Šargot, a, m. = šargan (dod.). Slez.
Šd., Brt.

Šarinatý. Š. seno. Slov. BZv. 37.

Šariny, pl., f. = jm. luk u Zvolena. Slov.
BZv. 37.

Šariština, y, f. = sarišské nářečí. Orl.
X. 124.

Šářiti = v noci se potloukati; křičeti,
vaditi se; blázniti, potrhlým býti. Val. Vck ,
Slavč. 20.; dychtivé po něčem pásti. Brt.

Šárka, y, m., os. jm. Š. ze Slavného.
Žžk. 8. — Š., pl., n. Na šárkách, v šár-