842

Šestiosmerkový takt. Zv. Vz Šesti-
osminový.

Šestiosobka, y, f. = konvice na kávu
n. čaj pro 6 osob. Us. v Praze. Stč.

Šestipanský. Let. 320., Bart. 328., Bdž.
Pal. Rdh. II. 117.

Šestipaprskový,sechsstrahlig. Š. odlesk,
Osv. I. 670., hvězdička. Stč. Zem. 653.

Šestipeníz, e, m., os. jm. Wtr. Obr. 236.

Šestiperec, -perný. Cf. List. fil. XI. 175.

Šestiperý. Š. rajka (pták). Brm. II. 2.
451.

Šestiplethrový, sechsplethrig. Lpř.

Šestiprda, y, m. Jdou voni š-do! Us.
U N. Huti u Ber.

Šestiřádka, y, f. Dk.

Šestisloupý, sechssäulig. Š. chrám. NA.
I. 14.

Šestistopa, y, f., Hexapodie. Dk. Poet.
270., 284.

Šestistopí, n., Hexapodie. Křň. Vz před-
cház.

Šestitaktový. Zv. Př. kn. II. 25.

Šestitřídní, sechsklassig. Š. škola. Us.
Pdl.

Šestiúhelník, u, m., Sechseck, n. Jrl.
425.

Šestiúhelníkový. Š číslo. Šim. 170.

Šestiverší, n. Dk. Poet. 417.

Šestizvuký akkord. Zv.

Šestlice. Proč v Š-cích u Slašic nechtěli
míti školu? Vz Sbtk. Krat. h. 114.

Šestnácterka = nota platící šestnáctý
díl celé. Zv.

Šestnácterkový. Š. pomlčka, Zv. Př.
kn. I. 7., nota, format.

Šestnácterý, sechszehnerlei. Rk.

Šestnáctidlanní, 16 Handbreiten lang.
Lpř.

Šestnáctiloketní, sechzehneilig. Lpř.

Šestnáctinitní, sechzehnfadig. Lpř.

Šestnáctinný. Š. pausa. F. Chlum. 13.

Šestnáctipramenný, sechszehndrähtig.
Lpř.

Šestnáctiřadový, sechszehnreihig. Pal.
Dj. V. 1. 104.
Šestnáctistřevičný, sechszehnfüssig. Rk.
Šestnást = šestnáct. Půh. I. 224.
Šestné. Cf. Wtr. Obr. 25.

Šestník, a, m., Anführer von sechs Mann.
Lpř.

Šestonedělka, vz Šestinedělka. Slov.
Bern.

Šestoprstec, stce, m. = šestiprstý. Slov.
Bern.

Šestoradý = šestiřadý. Slov. Sl. sp. II.
47.

Šestoro = šestero. Slov. Phľd. VII. 107.

Šestráz = šestkrát. Slov. Šd.

Šestýmezcietmý. Sv. ruk. SB. 164.

Šestýnáste. Sv. ruk. SB. 104.

Šešeb, u, m, conus, zastr. Rozk.

Šešel, šešelinka, hlávka, palička, Samen-
haupt, n. Sl. les. — Šešel, vrch v Semil.
Mzr. 2. — Šešel = chochol. Vký.

Šešeliti se = tuliti se, lísati se. Vz Na-
pěnožec.

Šešetka, y, f. = chudobka květina. Val.
Vck.

Šešim, ě, f., míst jm. Km. 1886. 28.

Šeška, y, f. = šiška, knedlík. Na Hané.
Sbtk.

Šešulina, y, f., vz Luščina. Bern.

Šešulka = slaměný obal láhví Exc.

Šešvorec, rce, m. = zakrnělé ovoce.

Šeta, y, m. = šít, 2. Kos., Pk. Čest. 28

1. Šetek. Vz Šf. III. 502.

2. Šetek. Vz List. fil. 1883. 443., Šotek
(dod.), Mách. 98.-99.

Šeteliti. Majíce za to, že jsú nepřietelé,
jim jsme zčelili a oni proti nám š-li. Arch.
VIII. 135.

Šetelný = starý; zpozdilý. Vz Matloka.
Krnd. 70. b., 85. Cf. Šetiti.

Šetiti. Mkl. Etym. 338. b.

Šetka, y, f. = druh sladkých hrušek.
Mor. Brt.

