848

Širokolebý, breitköpfig. Š. plémě (mon-
golské, které u Slovanův od věků sluje
čudským). Šf. Strž. I. 36., Pal. Rdh. II. 11.

Širokolisťnatý = širokolistý. Dlj. 23.

Širokolupenatý = širokolistý. Us.

Širokoříčný, evgvyée&Qo?, breitflüssend.
Lpř.

Širokorostlý, breitwüchsig. Lpř.

Širokosáhlý předmět. Šf. III. 467. (430.).

Širokosecí, breitsäend. Š. přístroj u Sa-
ckova řádkovacího stroje. Pdl.

Širokosedlý, latisellatus. Š. ammonitové.
Ott. II. 179.

Širokosť, elatio. Ž. kl. 92. 4. Š. zákona,
Bart. 175., významu. Dk.

Širokostřešný = širokostřechý. Pl. II.
524.

Širokúrný = velmi široký. Val. Vck.,
Brt. D.

Širokůvka, y, f. = druh jablek sladkých,
červených a velikých. Na Vsacku. Vck.

Široký. Mkl. Etym. 340. a. Š. ústa, pás,
Us., paní (p. Maria). Kld. I. 56. Širší obe-
censtvo. Mus. Jak veliké a š. jméno má
město toto (Praha) v jiných zemích. Let.
427. Mají s. zbožie (veliké statky). Luk.
z Pr. Uvésti něco v širší známosť. Us. Pdl.
Š. vrstvy lidu. Kzl. 176. Štyry tůně hly-
boké, v nich penize š-ké. Sš. P. 15. Š. groš.
Arch. VIII. 503. Má š kou cestu (jde široce ;
o opilém). Us. Sn. Jest tam louka pod pět
čtvrtí š-ká. Česmor. ps. 177. To všecko
(dopis) v sobě v š-kých slovech držie a
zavierá. Arch. X. 520. — čeho. Metru ši-
roký. Cf.Brt. S. 3. vd. 50. 3. b. - Š. smysl.
V nejširším slova významu. J. Lpř. Š. vý-
znam, pojem, Dk., mluva, Tf., významnosť.
J. Lpř. Mnohé š-ké avšak užitečné řeči
mluvil. Let 320. — Š. v čes. báchorkách
(uměl se rozšiřovati). Cf. Mach. 16.

Širolebý, vz Širokolebý.

Širolesklý, weitgläuzend, xr\Xa,vyy]q. Lpř.

Širolístek, stku, m., rostl. Mllr. 60.

Širomohutný, vz Širomocný. Vký.

Široň. Také mor. Brt.

Šironivý, weitflurig, evQvxwyot. Lšk.

Šironor, u, m. = víchor nebezpečný širé
nurty a vlny valící, meznec, široval, tvov-
nUývv. Sš. Sk. 284.

Šironosec, sce, m., authribus, Maulkäfer,
m. Brm. IV. 185.

Šironožka, y, f., crabro, Siebwespe, f.
Brm. IV. 321.

Široplesý, evgvxoQos. Lpř.

Široplynný, breitfliessend. Lpř.

Široproudý, breitströmend. Lpř.

Široprsník, a, m., platysthetus, brouk.
Kk. Br. 107.

Široříčný = širokoříčný. Lpř.

Širorostlý = širokorostlý. Lpř.

Širorovný, weit und breit gerad. Lpř.

Široslavný, ttßexkeito?, weitberühmt. Lpř

Širosť nebeská. Pass. mus. 466.

Širostný = hodně široký. Ev. šk. II.21.

Širostřídý, breitgassig. Š. město. Lšk.

Široširý. Mcha., Čch. Bs. 51. a j., Kká.

Široštítník, a, m., peltis, brouk. Kk.
Br. 145.

Širotoký, breitfluthend. Lpř. Š. řeč.
Kos.

Širotvářní, mit breitem Gesichte. Lpř.

Širouličný = širostřídný. Vký.

Široval, vz Šironor (dod.). Sš. Sk. 284.

Širovidný, weithinschauend. Lpř.

Širovládný, weitherrschend. Lpř.

Širovník, vz Širár (dod.).

Širovratý, breitthorig. Lpř.

Širozjevný, weitbekannt, Trjleqxxvŕj?. Lpř.

Široznamý, r^^Av-ró?, weitbekannt, -be-
rühmt. Lpř.

Širozobec, bce, m. eurystomus, pták.
Brm. II. 360.

Širozubec, bce, m., cestracion, žralok.
Vz Ott. V. 331.

Širozvučný, vylevavý?, nxý^sls, den Schall
weithin verbreitend. Lpř.

Šířú = zšíří, z šíři, šířá, šířa. Mor. Brt.

Širúch, u, m. = širák, guláč. Brt. L. N.
II. 28., Prss., Brt. P. 53.

Šíry, pl. f., vz Šíra. Hez.

Širý. Mkl. Etym. 340. a. Š. okrsek, Šml.,
vesmír, Kod., jezero, Mcha., dál, obecenstvo,
prostora, Osv., krajina, ocean. Jíti do š-ho.
Dch.

Šisler Jg., nar. 1782. Vz Bačk. Písm. I.
265.

Šístek, stku, m. = šestek, sobota. Rk.

Šístka = šestadvacítka, Hra v karty. —
Š. Šístky = na skráních přičesané vlasy
na způsob 6. Us. Vz Pepík (dod.).

Šístý = šestý. Krok III 60.

Šišák = přílbice. Měl-li střechu širokou,
sloul kapalín, kapalec. Wtr. Obr. 289. Ve-
liký a Malý Š., hory v Krkonš. Řvn. 481.

Šišan. Cf. Brm. IV. 2. 288.

Šišanovitý plž, cassida. Vz Ott. V. 204.

Šiščička, vz Šiška.

Šišimka, y, f. = šišinka, žláza šutková
v mozku, glandula pinealis seu pituituaria.
Hk., Mus. 1880. 189., 192.

Šišinkový. Š. dutinka, ventricnlus conarii.

Šiška v rostl. Cf. Rosc. 96., Sbtk. Rostl.
197.—198. — Š. masopustní. Cf. Zbrt. 20.,
23., 42. Říkadlo: Dona nobis pacem —
dobré šišky s máslem. Km. 1886. 639. —
Š. = cervulát. U Litomyšle. Olv. — Š. =
knedlík. Val. Knedle tam = nudle. Slavč.
82. — Š. = na spôsob nízkých a širokých
kachiel z hliny vystavená pec služiaca ku
kúreniu. Slov. Rr. Sb. — Š. velocipedistická.
Při vyjíždce stala se Petersovi na kolečku
šiška, i odstoupil. Nár. listy ¹⁷/8 87.

Šiškatýr, a, m.= hrdina šiškatý, Knödel-
held. Leda by tě odvedli k š-rům (o mla-
díku k vojančině nezpůsobilém). Val. Vck.