839

Šedesátičíslicový, sechzigziffrig. Š. sou-
stava. Cs. math. X. 87.

Seděti = šedivěti. Laš. Wrch. Slov. HNaj.
Bd. II. 95.

Šedík, u, m. Š. obecný, farsetia incana,
rostl. Let. Mt. sl. VIII. 1. 36.

Šedina. Pass. 305. — Š. = stáří. Až do
těch šedin poctivý život vedl. Pož. 109.
Počna od své mladosti do svých šedin. BR.
II. 388. b. Šedin se dožil a starých zvyků
neodložil. Mudr. 223. — Š. = houně z černé
a bílé vlny. Val. Brt. D. 273.

Šedinka, y, f., zdrobn. šedina. Phl'd. II.
58.

Šediváč, e, m. = šedivec. Us. Šd.

Šedival, a, m. = šedivec. Mor. Brt.

Šedivčie, n. = plamínek, rostl. Slov. Rr.
Sb.

Šedivec, eupatorium, cannabinum, rostl.
Rr. Sb., Let. Mtc. sl. VIII. 1. 24. — Š.,
dascillus, Greiskäfer. Brm. IV. 120. — Š. =
šedý mráz. To je dnes š. U Rychn.

Šedivěti. Vz Údol (konec). Kdyby člověk
myriady let nad ní (otázkou) šedivěl. Čch.
Bs. 60.

Šedivina, y, f. = jinovatka. Cf. Šedivec
(dod.). Kšt.

Šedivinka, šedůvka, y, f. = druh hrušek.
Mor. Brt.

Šedivý. Mkl. Etym. 294. Je tam dnes š.
mraz. Us. Šd. Kdo je málo střízlivý, bývá
včasně šedivý, aneb aspoň plešivý. Laš. Tč.
Kdo jádra z jablek na slunci usuší, potom
ve vodě močí a touto vodou š. vlasy si
myje, tomu vlasy zčernají. Mus. — čím.
Větve jíním š-vé. Č. Kn. š. 197. — Š., os.
jm. Š. Prok. 1819. Cf. Šb. Dj. ř. 292.. Jg.
H. 1. 632., Bačk. Písm. I. 81., 153., 174.,
932. — Š. Šebast., nar. 1802., kněz. Jg. H

I. 632.

Šedli. Tehdy katové, dřiev než šedli.
Kat. 176. (v. 3152); Má se čísti: sedli. Arch.
Jagić. XII. 194.

Šedný. Ten kopec je š-dný (zdá se býti
nízký, ale není); Polívka je š-ná (nekouří
se z ní, ale pálí). Neor.

Šedobarvec, vce, m., hadena, eine Art
Eule, hmyz. Vz Brm. IV. 433.-436.

Šedobílý, grauweiss. Š. barva. Us. Pdl.

Šedobradý, graubärtig. Čch. Pt. 54.,Vrch.

Šedohávý, graugekleidet. Š. mnich. Osv.

Šedohřbetý mlynářík, pták. Brm. II. 2.
590.

Šedokřídlec, dlce, m., polia, motýl. Vz
Kk. Mot. 201. nn.

Šedokrký, grauhalsig. Š. strnad. Brm

II. 2. 306.

Šedooký, grauäugig, yXavAúm?. Lšk.

Šedopýřitý. Š. rozha. Ves. IV. 19.

Šedostěnný Vyšehrad. Vrch. Pr. 93.
Šedostinný, grauen Schatten werfend.
Š. Šumava. Vký.

Šedostřechý, graudachig. Š. mlýn. Čch.
Bur.

Šedouš, e, m. = šedý kůň. Kká.

Šedožlutý, graugelb. Dk.

Šedula, y, f. = kraví jm. Mor. Brt.

Šedůvka, y, f. = druh hrušek zakyslých
na Vsacku Brt. Vz Šedivinka.

Šedý. Mkl. Etym. 249. Š. minulosť, Vrch.,
buk, Kká., zvěsť, Zr., mlha, Mcha., dávno-
věk, ZČ., litina, NA., zákal úrazový. Až
nám š. starosť cestu k hrobu ukázala. Pís.

Šefář atd., vz Šafář. Ev. víd. 72., Mus.
1887. 228.

Šeflgelty, šefflgelty, pl. m. = poplatky
z potravin, z obilí atd. Sbor. hist. IV. 72.,
Mtc. mor. 1890. 49.

Šefrán atd., vz Šafrán. Slov. Bern.

Šefrana, y, f. = kráva barvy šafránové.
Mor. Kld., Brt.

Šefranice, e, f. = šafrán. Na jihových.
Mor. Brt. — Š. = les u Radvanic. Pk.

