849

Šiškojed, a, m., (f>ů-tiíjor^áyog. Lpř. Vz
násl.

Šiškojedec, dce, m. = šiškojed. Šf. Strž.
I. 215.

Šiškovice, e, f. = polívka ze šišek (kned-
líků). Na Hané. Hrb. Obz. 289.

Šiškový, Zapfen-. Š. olej. Mllr. 73.

Šišma, y, m. = člověk neobratný, nedo-
vedný, Neor., komu dílo nejde od ruky;
ťuchma, zdlouhavý. Brt. D. 141.

Šišmák, vz Šišma.

Šišmal, vz Šišma.

Šišmatý = šišatý. Koll. St. 153.

Šištice, e, f. = šištička. Š. chmelová.
KP. V. 333.

Šišůvka, y, f. = voda z vařených šišek
(knedlíků). Mtc. XV. 194.

Šišvera, y, f. = zdráhaná věc, ku př.
šátek. Us. Rgl.

Šišvor, u, m. = šišvorec, šubr, švonec.
Brt. D. 273.

Šišvorcový. Š. kořen. Vz Šišvorec. Us.

Šišvorec, rostl. Mllr. 8. — Š. = potmě-
chuť, Solanum dulca mara. U Počat. Jndr.
— Š. = chuchel. Vz Chuchvalec. Šf. III. 549.

Šišvoří, n., rostl. cizopasná; roste na
vrbách a kvete modře. Mtc. XV. 193.

1. Šít = otep dlouhé slámy, svázaná dr-
chanice. U Potštýna. Ibl.

2. Šít. U Benešova říká lid posud šejd.
To je šejd (= dědek; potupně). Šíma.

Šitbořice z: Ješutbořice. Mus. 1889. 164.

Šitek = šetek, všecek. Slov. nář. čierno-
hronecké. Šd.

Šíti. List fil. 1883.123 , 453., IX. 121. až
122., XIX. 125. Vypravoval, že se tu něco
šilo (kulo, činilo). Kom. Kor. 2.

Šití. Když je š., není nití; dyž jsou niti,
není šití. Us. Bart.

Šitina. Z šitin, de texturis. 1381. Mý.

Šitko = všecko. Slov. Sb. sl. ps. II. 1.
56.

Šítkovský. Š. věž v Praze. Wtr. Obr.
527.

Šivanica, e, f. = dlouhá a tlustá jehla
na konci trojhranná na kožešiny. Val. Vck.,
Brt. D. 273.

Šivár, u, šivarina, y, f. = ostřice tráva,
varex, čo má byle (listy) tenké, podlhovaté.
Slov. Hdž Čít. 199. Cf. Listnačka. — Orl.
XI. 279.

Šiváristý = šivárem zarostlý. Slov. Č.
Čt. 72. Š. močiare. Lipa. II. 306.

Šivo, a, n. = šití. Mám moc šiva. Hrvát.
Šd.

Škába K. Vz Bačk. Př. 17.

Škabrati co na kom = žebroniti. Mor.

Škabrožný, munter. U Místka. Škd.

Škabryně. Krnd. 16. Cf. střhněm. scha-
perûn, kaputze, kurzer Mantel. List. fil.
1890. 475.

Škádlený. Udělal mu to na š-nou, zur
Schur. Dch.

Škadłop = škadłúp. Dol. Brtch.

Škadrbaňa, ě, f., nadávka. Ta stará š.
už zase křičí. Slez. Šd.

Škadrona, y, f., Escadron, f. Š. dra-
gounů. Čsk.

Škachnice, e, f. = šachovnice. Hamer-
schmid.

Škaj = úlomek kamene, z vl. scaglia =
šupina, úlomek z kamene, mramoru dlátem
způsobený. Hk.

Škakovati = stopovati. Šf. Strž. II. 250.
Škála. Cf. Zv. Př. kn. I 11., Fr. Chlum.
49.

Škalbina, y, f. = škalba. Vhl., Brt. D.
273.

Škaldať sa = hněvat se. Slov. Ssk.

Škalirovati koho = dobírati si, šká-
dliti. Neor.

Škálový, Skala-. Š. stupeň, Pdl., husto-
měr. ZČ. I. 308.

Škampa, y, f. = vydlabané místo v buntě,
do něhož jsou zasazeny krokve. Mor. Vhl.

Škamra, y, f. = škamračka. Slov. Rr.
Sb.

Škamradí, n. = haraburdí. Čce. Tkč.

Škamrák, a, m. = škamrač. Phľd. II.
1. 14., Rr. Sb.

Škamranina, y, f. = skamrání. Slov.
Phľd. II 2. 40.

Škaně, pl., f., coma, zastr. Hank. Sb.
284.

Škapa, vz Skapa. Brt., Koll. III. 171.

Škapléř, e, m. = škapulíř. Pass. mus.
411., Hr. rk. 63., Bhm.

Škapulíř. Vz předcház. a Amuletka.

Škapulířový. Š. slavnosť, svátek. Hnoj.
100., 398. Vz Škapulířský.

Škára = nevydělaná kůže. Divoké po-
stavy lidí, ve š-rách lesních šelem. Čch, Dg.
703. — Š. = vrstva buněk protoplasma-
tických y kůži pod pokožkou. Slov. zdrav.
362. — Š. = škraloup na mléce, na kaši
atd. Val. Vck. - Cf. Šf. III. 557.

Škaraditi atd., vz Škarediti atd.

Škáravý = škáratý. Orl. VIII. 134.

Škarbal. Cf Zbrt. Krj. I. 74., 248.

Škarda, rostl. Cf. Ott. V. 712. - Š. Jak.,
Cf. Tf. H. 1. 183, 184., Tf, Mtc. 210., Šb.
Dj. ř. 293., Rk. Sl., S. N. - Š. Václ., dr.
a advokát v Praze, syn předešlého.

Škaredák, a, m. = škareda. Šd.

Škaredé, ého, n. = příkrá stráň pod
Radhoštěm. Kld. I. 31.

Škaredina, y, f. = škaredá věc. Šd.

Škaredinec, nce, m. = škareda. Mor. Šd.

Škarednouti = škareděti. Hlas š-dne.
Hol. 427.

Škaredohledý, vz Škarohledý, dod.

Škaredohlídek, dka, m., vz Škarohlíd.

Škaredohlídství, vz Škarohlídství.