Šetková, é, f. = mor. tanec.

Šetkův Mlýn u Nemysle v Tábor. Dch.

Šetlík Jos., 1833.—1860., prof. v Brně.
Vz. Rk. Sl.

Šetlíková Bož. (Bož. Lipnická), naroz.
18 3., spisov. Vz Rk. Sl.

Šetlinka = výhonek keře. Val. Vck.,
Brt. D. 273.

Šetříce, Conservationsbrille. Exc.

Šetřiti. Mkl. Etym. 337. b. — abs. Kdo
šetří, má za tři. Us. Kšť., Bf., Bda. Šetříce
(pozorujíce), co se děje. BR. II. 130. b. —
čeho: spravnosti mluvnické, KB. 1., po-
koje, Pal., mdlých, BR. II. 40., 523. b.,
práv duchovních. Krnd. 149. Kdo větrů
šetří, nebude síti a kdo oblaků, nebude
žíti. Us. — čeho kdy. Při vysvětlování
písem sv. pilně toho šetříno býti má, jak . .
BR. II. 76. b. — nač. Ale mnozí nechtie
na to š. (dbáti), Krnd 5. Čím jsem na ně
víc šetřil (je pozoroval). Kom. Lab. 47. —
čeho proč. Pro dolíčení stálosti první víry
ani sebe nešetří. Sš. II. 11. — na čem:
na sobě. Hrts. — se. Šetřte se (hleďte se,
pozorujte). BR. II. 179. a.

Šetrna, y, f. = jm. feny. Mor. Brt.

Šetrnosť. Cf. Sdl. Hr. I. 226., IV. 260.

Šetrný = uctivý. Řeč jeho nebyla š-ná
ani mírná. Pal. Dj. III. 3. 77. (79.).

Šev. Mkl. Etym. 339. a., Boh. 50. Satura
(ku konci) oprav v: sutura. Již se přátel-
ství mezi nimi po švích páralo. Bart. 187.
Pokraje vnitřní, kterými krovky vespolek
se dotýkají, skládají tak zvaný šev. Kk.
Br. 6. Š. na odlitcích sádrových spojenými
klínky kadlubu udělaný. — Š. v chirurgii.
Š. běžící, fortlaufende Naht, břišní, Bauch-,
chobotový, buchtig, hrázový, Perinaeora-



