841

Šeředně. Pass. 385.

Šeredno, a, n., das Hässliche. Dk. Poet.
159. Aesthetika š-dna. Dk. Aesth. 87.

Šeredný, šeředný. Š. ďábel, Čes. mor.
ps. 10., drak, Pož. 41., věc, hřích, vášeň
Št. Z úst šeředných nenie vzácná i chvála
božie. Št. N. 64.

Šeredství, šeředství. Modl. 42. b., Bart.
232., Št. Kn. š. 90., 133., 180.

Šergula, y, f = kočka mourek Mor. Brt.
L. N II. 13.

Šerha = trhan. Laš. Brt.

Šerhovati = nadávati, vaditi se. Slez.
Šd. Š. se s kým. Brt.

Šerhovně, ě, f. = šerhovna. Rk.

Šeřík, u, m. Mllr. 103.

Šeřina, y, f. = šerý šat. Krnd. 29. Š.
proklatá = bosák. Ib. 66.

Šeřiti. Mkl. Etym. 295. — se kde. V po-
zadí se kmetů šeří stíny. Čch. Bs. 66. Be-
lavý se balvan v stínu šeřil. Kká. — kam.
Paprsk světla v okno mé seřil. Osv. VI. 57.

Šeřivý, dämmernd. Kká K sl., j. 60.
Lesem š-vým se žalm vznášel. Zr. Gris.

Šerka. Mkl. Etym. 338. b.

Šerlinkový. Š. čuba (kožich). Wtr. Obr.
574.

Šerm. Vlšk. 232. Š. holí, prutem. Rgl.

Šermer, a, m. Š. Vil. Mus. 1886. 652,
1878. 162.

Šerméřstvo, a, n. Krnd. 206.

Šermice. Krnd. 69., Kar. 66.

Šermíř. Sš. II. 57., Koll. IV. 82., Vlšk.
513. Š. svobodní od péra. Mus. 1848. I. 302.

Šermířství, n., Fechtkunst, f. Rk.

Šermování. Sdl. Hr. IV. 61. 5., proe-
lium. Ž. kl. 143. 1.

Šermovatel, e, m. = šermíř. Č. Kn. š.
296.

Šermovati čím: končířem (bodmo), me-
čem (sečmo), šavlí, bodákem, kopím, NA.
III. 63, 76, 77, vtipem. Vlč

Šero háje, lesů, noci, Vrch., zašlých věků.
Mus., Čch., Šml. — Š. = světlo. U Silber-
berka na Mor. Sbtk. Cf. Šerý.

Šerobarvec, vce, m., hadena, motýl. Vz
Kk. Mot. 191.—198., Šír.

Šerojasno, a, n., Dämmer-, Zwielicht.
Posp.

Šeropka, y, f. = sedmihlásek pták. Brm.
II. 210.

Šerosvětlosť, i, f. = šerosvit. Rk.

Šerosvit, u, m., Dämmerschein. Posp.

Šerotajný. Š. sosna, chrám. Čch. Sl. 74.
a j.

Šerpel, ple, f., peritrina, zastr. Rozk.

Šerpenka, y, f. = rajnička. Slov. Rr.
Sb.

Šerpivosť ohyzdného. Výb. II. 1182.

Šerší = širší Je š. než delší. Mor. Šd.

Šerý. Mkl. Etym. 295. Š. den. Vrch.,
dálka, Šml., dávnověkosť, Vlč, chmury.

stíny. Osv. Š. hodinka (večerní; u Počát.
černá. Jdr.). Kos. — Š. = v šerém oděvu
chodící. Š. mnich (minorita). Pal. Děj. III.
3. 241., Pass 408., Let. 99.

Šest, u, m = bidlo, tahadlo, Gestänge,
n. Hř. Či šesta?

Šesť. Cf. Šf. III 634, Mkl. aL. 11., 266.
Před šesti dnóv. ČE.

Šesta, y, f. = druh velikých bobů. Brt.
Cf. Šest (dod.).

Šesták = 10 kr. Kouká na mne jako
5 krejcarů na šesták (udiveně). U Nepo-
měřic. Olv. — Š., a, m. Š. Jos., nar. 1827.,
official při obci praž., spisov. atd. Vz Rk.
Sl., S. N.

Šestanádstý = šestnáctý. Št. Kn. š. 248.

Šestár, u, m. = kružidlo. Slov. Phľd.
II. 4. 120.

