846

Šiml kůň. Tys pána Boha šiml kůň do-
mácího chování (= osel ; žert.). U Král.
Hrad. Kšť. — Š. = mor. tanec. Brt.

Šimon. Cf. Šich. Na den sv. Š-še. Arch.
VII. 549. Byl sněm uložen vší zemi o sv.
Š-ši a Judě. Arch. II. 270. Š-na Judy ve-
žene ptáčníka do boudy (²⁸/10.). Zl. Brt.
Nemysli hned na Š-na a Judu (nebeř to
doopravdy). Šml. — Š. Lomnický, vz Lom-
nický. — Š., br., † 1511. Jir. Ruk. II. 257.

Šimoně, ěte, n., os. jm. 1512. Wtr. Obr.
81.

Šimoniti. Hleděl se jim zalíbiti rýmy,
jimiž příliš často š-nil. Mus. 1884. 498.

Šimperk, vz Šilperk.

Šimplenina, y, f. = vlhkosť, zvl. zelená
plíseň. Mor. Rgl.

Šimra = nimra. Mor. Bkř.

Šimrikovať = máchati. Někomu palašom
nad hlavou š. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 480,
Phľd. V. 72.

Šindálek, lku, m. = tenký a hladký
šindel bez žlábku, klade se jeden na druhý.
U Kdýně. Rgl.

Šindel. Mkl. Etym. 339. b. Š. nežlábko-
vaný, ungefalzt, bez výstruhu, ohne Nuth,
kosatý, schräg geschnitten. Šp. Nepatří mu
ani š. na střeše (o prodluženém). Us. Hnšk.
Š. prodati = při muzice si zatančiti. Kšť.,
Bf. Vypadl jí (vzadu) š. (má rozparek).
Čce. Tkč. Hoditi po někom š-lem = při-
nutiti ho k tanci. H-la po něm š-lem, proto
s ní pořád tančí. U N. Dvorů. Kšť. —
Š. Jan, mistr, dr. lékař., hvězdář, rektor
univers, kanovník 1410. Jg. H. 1. 633.,
Pal. Rdh. I. 85., Sbn. 322., 804., 809., 832.

Šindelář Arn. Oldř., naroz. 1800 , prae-
monst., katech. Jg. H. 1. 633.

Šindelovina, y, f., Schindelholz, n. Sl. les.
Šindlář, a, m. = šindelář. Slov. Bern.
Šindlářiti = šindelařiti. Slov. Bern.
Šindlářka = šindelářka. Slov. Bern.
Šindlárna = šindelárna. Slov. Bern.
Šindlářský = šindelářský. Slov. Bern.
Šindlářství = šindelářství. Slov. Bern.

Šindlovec, vce, m. = šindelovec. Sl. les.
Rr. Sb.

Šinkovic, e, m. — Š. Jan. 1785. Jg. H.
1. 634., Jir. Ruk. II. 257.

Šinouti. Šf. III. 498. — se kam: v cho-
deb stín, Osv., v před. Vrch. — se kudy.
Tmou se šinul hustší mrak. Kká. — jak.
Den za dnem se zvolna šine. Vrch. —
kým. Ptáček křídloma šinul. Hdk. Zav.
V Moravě pak zpět (opak) sú sebú š-li
urození (od katolictví odpadli). Arch. VIII.
338. — co odkud. Caesura konce stop od
sebe šine. Dk.

Šinovatina, y, f. = plátno husté, tlusté,
silné, na pytle sladové. Us. Hk.

Šintovati ve hře v karty = nepřebíjeti.
Us. Rgl.

Šintovka = železná lopata. U N Bydž.
Kšť., Čce. Tkč.

Šinutý, vz Šinouti. Š. plochy. Jrl. 239.

Šíp. Cf. Mkl. 340. a. Š. světla, Vrch.,
lásky. Dk. Šípy k někomu stříleti. BR. II.
15. b. — Š. a luk = souhvězdí. Stč. Zem.
24.

Šípä, äťa, n. = šipce (dod ). Phľd. II.
566.

Šipanka, y, f. = druh jablka. Mor. Brt.

Šípče, ete, n. = mladý šíp (šípek). Na
tom mostě š. roste. Brt. P. II. 401.

Šípek. Mkl. Etym. 340. a, Mllr. 89., Byl.
15. stol., Sbtk. Rostl. 187., Spál (dod.).
V poli šipka není š.; Š. hlohyni tresce. Bž.
exc. — S. = ovoce. Nebude šípky zobať
(nedožije se podzimku). Rr. Sb. Cf. Šípinka.
(dod.). — Š., pka, m., os. jm. Mus, 1884.
445., Arch. VIII. 120.

Šípí, n. = šípkovina. Šd.

Šipice, vz Sypice (dod.).

Šípina, y, f. = šípkovina, Holý 315. Za-
rostaj, chodníčku, š-nú. Čes. mor. ps. 185.

1. Šípinka = šípek (ovoce). Je-li mnoho
š-nek (jinde: chebzinek), urodí se réž (žito).
Mor. Brt. — Hádanky: 1 Červený hrneček
plný kroupeček. — 2. Hrneček kroupeček
a na vrchu střípeček. — 3. Sedí panna
v kříčku v červeném mentýčku, na hla-
vičce stroupek, plné břicho kroupek. —
4. Stojí panna v čirém poli v červené ka-
mizoli, má na hlavě chocholíček, plné břicho
homoliček. — 5. Sedí, sedí Charvátek, má
červený kabátek, má na hlavě strup, plné
břicho krup. — 6. Sedí stařeček na hra-
ničkách v červených koženičkách, plné
břicho kroupek a na hlavě stroupek. —
7. Přišel k nám šohajíček, měl červený
kabáteček, na hlavě stroupek, plné břicho
kroupek. Brt. v Km. 1886. 738. — Š. =
slovo dětem lichotné. Moja š-ko! Brt. —
Š. = paseka na Vsacku. Vck.

Šípiti. Mkl. Etym. 340. a. — Š.= tu-
šiti. Koll. IV. 14., 188.

Šípka, y, f. = šípek, Hagebutte, f. Bern.

Šipkovati, Pfeile werfen. Slov. Bern.

Šípkový. Š. omáčka, Dch., houba, Mllr.
48., polévka (bití). Bda.

Šipla, y, m. = šiplák (dod.).

Šiplačka, y, f., Schererei, f. Slov. Ssk.

Šiplák, a, m. = šišla. U Kdýně. Rgl.

Šiplať sa = nemotorne na cestu sa vy-
berať. Slov. Zátur. Okolo voza šipal sa
Janko. Phľd. VII. 172.

Šiplava, y, f. = nemotornosť. Slov. Zá-
tur., Phľd. IV. 7.

Šiplavec, vce, m. = suchtavec. Slov.
Bern.

Šiplavý. Cf. Šišlavý.

Šipoch, a, m. = ušmouranec, ušpiněný.
Mor. Brt. D. 329., 145.

Šípokochalka, y, f., lo^éai^a. Vký.

Šipoň, ě, m., volské jm. Mor. Brt.

Šíposkvrnka, y, f., acronyeta, Pfeil-
motte, f., motýl. Cf. Kk. Mot. 169.—173.,
Ott I. 141., Brm. IV. 432., Šír.