847

Šípostřela, y, f., catapulta. Mlčoch 243.

Šípostříl, u, m., catapulta. Vlšk. 468.

Šiptuch, u, m. = druh sukna. Wtr. Obr.
572.

Šiptuchový plášť. 16. stol. Wtr. Vz
předcház.

2. Šír Frant., nar. 1796. v Budyni nad
Ohří. Cf. Tf. Mtc. 21., 39., Ukaz. 111., Zl.
Jg. 292., 293., 301., 357., Šb. Dj. ř. 293.,
Rk. Sl., S. N., Bačk. Písm. I.123., 263., 387.
Fr. Šír. Napsal Ant. Truhlář. — Š. Vlad.,
1830.— 24/₄1889., dr. lékařství. Cf. Bačk. Př.
159., Rk. Sl.

Šíř. Mkl. Etym. 340. a. Š. epická (roz-
vláčnosť). Dk. Aesth. 300. Dům byl na šíř
dvacíti loktů. Bibl. Chrám jestiť 78 loket
z šíří. Mand. 32. b. V tělocv.: mety, kůň,
koza, stůl na šíř. Rgl. — Š. = širé moře.
GP.

Šířa = šířá. Val. a laš. Brt. D.

Širáčik, u, m. = širáček. Slov. Sldk. 23.

Širaj, e, m. = vůl se širokými velikými
rohy (vůbec uherský). Hrvát. Šd.

Siráň. Skubala sem mariánek synečkovi
za širáněk. Brt. P. 93. — Š., Leibstuhl,
Nachtgeschirr. Zátur. Proto jej Minerva
drží sedícího na noční nádobě čili tak ře-
čeném š-ni. Koll. St. 284.

Širaňa, ě, f. = kráva se širokými rohy.
Mor. Brt.. Vck.

Širaňář, e, m. = kloboučník. Cf. Širáň,
Širáčník. Val. Vck.

Širáněk, ňku, m., vz Širáň (dod.).

Širanice, e, f. = krajáč. Slov. Phľd. IV.
28.

Širánka, y, f. = dole širší kučovnica.
Mor. Brt. L. N. II. 107.

Šíranka. Cf. Brm. IV. 642.

Širár, a, m. = širovník, Schirrmeister.
Bern.

Šírati. Mkl. Etym. 295.

Šíravný = široký. Cf. Šírava. Btt. Sp.
115.

Šíre = zšíří, šířá, šířa. U Uh. Hrad.
Brt. D.

Šíření, n., die Verbreitung. Š. vzděla-
nosti, Vlč., věd, osvěty, Mus., víry. Š. se
moci, světla. J. Lpř., Mj.

Širica či suknice, Koll. St. 63., halena,
houně; muž. oděv. Mus, 1889. 358.

Širičiar, a, m. = kdo širice šije. Slov.
N. Hlsk. III. 221.

Šiřidlo, a, n. = nástroj k šíření něčeho.
Exc.

Šířina = rovina. Val. Vck. Š. světa.
Šml.

Šířiti. Mkl. Etym. 340. a. — co : kře-
sťanství. Sbn.— čím. Kruh názorů se šířil
přibýváním vědomostí. Osv. Hruď se mu
šíří volností. Vrch. — se kam (jak).
Milosť od přátel k cizím se šíří. Št. Kn. š.
42. Světlo šíří se do dálky přímočárně.
Mj. Můj zrak se šíří v dálnou budoucnosť.
Vrch. Tlak účinný na část povrchu kapa-

liny šíří se nezměněn všemi směry. ZČ. I.
282. — kudy (odkud). S oblohy měsíček
světla pýří po celém světě šíří. Nrd. Ruch
ten šířil se k nám přes Německo. Mus.
1880. 476. — co proti komu. Maďaři š-li
panství své i proti Bulharům. Šmb. S. II.
229. — se kde. V prostoru prázdném šíří
se světlo přímočárně. Mj. — se odkud
kam. Z královského dvoru š-la se záliba
v poesii cizí též do vyšších tříd obyvatel-
stva. Tf.

Šířivosť, i, f., Dehnbarkeit, f. Š. vzdušin,
NA., organismů. Stč.

Šírka, y, f.,zdrobn. šira. Š. na tragač.
Slez. Šd. — Š. = čírka v Jdř. Hradecku.
Šír. Pt.

Šířka zeměpisná či geografická, země-
středová či geocentrická, hvězdářská. Stč.
Zem. 292., 354., 79.

Šířkový, Breiten-. Š. kruhy, NA., pásy
(zeměkoule). Stč. Zem. 546.

Šířník, u, m., Breitenkreis. Mj. 468.

Široběžný záchvěj. Fr. Chlum. XI.

Širobranný, breitthorig. Lpř.

Širobrázdný, ev^v7TOQo?. Š. moře. Lšk.

Širocestný, breitstrassig. Š. země. Lšk.

Širocestý, breitstrassig. Š. země. Lpř.,
Msn. Hes.

Širočina = rybník u Studené. Vlchř.

Širočizný, sehr breit. Š. lúka. Slov.
Dbš. Sl. pov. VII. 86.

Širodráhý = širocestý. Lpř.

Širohlavec, Eidechsennatter, f. Brm. III.
388. — Š., cymindis, Stutzlaufkäfer, n. Vz
Kk. Br. 29.

Širohlavka, y, f., macropsis lanio, hmyz.
Brm. IV. 647.

Širohledný. Š. věž (odkud se daleko
hledí). Čch. Sl. 51.

Širohledý, weitschauend, svqvona. Š.
Zeus. Lšk.

Širohlučný, weitschallend. Lpř.

Širohřbetka, y, f., eurygaster, hmyz.
Brm. IV. 614.

Širohřbetý, breitschulterig, -rückig. Lpř.

Širokánský = širokatý. Š. rovina. Rr.
Sb.

Širokavý = trochu široký. Mor. Brt. D.
153

Široko. Otvor š. rozsedlý. Dch. Dunaj
na š-ko běží. Sl. ps. 132. Ze š-ka se po-
staviti. Vlč. Holka otevřela oči ze široka
(divila se). Jrsk.

Širokočelník, a, m, platynaspis. Kk.

Širokočelý, breitstirnig . Š. skot. Vz KP.
VI. 440.

Širokohřbetý, evyůvoitog. Vz Širohřbetý.
Lpř.

Širokokolý, ivQvxoQoq, breiträderig. Lpř.

Širokolánový = mající mnoho lánů polí.
Š. šlechtic. Váňa.

Širokolebosť, i, f., Breitköpfigkeit. Ott.
IV. 548.

500*