Šestatřicítiliberka, y, f. = dělo 361i-
berní koule metající. NA. III. 94.

Šestěnedělnice, e, f. = šestinedělnice.
Arch. Jagić XII. 197.
Šesteřice. Cf. Brt. Dt. 73., 228.

Šesterka = druh železa, jehož 6 prutů
1 — 1 ½ m. dlouhých jde na 50 kg. Sand.
II. 61. — Š. = svíčka, jichž jest šest na
libru. Us. Rgl.

Šesterník, Sextant, m Sl. les. Š., se-
narius. 14. stol. Jgč. Arch. XIV. 1. 14.

Šesterospřežný vůz, sechsspännig. Ddk.

Šesterosytný, hexahydrisch.

Šesterý. Tyto knihy rozdělil jsem v š-ry
knížky. Št. Kn. š. 1.

Šesliarchový, sechs Bogen enthaltend.
Š. sešit. Us. Pdl.

Šesticifrový, sechsziffrig. Š. číslo. Šim.
47.

Šestice, ete, n. Š-ta = tvorové, již rodí
se po šesti. B. Bauše.

Šestičtverečný takt. Zv. Př. kn. I. 8

Šestidlanní, sechsspännig. Lpř.

Šestikřídelní, sechsflügelig. Š. okno.
Pdl.

Šestiletí, n. = doba šesti let. Lpř., Mus.

Šestiliberka, y, f. = dělo šestiliberní,
Sechspfünder. NA. III. 94.

Šestiloketní, sechsellig. Lpř.

Šestiměr. Dk. Poet. 278., 282 , 286., Vor.
P. 44., 45.

Šestiměrný, aus sechs Versfüssen be-
stehend. Š. verš, sloh. Lpř.

Šestiměsící, n., eine Zeit von sechs Mo-
naten. Lpř.

Šestimocný. Š. prvky. Mj. 54., Rm. 47.
Šestinásobný, sechsfach. Lpř.
Šestinedělí. Št. Kn. š. 95., Sdl. Hr. IV.
61., Slov. zdrav. 361.

Šestinedělka Jde-li š. s dítětem přes
pole, jest dítě povahy nestálé. U N. Bydž.
Kšť. Pověry o š-kách vz v Mus. 1883 475.,
1854. 535., 1855. 53., 1886 62. — Š. = druh
brambor. U Rokyc. Pdl., Fč. U Kdýně. Rgl.



