843

phie, na kostech lebních, královský, könig-
lich, nekrvavý, obláčkový, suchý, zlatý,
čelní, sutura frontalis, deskovitý, s. squa-
mosa, klínočelní, s. sphenofrontalis, klíno-
řítičný, s. sphenoethmoidalis, klínoskalní,
s. sphenopetrosa, klínošupinový, s spheno-
squamosa, klínotemenní, s. sphenoparietalis,
lambdovitý, s. lambdoidea, lbový, syno-
stosis, š. obvinutý, sutura circumvoluta,
povrchní, s. superficialis, roubíkový, če-
pový, s. clavata, skalnošupinový, s. petroso-
squamosa, soscový, mastoidea, šípovitý,
s. sagittalis, šlachový, Sehnennaht, temeno-
soscový, s. parietomastoidea, týlososcový,
s. occipitomastoidea, uzlovitý, s. nodosa,
uzlovitý přetrhovaný, s. nodosa intercisa,
věnčitý, s. coronalis, kožišnický, ununter-
brochene Kürschnernaht, osmičkový, Achter-,
schodovitý, Etagen-, svorkový, Klammer-,
vazový, Bänder-, závorový či skřipcový,
Klammernaht. Ktt. exc. Cf. Slov. zdrav.
453.

Ševcena, y, f. = ševcová. Mor. Brt. D
147.

Ševcovka, y, f. = ševcová. Š. pere, švec
se jí směje. Brt. v Km. 1886. 636.

Ševcovsky. Po š-sky po ledě jezditi
(čapíce a ševce napodobujíce). Mor. Brt.

Ševcula = ševcová. Brt. D. 147.

Ševcův. Kovalova kobyla a š-va roba
najvěc se boskem nachoďú. Us. Brt.

Ševče, ete, n. = ševcovo dítě. Us. Stč.

Ševčík, a, m. = sýkora, parukářka. Šír.
Pt.

Ševčina = ševcová žena n. dcera, u Úboče;
ševcovský učeň. U Domažl. Rgl.

Ševčírna, y, f. = ševcovna. Šd.

Ševecký = švecký, ševcovský. Kn. těš
1633. Mor. Brt. D.

Ševel listí, Vrch., ptactva. Šml. Nastal
v síni š. Hlk. — Čch.

Ševeliti, lispeln. Rtů ladné vlny svůdně
š-lí. Čch. Bs. 77.

Ševelný = ševelivý. Čch. Petrkl. 3t.

Šever. Mkl. Etym. 339. a.

Ševerom = ševerem. Vz Šever. Slov. Rr.
Sb.

Ševina, y, f., sutorium, zastr. Veleš.

Ševka, y, f. = ševkyně. — Š. = šicí
stroj, Nähmaschine. Slov. N. Hlsk. XIV.
136, ZObz. XXIII. 134. Šiju na ševke.
Phľd. III. 553.

Ševník, u, m., Passepoil. Šp. Cf. Paspule

(dod.).

Ševníkovati, passepoiliren. Šp.

Ševo, a, n. = babské léto. U Klimkovic.
Wrch.

Šéza, y, f., chaise, druh kočáru. Kmk.
I. 329.

-ši v přechod. minulém. Gb. Ml. I. 63.

-ši koncov. kompar. Vz Gb. Ml. I. 55. nn.
— Brt. D. 153., 154. -ší : lonší = loňský,
prvší = první. Mor. Brt. D. 154. Jinší,
zdejší, včerejší. Gb. Ml. I. 63. — Konstantin

živší v 1. pol. 16. stol. a psavší zde . . .
Šf. III. 181. — Místní jména vyzvukující
koncovkou -ší tvoří jm. přídavné jak ? Vz
-ří (dod. Brt. D. 153.).

Šial, u, m. = šálení. Slov. Loos.

Šialený = šílený. Slov. Orl. III. 185.

Šialicí = pošetilý, bláhový. Slov. Bl.
Ps. 29.

Šiaňať = šanovati, schonen. Slov. Čjk.
126., 99., Phľd. IV. 7.

Šiarkan, vz Šarkan.

Šiarkanica, e, f. = dračice (silná ko-
řalka). Slov. Čkžk. III. 58. — Š. = vrch
na Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 88.

Šiarkanovo (pleso) v Tatrách. Phľd.
IV. 257.

Šiatočky = šatičky. Slov. Ht. Sl. ml.
244.

Šiatok, tku, m. = ručník. Slov. Ssk.

Šiator, vz Šátor. Slov. Koll. Zp. II.
422., NB. Tč. V. 148. a j.

Šiatrik = šátr. Slov. Dbš. Sl. pov. I.
217.

Šib, u, m. = šibnutí, šlehnutí, Peitschen-,
Geisselhieb, m. Slov. Phľd. III. 1. 56., Hdž.
Čít. 102.

Šiba, y, f. = šibání, šlehání, Geisseln,
n. Slov. Bol na šibu odsúdený. N. Hlsk.
XII. 275. — Š. = pouliční nevěstka. Vchř.

Šibačný, peitschend. Vz Púzik (dod.).

Šibak = velikonoční šlehačka. Brt. L. N.
II. 160.
Šibal. Mkl. Etym. 93. b.

Šibalice, e, f. = šibalka, Betrügerin.
Us. Tč.

Šibalský kousek, Dch., zákon. Chč.

Šibalstvo konati, Let. 233., vystrojiti
Dbš. — Š. = kacířstvo. 1424.

Šibání, n., crisamen, zastr. Rozk.

Šibániť = šiditi. Val. Brt. D. 273.

Šibati, virga caedere. Vz Šf. III. 496 ,
Sb. sl. ps. II. 1. 142., Mkl. Etym. 339. b.
— abs. Keď stromčok počína š. (hnáti, vy-
rážeti). Slov. ZObz. XXIV. 115. — kam.
Keď mu zima bude, šibne do doliny. Vz
Čečina. Sl. sp. 59. Vietor šibe sňah do
očí. Zátur. — koho čím. Koně bičom.
Koll. Ocasem lev sám sebe šibe. Koll. IV.
153. — jak. Koně ostro š. Sl. ps. 380. —
kudy. Zajac šibal (uhaněl) hore vrchom.
Rr. Sb. — odkud. Hlavy (dračí), z kto-
rých strašne plameň šibal. Dbš. Sl. pov.

I. 5.

Šibavica. Kúpam sa v pote, keď sparno
príde a mriem zimou v š-ci. Slov. Rl. Pr.

II. 225.

Šibboleth = slovo, dle jehož vyslovení
poznávali Galeadští Efraimské; odtud =
znak ku poznání některé strany. Rk. Sl.

Šibeň, a, m. = šibeničník. Slov. V piesni
z ľudu sa aj ten, čo na šibenici visí, vola
šibeňom. Zátur. — Š., é, f. = šibenice. A keď
ho styknú na šibeň. Slov. Phľd. VI. 254.
Nese deti sokolie ku šibeni. Btto. 6.