Předchozí (848)  Strana:849  Další (850) |
|
|||
849
|
|||
|
|||
Šiškojed, a, m., (f>ů-tiíjor^áyog. Lpř. Vz
násl. Šiškojedec, dce, m. = šiškojed. Šf. Strž.
I. 215. Šiškovice, e, f. = polívka ze šišek (kned-
líků). Na Hané. Hrb. Obz. 289. Šiškový, Zapfen-. Š. olej. Mllr. 73.
Šišma, y, m. = člověk neobratný, nedo-
vedný, Neor., komu dílo nejde od ruky; ťuchma, zdlouhavý. Brt. D. 141. Šišmák, vz Šišma.
Šišmal, vz Šišma.
Šišmatý = šišatý. Koll. St. 153.
Šištice, e, f. = šištička. Š. chmelová.
KP. V. 333. Šišůvka, y, f. = voda z vařených šišek
(knedlíků). Mtc. XV. 194. Šišvera, y, f. = zdráhaná věc, ku př.
šátek. Us. Rgl. Šišvor, u, m. = šišvorec, šubr, švonec.
Brt. D. 273. Šišvorcový. Š. kořen. Vz Šišvorec. Us.
Šišvorec, rostl. Mllr. 8. — Š. = potmě-
chuť, Solanum dulca mara. U Počat. Jndr. — Š. = chuchel. Vz Chuchvalec. Šf. III. 549. Šišvoří, n., rostl. cizopasná; roste na
vrbách a kvete modře. Mtc. XV. 193. 1. Šít = otep dlouhé slámy, svázaná dr-
chanice. U Potštýna. Ibl. 2. Šít. U Benešova říká lid posud šejd.
To je šejd (= dědek; potupně). Šíma. Šitbořice z: Ješutbořice. Mus. 1889. 164.
Šitek = šetek, všecek. Slov. nář. čierno-
hronecké. Šd. Šíti. List fil. 1883.123 , 453., IX. 121. až
122., XIX. 125. Vypravoval, že se tu něco šilo (kulo, činilo). Kom. Kor. 2. Šití. Když je š., není nití; dyž jsou niti,
není šití. Us. Bart. Šitina. Z šitin, de texturis. 1381. Mý.
Šitko = všecko. Slov. Sb. sl. ps. II. 1.
56. Šítkovský. Š. věž v Praze. Wtr. Obr.
527. Šivanica, e, f. = dlouhá a tlustá jehla
na konci trojhranná na kožešiny. Val. Vck., Brt. D. 273. Šivár, u, šivarina, y, f. = ostřice tráva,
varex, čo má byle (listy) tenké, podlhovaté. Slov. Hdž Čít. 199. Cf. Listnačka. — Orl. XI. 279. Šiváristý = šivárem zarostlý. Slov. Č.
Čt. 72. Š. močiare. Lipa. II. 306. Šivo, a, n. = šití. Mám moc šiva. Hrvát.
Šd. Škába K. Vz Bačk. Př. 17.
Škabrati co na kom = žebroniti. Mor.
Škabrožný, munter. U Místka. Škd.
Škabryně. Krnd. 16. Cf. střhněm. scha-
perûn, kaputze, kurzer Mantel. List. fil. 1890. 475. |
Škádlený. Udělal mu to na š-nou, zur
Schur. Dch. Škadłop = škadłúp. Dol. Brtch.
Škadrbaňa, ě, f., nadávka. Ta stará š.
už zase křičí. Slez. Šd. Škadrona, y, f., Escadron, f. Š. dra-
gounů. Čsk. Škachnice, e, f. = šachovnice. Hamer-
schmid. Škaj = úlomek kamene, z vl. scaglia =
šupina, úlomek z kamene, mramoru dlátem způsobený. Hk. Škakovati = stopovati. Šf. Strž. II. 250.
Škála. Cf. Zv. Př. kn. I 11., Fr. Chlum. 49. Škalbina, y, f. = škalba. Vhl., Brt. D.
273. Škaldať sa = hněvat se. Slov. Ssk.
Škalirovati koho = dobírati si, šká-
dliti. Neor. Škálový, Skala-. Š. stupeň, Pdl., husto-
měr. ZČ. I. 308. Škampa, y, f. = vydlabané místo v buntě,
do něhož jsou zasazeny krokve. Mor. Vhl. Škamra, y, f. = škamračka. Slov. Rr.
Sb. Škamradí, n. = haraburdí. Čce. Tkč.
Škamrák, a, m. = škamrač. Phľd. II.
1. 14., Rr. Sb. Škamranina, y, f. = skamrání. Slov.
Phľd. II 2. 40. Škaně, pl., f., coma, zastr. Hank. Sb.
284. Škapa, vz Skapa. Brt., Koll. III. 171.
Škapléř, e, m. = škapulíř. Pass. mus.
411., Hr. rk. 63., Bhm. Škapulíř. Vz předcház. a Amuletka.
Škapulířový. Š. slavnosť, svátek. Hnoj.
100., 398. Vz Škapulířský. Škára = nevydělaná kůže. Divoké po-
stavy lidí, ve š-rách lesních šelem. Čch, Dg. 703. — Š. = vrstva buněk protoplasma- tických y kůži pod pokožkou. Slov. zdrav. 362. — Š. = škraloup na mléce, na kaši atd. Val. Vck. - Cf. Šf. III. 557. Škaraditi atd., vz Škarediti atd.
Škáravý = škáratý. Orl. VIII. 134.
Škarbal. Cf Zbrt. Krj. I. 74., 248.
Škarda, rostl. Cf. Ott. V. 712. - Š. Jak.,
Cf. Tf. H. 1. 183, 184., Tf, Mtc. 210., Šb. Dj. ř. 293., Rk. Sl., S. N. - Š. Václ., dr. a advokát v Praze, syn předešlého. Škaredák, a, m. = škareda. Šd.
Škaredé, ého, n. = příkrá stráň pod
Radhoštěm. Kld. I. 31. Škaredina, y, f. = škaredá věc. Šd.
Škaredinec, nce, m. = škareda. Mor. Šd.
Škarednouti = škareděti. Hlas š-dne.
Hol. 427. Škaredohledý, vz Škarohledý, dod.
Škaredohlídek, dka, m., vz Škarohlíd.
Škaredohlídství, vz Škarohlídství.
|
||
|
|||
Předchozí (848)  Strana:849  Další (850) |