	842

	Šestiosmerkový takt. Zv. Vz Šesti- osminový. Šestiosobka, y, f. = konvice na kávu n. čaj pro 6 osob. Us. v Praze. Stč. Šestipanský. Let. 320., Bart. 328., Bdž. Pal. Rdh. II. 117. Šestipaprskový,sechsstrahlig. Š. odlesk, Osv. I. 670., hvězdička. Stč. Zem. 653. Šestipeníz, e, m., os. jm. Wtr. Obr. 236. Šestiperec, -perný. Cf. List. fil. XI. 175. Šestiperý. Š. rajka (pták). Brm. II. 2. 451. Šestiplethrový, sechsplethrig. Lpř. Šestiprda, y, m. Jdou voni š-do! Us. U N. Huti u Ber. Šestiřádka, y, f. Dk. Šestisloupý, sechssäulig. Š. chrám. NA. I. 14. Šestistopa, y, f., Hexapodie. Dk. Poet. 270., 284. Šestistopí, n., Hexapodie. Křň. Vz před- cház. Šestitaktový. Zv. Př. kn. II. 25. Šestitřídní, sechsklassig. Š. škola. Us. Pdl. Šestiúhelník, u, m., Sechseck, n. Jrl. 425. Šestiúhelníkový. Š číslo. Šim. 170. Šestiverší, n. Dk. Poet. 417. Šestizvuký akkord. Zv. Šestlice. Proč v Š-cích u Slašic nechtěli míti školu? Vz Sbtk. Krat. h. 114. Šestnácterka = nota platící šestnáctý díl celé. Zv. Šestnácterkový. Š. pomlčka, Zv. Př. kn. I. 7., nota, format. Šestnácterý, sechszehnerlei. Rk. Šestnáctidlanní, 16 Handbreiten lang. Lpř. Šestnáctiloketní, sechzehneilig. Lpř. Šestnáctinitní, sechzehnfadig. Lpř. Šestnáctinný. Š. pausa. F. Chlum. 13. Šestnáctipramenný, sechszehndrähtig. Lpř. Šestnáctiřadový, sechszehnreihig. Pal. Dj. V. 1. 104. Šestnáctistřevičný, sechszehnfüssig. Rk. Šestnást = šestnáct. Půh. I. 224. Šestné. Cf. Wtr. Obr. 25. Šestník, a, m., Anführer von sechs Mann. Lpř. Šestonedělka, vz Šestinedělka. Slov. Bern. Šestoprstec, stce, m. = šestiprstý. Slov. Bern. Šestoradý = šestiřadý. Slov. Sl. sp. II. 47. Šestoro = šestero. Slov. Phľd. VII. 107. Šestráz = šestkrát. Slov. Šd. Šestýmezcietmý. Sv. ruk. SB. 164. Šestýnáste. Sv. ruk. SB. 104.	Šešeb, u, m, conus, zastr. Rozk. Šešel, šešelinka, hlávka, palička, Samen- haupt, n. Sl. les. — Šešel, vrch v Semil. Mzr. 2. — Šešel = chochol. Vký. Šešeliti se = tuliti se, lísati se. Vz Na- pěnožec. Šešetka, y, f. = chudobka květina. Val. Vck. Šešim, ě, f., míst jm. Km. 1886. 28. Šeška, y, f. = šiška, knedlík. Na Hané. Sbtk. Šešulina, y, f., vz Luščina. Bern. Šešulka = slaměný obal láhví Exc. Šešvorec, rce, m. = zakrnělé ovoce. Šeta, y, m. = šít, 2. Kos., Pk. Čest. 28 1. Šetek. Vz Šf. III. 502. 2. Šetek. Vz List. fil. 1883. 443., Šotek (dod.), Mách. 98.-99. Šeteliti. Majíce za to, že jsú nepřietelé, jim jsme zčelili a oni proti nám š-li. Arch. VIII. 135. Šetelný = starý; zpozdilý. Vz Matloka. Krnd. 70. b., 85. Cf. Šetiti. Šetiti. Mkl. Etym. 338. b. Šetka, y, f. = druh sladkých hrušek. Mor. Brt. Šetková, é, f. = mor. tanec. Šetkův Mlýn u Nemysle v Tábor. Dch. Šetlík Jos., 1833.—1860., prof. v Brně. Vz. Rk. Sl. Šetlíková Bož. (Bož. Lipnická), naroz. 18 3., spisov. Vz Rk. Sl. Šetlinka = výhonek keře. Val. Vck., Brt. D. 273. Šetříce, Conservationsbrille. Exc. Šetřiti. Mkl. Etym. 337. b. — abs. Kdo šetří, má za tři. Us. Kšť., Bf., Bda. Šetříce (pozorujíce), co se děje. BR. II. 130. b. — čeho: spravnosti mluvnické, KB. 1., po- koje, Pal., mdlých, BR. II. 40., 523. b., práv duchovních. Krnd. 149. Kdo větrů šetří, nebude síti a kdo oblaků, nebude žíti. Us. — čeho kdy. Při vysvětlování písem sv. pilně toho šetříno býti má, jak . . BR. II. 76. b. — nač. Ale mnozí nechtie na to š. (dbáti), Krnd 5. Čím jsem na ně víc šetřil (je pozoroval). Kom. Lab. 47. — čeho proč. Pro dolíčení stálosti první víry ani sebe nešetří. Sš. II. 11. — na čem: na sobě. Hrts. — se. Šetřte se (hleďte se, pozorujte). BR. II. 179. a. Šetrna, y, f. = jm. feny. Mor. Brt. Šetrnosť. Cf. Sdl. Hr. I. 226., IV. 260. Šetrný = uctivý. Řeč jeho nebyla š-ná ani mírná. Pal. Dj. III. 3. 77. (79.). Šev. Mkl. Etym. 339. a., Boh. 50. Satura (ku konci) oprav v: sutura. Již se přátel- ství mezi nimi po švích páralo. Bart. 187. Pokraje vnitřní, kterými krovky vespolek se dotýkají, skládají tak zvaný šev. Kk. Br. 6. Š. na odlitcích sádrových spojenými klínky kadlubu udělaný. — Š. v chirurgii. Š. běžící, fortlaufende Naht, břišní, Bauch-, chobotový, buchtig, hrázový, Perinaeora-