838

Ščikútka, y, f. = škytavka. Slov. Bern.

Ščilej = včilej, včil, nyní. Slov. Rr. Sb.

Ščiny, štiny, pl., f. = scanky, moč. Mor.
Šd. — Š. = paběrky v dolech už přebraných.
Urb. 1399. Vyd. Emler 1889.

Ščip, u, m. = louč. Kol. ván. 22.

Ščipač = štípač. Slov. Bern.

Ščipalka, y, f. = křížalka. Val. Vck.

Ščípata, consobrini. 15. stol.

Ščípati, vz Čpíti.

Ščípavosť = štípavosť. Slov. Bern.

Ščípavý = štípavý. Slov. Bern.

Ščipe, štipě, n., situlo, zastr. Rozk.

Ščipeň, štipeň, pně, f., scorpa. Rozk.

Ščípiti = očkovati (děti, stromy). Brt.
D. 272.

Ščiplavý = štiplavý. Š. křen. Mor. Sd.
Mám š-vo v krku (když je zánět). Mor.
Brt. D. 272.

Ščíplosť = štíhlosť. Slov. Bern.

Ščíplý = štíhlý. Slov. Bern.

Ščipmem. Ščípe s. Us. Brt. D.

Ščípnúť = štípnouti. Slov. Bern.

Ščípný = ščepný.

Ščira, y, m. = štira, hermafrodit. Slov.
(boš.). Rr. Sb.

Ščiřík, štiřík, m , arpola, zastr. Rozk.

Ščírka, y, f. = ještěrka. Dol. Brtch.

Ščirosť, i, f. = upřímnosť. Laš. Tč.

Ščít. Ž. kl. 34. 2.

Ščíti = štváti. Levharta na jelena po-
ščije. Mill. 50.

Ščítkovec, vce, m., os. jm. Arch. IV. 380.

Ščkáti = škytati. Ev. ol. 125.

Ščkavka, y, f, singultus, štkání. Sv.
ruk. 317. b.

Ščmel. V MV. pravá glossa. Pa.

Ščór, a, m. = krtonožka. Laš. Brt. Cf.
Ščurek, Mtc. XVI. 88.

Ščpíti, štpieti, čpíti, špíti, iter. ščípati.
Křen čpí, Ros., štpí. Št. Uč. 156. Až nás
v oči čpělo. Har. Lék špí. Sent. phil. Vz
Čpíti.

Ščrbatý, ščrbavý = prázdný, hluchý
(obilí). Val. Vck.

Ščrčný = svižný, bystrý, tržný. Na
všecko š. = do všeho se plete. — Š.=
hezký. Š. kvítko. Laš. Brt. D. 272.

Ščriepený, halbgefroren. Slov. Ssk.

Ščriepiť sa, anfangen zu frieren. Slov
Ssk.
Ščrkać, vz Šprtati.
Ščublena, y, f., statek u Zašové. Pk.
Ščučka, y, f. = malá štika. Slov. Bern.
Ščud, a, m. = Čud. Hdž. Čít. 262.
Ščudla, y,f., vz Svršina (dod.). Val. Vck.

Ščudlekový = jetelový. Vz Ščudlek.

Š. seno. Slez. Šd.

Ščudlovina, y, f. = ščudlek. Laš. Brt,
Tč.

Ščuhel, hle, m. = ščugélka. Mor. u Strážn.

Šd.

Ščuhélek, lku, m. = oblázek. Val. Brt.
D. 272.

Ščuhélka, y, f. = ščugélka. Brt. D. 272.

Sčuhlátka, y, f. = ščuka. V Podluží.
Brt. L. N. II. 17.

Ščukle, ete, n. = zdrobn. ščukla.

Ščuknúť, vz Ščukati.

Ščukovina, y, f. = štičí maso. Slov. Bern.

Ščukytať, vz Ščukati.

Ščul, ščulejky = včul, včil, nyní. Rr. Sb.

Ščur, u, m. = zřídlo. Laš. Brt. D. 273.

Ščúr, a, m. Š. slepý = vodomil, hmyz;
mlok. V Podluží. Brt. Vz násl. Š. = štír.
Ev. ol. 306.

Ščurek, rka, m. = demin. ščúr. U Místka.
Škd. Š. s fusami, vz Krtonožka. Brt. Vz
Ščór (dod.).

Ščuřiti = kapati. Laš. Brt. D. 273.

Ščúrka, y, f. = ještěrka. V Podluží. Brt.
L. N. II. 19.

Ščúrový = štíří. Slov. Bern.

Ščutrova, y, f. = štitroba = lačnosť.
Na š-ubu píti, jísti = na lačný žaludek.
Val. Vck., Slavč. 12.

Ščutrovo. Na š. = na lačno, na lačný
žaludek. Vz předcház., Štítrovo. Mor. Brt.
L. N. II. 150.

Ščvání, n. = štvání, das Hetzen, Jagen.
Mor. Pk. Npj. 54.

-še. Cf. Gb. Ml. I. 63. — še v šo: šost,
šosnast, našoho, rarašok. Cf. Brt. D. 135.

Šebat, u, m. = 5. měsíc obecního a 10.
měsíc církevního r. židovského. S. N. XI.
632.

Šebek Frant., spisov. 1831.—1873. Cf.
Bačk. Př. 171., Rk. Sl. — Š. L., Vz Bačk.
Př. 171. — Š. Frant, 1814.—1862., stavitel.
Vz Rk. Sl., S. N.

Šebeliti, vz Ševeliti. V Plzeň. Bstv.

Šebeník, a, m. = potok na Mor. Ddk.
IV 323.

Šebor, os. jm. D. ol. III. 19., Půh. II.
348. — Š. Kar., skladatel hud., nar. 1843.
Vz Srb 155.

Šeboř, e, f. = louka u Řimnic. D., ol.
VI. 325.

Šeborovice, míst. jm. u Dědkovic. Pk.

Šeborův. Šeborova Hora, nyní Žebrov
u Blanska. D. ol. I. 236.

Šebřiti = hleděti, pozorovati ? Slov. Kozy
v pravo, v ľavo šebria strihajúc ušima, čosi
zlého vetria. Orl. III. 25.

Šebřinek. Krnd. 16., Bart. 163., Štelc.

Šeco = všecko. Slov. Rr. Sb.

Šeda. Kde jsou šedy, tam jsou vědy.
Us. Bda. Vz Šedy. Dbš.

Šeďa, dle Bača = šeda. Mor. Brt. D.

Šedastý = šedavý. Slov. HVaj. BD. I. 8.

Šedavý, etwas grau. Š. vlasy, Šd., mraky.
Tbz.