Šefranický = kupecký.

Šechtár, u, m., vz Šeftár. Slov. Koll.
Zp. I. 262 , II. 370. Prišiel z šafla do š-ra
(ze zlého do horšího). Zátur.

Šejblík, u, m. = odrážka u nápravy,
Stossscheibe, f. Pdl.

Šejbrovati se = odcházeti. No tak se
už šejbruj (jdi). Us. Brnt., Holk.

Šejda. Nech su š., nevyrobe-li se z toho
kolera. Brt. D. 344.

Šejdati = šmathati, kulhati. Us.

Šejdr. Saně nám jdou šejdrem. Čes. mor.
ps. 34. Šejdrem hleděti. Č.

Šejklatý = šilhavý. U Kdýně. Rgl.

Šejnov, a, m., pozdější jm. místo Bohu-
sudov v Litoměř., z Maria Schein utvořeno.
Pal. Rdh. II. 405.

Šeka, y, f. = šekatý kůň a p. Vz násl.

Šekatý, z něm. scheckig = strakatý.
U Kr. Hrad. Kšť.

Šekl, a, m = strakatý pes. Kšť. Vz před-
cház.

Šelakový, Schelak-. Š. pokost. Pdl.

Šele = posýlá. Vz Sláti. On sele listy.
St. Kn. š. 4. 6.

Šeleová zeleň = arseňan měďnatý. KP.
VI 229.

Šeleptati = šeptati. Val. Brt. D. 273.

Šelest deště, stromů, Vrch., listů, Dk.,
kroků. Š. dechový, Athmungs-, kožních cév,
Dermatophonie, oběhový rodiček, Circula-
tionsgeräusch der Gebärenden, při staho-
vání průdušek, Bronchostenosengeräusch,
vrnící, Bruissement, výdechový, Exspira-
tions-. Ktt. exc. Cf. Slov. zdrav. 361, 453.

Šelíc. Jezdíc, trávíc, šelíc. Vz Sláti.

Šelijaký = všelijaký. Us.

z Šellenberka Sigm. 1564—1580. Vz
Jg. H. 1. 632.

Šelma. Cf. Brm. I. 2.18., 39., Mkl. Etym.
338. a. Š. (čtverák) nabíjaná, opráskaná.
Brt. D. 273. — Š. = bývalý milovník. Pro-
vdaná žena řekne: Jo je můj š. Ib. — Š. =
mor. Š. neb mor na dobytku jest. Mill. 70.



