Předchozí (845)  Strana:846  Další (847) |
|
|||
846
|
|||
|
|||
Šiml kůň. Tys pána Boha šiml kůň do-
mácího chování (= osel ; žert.). U Král. Hrad. Kšť. — Š. = mor. tanec. Brt. Šimon. Cf. Šich. Na den sv. Š-še. Arch.
VII. 549. Byl sněm uložen vší zemi o sv. Š-ši a Judě. Arch. II. 270. Š-na Judy ve- žene ptáčníka do boudy (28/10.). Zl. Brt. Nemysli hned na Š-na a Judu (nebeř to doopravdy). Šml. — Š. Lomnický, vz Lom- nický. — Š., br., † 1511. Jir. Ruk. II. 257. Šimoně, ěte, n., os. jm. 1512. Wtr. Obr.
81. Šimoniti. Hleděl se jim zalíbiti rýmy,
jimiž příliš často š-nil. Mus. 1884. 498. Šimperk, vz Šilperk.
Šimplenina, y, f. = vlhkosť, zvl. zelená
plíseň. Mor. Rgl. Šimra = nimra. Mor. Bkř.
Šimrikovať = máchati. Někomu palašom
nad hlavou š. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 480, Phľd. V. 72. Šindálek, lku, m. = tenký a hladký
šindel bez žlábku, klade se jeden na druhý. U Kdýně. Rgl. Šindel. Mkl. Etym. 339. b. Š. nežlábko-
vaný, ungefalzt, bez výstruhu, ohne Nuth, kosatý, schräg geschnitten. Šp. Nepatří mu ani š. na střeše (o prodluženém). Us. Hnšk. Š. prodati = při muzice si zatančiti. Kšť., Bf. Vypadl jí (vzadu) š. (má rozparek). Čce. Tkč. Hoditi po někom š-lem = při- nutiti ho k tanci. H-la po něm š-lem, proto s ní pořád tančí. U N. Dvorů. Kšť. — Š. Jan, mistr, dr. lékař., hvězdář, rektor univers, kanovník 1410. Jg. H. 1. 633., Pal. Rdh. I. 85., Sbn. 322., 804., 809., 832. Šindelář Arn. Oldř., naroz. 1800 , prae-
monst., katech. Jg. H. 1. 633. Šindelovina, y, f., Schindelholz, n. Sl. les.
Šindlář, a, m. = šindelář. Slov. Bern. Šindlářiti = šindelařiti. Slov. Bern. Šindlářka = šindelářka. Slov. Bern. Šindlárna = šindelárna. Slov. Bern. Šindlářský = šindelářský. Slov. Bern. Šindlářství = šindelářství. Slov. Bern. Šindlovec, vce, m. = šindelovec. Sl. les.
Rr. Sb. Šinkovic, e, m. — Š. Jan. 1785. Jg. H.
1. 634., Jir. Ruk. II. 257. Šinouti. Šf. III. 498. — se kam: v cho-
deb stín, Osv., v před. Vrch. — se kudy. Tmou se šinul hustší mrak. Kká. — jak. Den za dnem se zvolna šine. Vrch. — kým. Ptáček křídloma šinul. Hdk. Zav. V Moravě pak zpět (opak) sú sebú š-li urození (od katolictví odpadli). Arch. VIII. 338. — co odkud. Caesura konce stop od sebe šine. Dk. Šinovatina, y, f. = plátno husté, tlusté,
silné, na pytle sladové. Us. Hk. Šintovati ve hře v karty = nepřebíjeti.
Us. Rgl. Šintovka = železná lopata. U N Bydž.
Kšť., Čce. Tkč. |
Šinutý, vz Šinouti. Š. plochy. Jrl. 239.
Šíp. Cf. Mkl. 340. a. Š. světla, Vrch.,
lásky. Dk. Šípy k někomu stříleti. BR. II. 15. b. — Š. a luk = souhvězdí. Stč. Zem. 24. Šípä, äťa, n. = šipce (dod ). Phľd. II.
566. Šipanka, y, f. = druh jablka. Mor. Brt.
Šípče, ete, n. = mladý šíp (šípek). Na
tom mostě š. roste. Brt. P. II. 401. Šípek. Mkl. Etym. 340. a, Mllr. 89., Byl.
15. stol., Sbtk. Rostl. 187., Spál (dod.). V poli šipka není š.; Š. hlohyni tresce. Bž. exc. — S. = ovoce. Nebude šípky zobať (nedožije se podzimku). Rr. Sb. Cf. Šípinka. (dod.). — Š., pka, m., os. jm. Mus, 1884. 445., Arch. VIII. 120. Šípí, n. = šípkovina. Šd.
Šipice, vz Sypice (dod.).
Šípina, y, f. = šípkovina, Holý 315. Za-
rostaj, chodníčku, š-nú. Čes. mor. ps. 185. 1. Šípinka = šípek (ovoce). Je-li mnoho
š-nek (jinde: chebzinek), urodí se réž (žito). Mor. Brt. — Hádanky: 1 Červený hrneček plný kroupeček. — 2. Hrneček kroupeček a na vrchu střípeček. — 3. Sedí panna v kříčku v červeném mentýčku, na hla- vičce stroupek, plné břicho kroupek. — 4. Stojí panna v čirém poli v červené ka- mizoli, má na hlavě chocholíček, plné břicho homoliček. — 5. Sedí, sedí Charvátek, má červený kabátek, má na hlavě strup, plné břicho krup. — 6. Sedí stařeček na hra- ničkách v červených koženičkách, plné břicho kroupek a na hlavě stroupek. — 7. Přišel k nám šohajíček, měl červený kabáteček, na hlavě stroupek, plné břicho kroupek. Brt. v Km. 1886. 738. — Š. = slovo dětem lichotné. Moja š-ko! Brt. — Š. = paseka na Vsacku. Vck. Šípiti. Mkl. Etym. 340. a. — Š.= tu-
šiti. Koll. IV. 14., 188. Šípka, y, f. = šípek, Hagebutte, f. Bern.
Šipkovati, Pfeile werfen. Slov. Bern.
Šípkový. Š. omáčka, Dch., houba, Mllr.
48., polévka (bití). Bda. Šipla, y, m. = šiplák (dod.).
Šiplačka, y, f., Schererei, f. Slov. Ssk.
Šiplák, a, m. = šišla. U Kdýně. Rgl.
Šiplať sa = nemotorne na cestu sa vy-
berať. Slov. Zátur. Okolo voza šipal sa Janko. Phľd. VII. 172. Šiplava, y, f. = nemotornosť. Slov. Zá-
tur., Phľd. IV. 7. Šiplavec, vce, m. = suchtavec. Slov.
Bern. Šiplavý. Cf. Šišlavý.
Šipoch, a, m. = ušmouranec, ušpiněný.
Mor. Brt. D. 329., 145. Šípokochalka, y, f., lo^éai^a. Vký.
Šipoň, ě, m., volské jm. Mor. Brt.
Šíposkvrnka, y, f., acronyeta, Pfeil-
motte, f., motýl. Cf. Kk. Mot. 169.—173., Ott I. 141., Brm. IV. 432., Šír. |
||
|
|||
Předchozí (845)  Strana:846  Další (847) |