	841

	Šeředně. Pass. 385. Šeredno, a, n., das Hässliche. Dk. Poet. 159. Aesthetika š-dna. Dk. Aesth. 87. Šeredný, šeředný. Š. ďábel, Čes. mor. ps. 10., drak, Pož. 41., věc, hřích, vášeň Št. Z úst šeředných nenie vzácná i chvála božie. Št. N. 64. Šeredství, šeředství. Modl. 42. b., Bart. 232., Št. Kn. š. 90., 133., 180. Šergula, y, f = kočka mourek Mor. Brt. L. N II. 13. Šerha = trhan. Laš. Brt. Šerhovati = nadávati, vaditi se. Slez. Šd. Š. se s kým. Brt. Šerhovně, ě, f. = šerhovna. Rk. Šeřík, u, m. Mllr. 103. Šeřina, y, f. = šerý šat. Krnd. 29. Š. proklatá = bosák. Ib. 66. Šeřiti. Mkl. Etym. 295. — se kde. V po- zadí se kmetů šeří stíny. Čch. Bs. 66. Be- lavý se balvan v stínu šeřil. Kká. — kam. Paprsk světla v okno mé seřil. Osv. VI. 57. Šeřivý, dämmernd. Kká K sl., j. 60. Lesem š-vým se žalm vznášel. Zr. Gris. Šerka. Mkl. Etym. 338. b. Šerlinkový. Š. čuba (kožich). Wtr. Obr. 574. Šerm. Vlšk. 232. Š. holí, prutem. Rgl. Šermer, a, m. Š. Vil. Mus. 1886. 652, 1878. 162. Šerméřstvo, a, n. Krnd. 206. Šermice. Krnd. 69., Kar. 66. Šermíř. Sš. II. 57., Koll. IV. 82., Vlšk. 513. Š. svobodní od péra. Mus. 1848. I. 302. Šermířství, n., Fechtkunst, f. Rk. Šermování. Sdl. Hr. IV. 61. 5., proe- lium. Ž. kl. 143. 1. Šermovatel, e, m. = šermíř. Č. Kn. š. 296. Šermovati čím: končířem (bodmo), me- čem (sečmo), šavlí, bodákem, kopím, NA. III. 63, 76, 77, vtipem. Vlč Šero háje, lesů, noci, Vrch., zašlých věků. Mus., Čch., Šml. — Š. = světlo. U Silber- berka na Mor. Sbtk. Cf. Šerý. Šerobarvec, vce, m., hadena, motýl. Vz Kk. Mot. 191.—198., Šír. Šerojasno, a, n., Dämmer-, Zwielicht. Posp. Šeropka, y, f. = sedmihlásek pták. Brm. II. 210. Šerosvětlosť, i, f. = šerosvit. Rk. Šerosvit, u, m., Dämmerschein. Posp. Šerotajný. Š. sosna, chrám. Čch. Sl. 74. a j. Šerpel, ple, f., peritrina, zastr. Rozk. Šerpenka, y, f. = rajnička. Slov. Rr. Sb. Šerpivosť ohyzdného. Výb. II. 1182. Šerší = širší Je š. než delší. Mor. Šd. Šerý. Mkl. Etym. 295. Š. den. Vrch., dálka, Šml., dávnověkosť, Vlč, chmury.	stíny. Osv. Š. hodinka (večerní; u Počát. černá. Jdr.). Kos. — Š. = v šerém oděvu chodící. Š. mnich (minorita). Pal. Děj. III. 3. 241., Pass 408., Let. 99. Šest, u, m = bidlo, tahadlo, Gestänge, n. Hř. Či šesta? Šesť. Cf. Šf. III 634, Mkl. aL. 11., 266. Před šesti dnóv. ČE. Šesta, y, f. = druh velikých bobů. Brt. Cf. Šest (dod.). Šesták = 10 kr. Kouká na mne jako 5 krejcarů na šesták (udiveně). U Nepo- měřic. Olv. — Š., a, m. Š. Jos., nar. 1827., official při obci praž., spisov. atd. Vz Rk. Sl., S. N. Šestanádstý = šestnáctý. Št. Kn. š. 248. Šestár, u, m. = kružidlo. Slov. Phľd. II. 4. 120. Šestatřicítiliberka, y, f. = dělo 361i- berní koule metající. NA. III. 94. Šestěnedělnice, e, f. = šestinedělnice. Arch. Jagić XII. 197. Šesteřice. Cf. Brt. Dt. 73., 228. Šesterka = druh železa, jehož 6 prutů 1 — 1 ½ m. dlouhých jde na 50 kg. Sand. II. 61. — Š. = svíčka, jichž jest šest na libru. Us. Rgl. Šesterník, Sextant, m Sl. les. Š., se- narius. 14. stol. Jgč. Arch. XIV. 1. 14. Šesterospřežný vůz, sechsspännig. Ddk. Šesterosytný, hexahydrisch. Šesterý. Tyto knihy rozdělil jsem v š-ry knížky. Št. Kn. š. 1. Šesliarchový, sechs Bogen enthaltend. Š. sešit. Us. Pdl. Šesticifrový, sechsziffrig. Š. číslo. Šim. 47. Šestice, ete, n. Š-ta = tvorové, již rodí se po šesti. B. Bauše. Šestičtverečný takt. Zv. Př. kn. I. 8 Šestidlanní, sechsspännig. Lpř. Šestikřídelní, sechsflügelig. Š. okno. Pdl. Šestiletí, n. = doba šesti let. Lpř., Mus. Šestiliberka, y, f. = dělo šestiliberní, Sechspfünder. NA. III. 94. Šestiloketní, sechsellig. Lpř. Šestiměr. Dk. Poet. 278., 282 , 286., Vor. P. 44., 45. Šestiměrný, aus sechs Versfüssen be- stehend. Š. verš, sloh. Lpř. Šestiměsící, n., eine Zeit von sechs Mo- naten. Lpř. Šestimocný. Š. prvky. Mj. 54., Rm. 47. Šestinásobný, sechsfach. Lpř. Šestinedělí. Št. Kn. š. 95., Sdl. Hr. IV. 61., Slov. zdrav. 361. Šestinedělka Jde-li š. s dítětem přes pole, jest dítě povahy nestálé. U N. Bydž. Kšť. Pověry o š-kách vz v Mus. 1883 475., 1854. 535., 1855. 53., 1886 62. — Š. = druh brambor. U Rokyc. Pdl., Fč. U Kdýně. Rgl.