	839

	Šedesátičíslicový, sechzigziffrig. Š. sou- stava. Cs. math. X. 87. Seděti = šedivěti. Laš. Wrch. Slov. HNaj. Bd. II. 95. Šedík, u, m. Š. obecný, farsetia incana, rostl. Let. Mt. sl. VIII. 1. 36. Šedina. Pass. 305. — Š. = stáří. Až do těch šedin poctivý život vedl. Pož. 109. Počna od své mladosti do svých šedin. BR. II. 388. b. Šedin se dožil a starých zvyků neodložil. Mudr. 223. — Š. = houně z černé a bílé vlny. Val. Brt. D. 273. Šedinka, y, f., zdrobn. šedina. Phl'd. II. 58. Šediváč, e, m. = šedivec. Us. Šd. Šedival, a, m. = šedivec. Mor. Brt. Šedivčie, n. = plamínek, rostl. Slov. Rr. Sb. Šedivec, eupatorium, cannabinum, rostl. Rr. Sb., Let. Mtc. sl. VIII. 1. 24. — Š., dascillus, Greiskäfer. Brm. IV. 120. — Š. = šedý mráz. To je dnes š. U Rychn. Šedivěti. Vz Údol (konec). Kdyby člověk myriady let nad ní (otázkou) šedivěl. Čch. Bs. 60. Šedivina, y, f. = jinovatka. Cf. Šedivec (dod.). Kšt. Šedivinka, šedůvka, y, f. = druh hrušek. Mor. Brt. Šedivý. Mkl. Etym. 294. Je tam dnes š. mraz. Us. Šd. Kdo je málo střízlivý, bývá včasně šedivý, aneb aspoň plešivý. Laš. Tč. Kdo jádra z jablek na slunci usuší, potom ve vodě močí a touto vodou š. vlasy si myje, tomu vlasy zčernají. Mus. — čím. Větve jíním š-vé. Č. Kn. š. 197. — Š., os. jm. Š. Prok. 1819. Cf. Šb. Dj. ř. 292.. Jg. H. 1. 632., Bačk. Písm. I. 81., 153., 174., 932. — Š. Šebast., nar. 1802., kněz. Jg. H I. 632. Šedli. Tehdy katové, dřiev než šedli. Kat. 176. (v. 3152); Má se čísti: sedli. Arch. Jagić. XII. 194. Šedný. Ten kopec je š-dný (zdá se býti nízký, ale není); Polívka je š-ná (nekouří se z ní, ale pálí). Neor. Šedobarvec, vce, m., hadena, eine Art Eule, hmyz. Vz Brm. IV. 433.-436. Šedobílý, grauweiss. Š. barva. Us. Pdl. Šedobradý, graubärtig. Čch. Pt. 54.,Vrch. Šedohávý, graugekleidet. Š. mnich. Osv. Šedohřbetý mlynářík, pták. Brm. II. 2. 590. Šedokřídlec, dlce, m., polia, motýl. Vz Kk. Mot. 201. nn. Šedokrký, grauhalsig. Š. strnad. Brm II. 2. 306. Šedooký, grauäugig, yXavAúm?. Lšk. Šedopýřitý. Š. rozha. Ves. IV. 19. Šedostěnný Vyšehrad. Vrch. Pr. 93. Šedostinný, grauen Schatten werfend. Š. Šumava. Vký. Šedostřechý, graudachig. Š. mlýn. Čch. Bur.	Šedouš, e, m. = šedý kůň. Kká. Šedožlutý, graugelb. Dk. Šedula, y, f. = kraví jm. Mor. Brt. Šedůvka, y, f. = druh hrušek zakyslých na Vsacku Brt. Vz Šedivinka. Šedý. Mkl. Etym. 249. Š. minulosť, Vrch., buk, Kká., zvěsť, Zr., mlha, Mcha., dávno- věk, ZČ., litina, NA., zákal úrazový. Až nám š. starosť cestu k hrobu ukázala. Pís. Šefář atd., vz Šafář. Ev. víd. 72., Mus. 1887. 228. Šeflgelty, šefflgelty, pl. m. = poplatky z potravin, z obilí atd. Sbor. hist. IV. 72., Mtc. mor. 1890. 49. Šefrán atd., vz Šafrán. Slov. Bern. Šefrana, y, f. = kráva barvy šafránové. Mor. Kld., Brt. Šefranice, e, f. = šafrán. Na jihových. Mor. Brt. — Š. = les u Radvanic. Pk. Šefranický = kupecký. Šechtár, u, m., vz Šeftár. Slov. Koll. Zp. I. 262 , II. 370. Prišiel z šafla do š-ra (ze zlého do horšího). Zátur. Šejblík, u, m. = odrážka u nápravy, Stossscheibe, f. Pdl. Šejbrovati se = odcházeti. No tak se už šejbruj (jdi). Us. Brnt., Holk. Šejda. Nech su š., nevyrobe-li se z toho kolera. Brt. D. 344. Šejdati = šmathati, kulhati. Us. Šejdr. Saně nám jdou šejdrem. Čes. mor. ps. 34. Šejdrem hleděti. Č. Šejklatý = šilhavý. U Kdýně. Rgl. Šejnov, a, m., pozdější jm. místo Bohu- sudov v Litoměř., z Maria Schein utvořeno. Pal. Rdh. II. 405. Šeka, y, f. = šekatý kůň a p. Vz násl. Šekatý, z něm. scheckig = strakatý. U Kr. Hrad. Kšť. Šekl, a, m = strakatý pes. Kšť. Vz před- cház. Šelakový, Schelak-. Š. pokost. Pdl. Šele = posýlá. Vz Sláti. On sele listy. St. Kn. š. 4. 6. Šeleová zeleň = arseňan měďnatý. KP. VI 229. Šeleptati = šeptati. Val. Brt. D. 273. Šelest deště, stromů, Vrch., listů, Dk., kroků. Š. dechový, Athmungs-, kožních cév, Dermatophonie, oběhový rodiček, Circula- tionsgeräusch der Gebärenden, při staho- vání průdušek, Bronchostenosengeräusch, vrnící, Bruissement, výdechový, Exspira- tions-. Ktt. exc. Cf. Slov. zdrav. 361, 453. Šelíc. Jezdíc, trávíc, šelíc. Vz Sláti. Šelijaký = všelijaký. Us. z Šellenberka Sigm. 1564—1580. Vz Jg. H. 1. 632. Šelma. Cf. Brm. I. 2.18., 39., Mkl. Etym. 338. a. Š. (čtverák) nabíjaná, opráskaná. Brt. D. 273. — Š. = bývalý milovník. Pro- vdaná žena řekne: Jo je můj š. Ib. — Š. = mor. Š. neb mor na dobytku jest. Mill. 70.