836

Šatný = šatnatý. Š. řepa, Holzrübe. Pk.
— Š, os. jm. Arch. VII. 471., VIII. 426,
Výb. II. 1315., 1324.

Šatolupka, y, m., os. jm. Wtr. Obr. 86.

Šatoplet, a, m., Zeugweber, m. Rk. —
Š, os. jm. Wtr. Obr. 89.

Šátor Mkl. Etym. 30. a.

Šatový, Kleider-, Wäsche-. Š. náradie.
Phľd. IV. 296.

Šatročník, a, n., fenerator, zastr. Rozk.

Šatroplet, šatropletník, a, m., Weber
grober Leinwand Rk.

Šátrový, Zelt-. Vz Šátor, Šátr. Š. mesto
Lipa. 218.

Šatstvo. Cf. Sdl. Hr. I. 141., 165, 178.,
186., 226., IV. 23., 43., 60.

Šauer z Augenburka Jos., prof. v Praze,
nar. 1845. Vz Tf. H. 1. 200.

Šavlatka, y, f., eques, Ritterfisch, ryba.
Brm. III. 3. 86., 87.

Šavle. Mkl. Etym. 287. Š—mi se potý-
kati. Dch.

Šavlorohý, säbelhörnig. Š. antilopa. Hlb.

Šavranach, u, m., calevum, zastr. Bhm.
Cf Schabernak.

Šavrnoh, šavrnoch, calevum. 15. stol.

Ščáb, u, m. = ščáva, šťovík. U Star. Jič.
Vhl. Val. Brt. D. 63. — Š. = žerď, Hebe-
baum. Slov. Bern.

Ščágať = vodu dlaní odrážeti n. zachy-
covati a jí na někoho stříkati. Dol. Brtch

Ščahlatka, y, f., rostl.? Mor. Hrb.

Ščalek, lku, m. = kolek. Mor. Brt. D. 272.

Ščamba, y, f. = odštěpenina, štěrbina.
Laš. Tč. — Š. = dutý zub. Val., laš. Brt.
D. 272. — Š., y, m. = škaredý, ošklivý
člověk (nadávka). Ty ščambo! Na Vsetín.
Vck.

Ščápati = ubiti, uplácati (o dešti). Má
pole deštěm ščapané. Val. Vck.

Ščapina, y, f = ščáp. Slov. Rr. Sb.

Ščaslivosť = šťastlivosť. Slov. Bern.

Ščaslivý = ščastlivý. Val. Brt. L. N. I.
225 Slov. Bern.

Ščastí, n. = štestí. Bern.

Ščastička, y, f. = jedlová větvička o třech
vršcích. Na štědrý den po večeři přinese
čeledín z lesa ščastičku a vstrčí ji do hnoje.
Časně ráno před jitřní jde děvečka na
potok, na jordánku, vezme ščastičku a na-
máčejíc ji v jordánce kropí všecky domácí,
ani ještě leží, takto říkajíc: „Pochválen
buď Ježíš Kristus. Pámbů vám daj dobrý
deň, pro vodičku lež oheň", a pak ščasti-
kujíc jako na štědrý den. Po té všickni
povstávají, jordánku vylejí na mísu, do ní
si vloží každý po penízi a pak se umívají.
Potom děvečka jde s vodou do chléva a
do ovčírny, kropíc dobytek a sčastikujíc
i jemu. Ščastička se pak rozčesne ve tré,
jeden vršek se vstrčí pod poval v jizbě,
druhý ve chlévě a třetí v ovčírně, kdež
zůstanou až do roka. Brt. L. N. L 209—210.
Vz Ščastikovati (dod.).

Šťastikovati = štěstí přáti, Glück wün-
schen. Val. Vck. O vánocích ščastikují ko-
ledníci a kolednice: Daj vám Pámbu dobry
den, pro vodeňku než oheň! Nebo: Vinšuju
Vám na tento nastávající nový rok na dě-
tech potěšení, na statečku rozmnožení, na
polu hojné úrody, gazdičkovi 100 tolarů na
koňoch vydělať atd. Vck. Když se mlátí,
odloží gazda snopek ovsa. (Na štědrý den)
večer, když se již rozžžalo, děvečka přinese
snopek do jizby a sčastikuje s ním takto:
„Pochválen buď Ježíš Kristus. Daj vám
Pámbů ščestí, zdraví na tento nový rok,
všeho dobrého rozmnožení, hříchůch odpu-
ščení, co sebě žádáte od milého Pána Boha,
aby vám to Pámbů dal: menší hříchy, větší
radosť a po smrti království nebeské, tak
do roka ve zdraví a ve ščestí Krista Pána
na zemi dočkati a s týmto novorozěným
Ježíškem se radovati. Vám, hospodáříčku,
do roka sto tolarů do pokladnice uložiti,
vám, hospodyňko, sto otepí (lnu) jak hed-
báv, a vám, dítky, ščestí a zdraví; vinšo-
vala bych na sta tisíce, ale vám vinšuju
království nebeské. — Val. Vz předchá-
zející. Brt. L. N. I. 207., Šd.

Ščastný chod. Ž. kl. 67. 20.

Ščat = scáti. Slov. Rr. Sb.

Ščavík je od žízně. Mor. Hrb.

Ščavka, y, f. = škytavka. Sv. ruk. V.
1. 352., Rozk.

Ščávnatosť = šťavnatosť. Slov. Bern.

Ščávnatý = šťávnatý. Slov. Bern.

Ščávnica = Šťávnice, Chemnitz. Slov.
Bern.

Ščávový, Sauerampfer-. Bern.

Ščavútka, y, f., Säftchen, n. Není v tom
ovoci ani š-ky. Na již. Mor. Šd.

-šče (-ště) staročes. kmenotvorná pří-
pona. Cf. List. fil. IX. 121.—122., Gb. Ml.
I. 61., -ště.

Ščebel, ble, m. = šprušel v žebři, Leiter-
sprosse, f. Val. Vck., Brt. L. N. 1. 226. Vz
Sčebl.

Ščebeta, y, m. = mluvka. Mor. Brt. D.
Ščebetati atd. = štěbetati atd. Hus š-tá.
Mor. Brt. Vz Hus (dod ).

Ščebla = ščebel, šprušel. Brt. D. 272.

Ščeble, ete, n. = střevle ryba. Laš. Tč.

Ščebotník = štěbetník. Slovn. Bern.

Ščečina, y, f. = štětina. Slov. Rr. Sb.

Ščedie, vz Sčedie, Mkl. Etym. 32. a. —
Ž. kl., BO Deut. 32. 5, 28., B. ol. Jos. 22.
27., Výb. I. 176.

Ščediti, parcere, šetřiti. Proniž sám sebe
neščezi (1. os. sg.). Rúd. 43. a., Pravn. 2880 ,
Mus 1884. 6. (Sv. Mařie).

Ščedně. V MV. nepravá glossa. Pa.

Ščedo, vz Cedo.

Ščedodějný. Š. zrno. Vz Zrno.

Ščedračka, y, f. = štědrovečerní polévka.
Val. Vck. Na š-ku dá se vařiti hrách, do
něho se přidá suchých švestek, hrušek a
kozáků (hřibů), kvačky (sladké řepy) a ze-