854

Škriepník, a, m., der Streitsüchtige.
Slov. NHlsk. XXI 51.
Škriepný, streitsüchtig. Slov. Šd., Loos.
Škrieť = mrzeti. Slov. Ssk.

Škřih, u, m., škřicha, y, f., vz Špižírna
(dod.). Osv. 1884. 48.

Škřiňa, ě, f. = lapačka na ptáky. Brt
D.274.

Škříp, u, m. = husí křídlo, kosinka. Val.
Vck., Slavč. 17.

Škřípění, n. = skřípění. Pláč a s. zubů.
BR. II. 351. a.

Škřípěti na někoho zuby. Pass., Št. N.
4. 1., BR. II. 408. a.

Škřipně = skřipně. Slov. Koll.

Škřípovská, é, f. = pole na Vsacku. Vck.

Škřítek také = ušpiněný kluk, Brt.;
zlostný člověk, škut. Val. Vck. Vz Skřítek.

Škřítkový. Š. nohy. Cf. Mách. 178.

Škřižla, y, f. = šléda, ploský kámen.
Brt. D. 274.

Škřižlový kameň. Slov. ZObz. XXI. 250.

Škrjatek, tka, m.= Skřítek. Vz Škrata,
Škrátek (dod.). U Hrozenkova. Tč.

Škrkavka. Cf. Čs. lk., Brm. IV. 2.
115.—119. Proti š-kám dávají dětem česnek
rozetřený a v mléce vařený. Us. Zaříkávání
š-vek, vz Kv. 1855. 339., Zbrt. 240, Mtc.
XV. 289.

Škrkly. Ve Š-klách, pole v Prlově na
Mor. MzO. 1890. 177.

Škrkútati = škrkati. Slov. Sl. spv. IV.
149.

Škrla, y, f. = škrhla. Val. Brt.

Škrlacko, a, n. = škrhla. Val. Brt.

Škrn, u, m. = úsměv. Š. na rtíku (dítěte).

Slov. Phl'd. VI. 269. Vz Škrnouti se.

Škrněti = vrnkati, plakati. Děťo š-lo.
Slez. Šd.

Škrně, ěte, n = škvrně. Nov.

Škrniti sa = zubiti se, usmívati se.
A sestry — tie sa len škrnily cez zuby.
Slov. Orl. III. 44.

Škrob. Cf. Mkl. Etym. 304, Rm. I. 578.,
Schd. I. 397., 399., Kram. Slov., MS. 330.,
Slov. zdrav. 362., KP. V. 552. nn.

Škrobák = brouk vůbec. Hra na š-báka.
Km. 1887. 313., Brt. Dt. 194.

Škrobánek. Mkl. Etym. 305.

Škrobanka, y, f. = polévka strouhaná.
Slez. Šd.

Škrobařsky žíti (lakomě). Us.
Škrobat koho = pomlouvati. Laš. Brt.
D. 274.

Škrobenka, y, f. = škrobenice. U Brna.
Rgl.

Škrobička, y, f. = ženská, která škrobí
prádlo. Nár. list.

Škrobidlo, a, n., Stärkemaschine. Hrvát
Šd.

Škrobivý, geizig. Cf. Škrob. Nár. list.
1889.

Škrabka, y, f. = bílá šatka na hlavu
panny slovenské, je vždy škrobená a visí
až pod kolena. Rb. Sb. Š-ky miznú a na
miesto š-ky nosia barvisté ručníky. Phl'd.
X. 333. — Š. = kominická škrabačka. Brt.
D.274.

Škrobnatěti, ěl, ění, stärkemehlartig
werden. Us. Šd.

Škrobnatosť, i, f., Stärkehältigkeit, f. Us.

Škrobnouti (škrábnouti) = bičem, prutem
šlehnouti, mit der Peitsche hauen. Mor. Vck.

Škrobochlorofyll, u, m., v lučbě. SP.
II. 114.

Škrobochlorofyllový. Š. zrnko. SP. II.

114.
Škrobotati = škrabotati. Slov. Rr. Sb.

Škrobotvorec, rce, m. = leukoplast.
Š-ci, Stärkebildner, zvláštní plásmová tělesa,
v nichž škrob v nezelenýcb dílech rostliny
vzniká. SP. II. 115., Ott. IV. 934.

Škrobotvorný, stärkebildend. Š. zrnka
plásmová. SP. II. 115.

Škrobovka, y, f. = tuhá sukně, Steif-
rock, m. Šp.

Škrobový. Š. chlorofyll, SP. II. 114.,
běl, modř, Ktzr., klovatina (dextrin), Kk.,
mléko. Zpr. arch.

Škrofulosní, scrophulös. Us. Pdl.

Škrohlať = škrabati. Slov. Ssk.

Škrohniť škřéhniť. Brt. D. 274., Ssk.

Škrončiti, il, ení = brečeti, plakati
(o dětech), greinen. Mor. Vck.

Škronda, y, f. = žbronda, brynda. Káva
š. ČT. Tkč. — Š., y, m. = klevetář Ib.

Škrondačka, y, f. = škrondanina (dod.)

Škrondanina, škrondačka, y, f., škron-
dání, n. = bryndání; klevety. CT. Tkč.

Škrondati = bryndati; klevetiti. ČT.
Tkč. — Š = kručeti. To mně škrondá
v břiše. Us. Hk. Vz Škroukati.

Škrondil, a, m. = škronda (dod.).

Škrondoň, ě, m = škronda. ČT. Tkč.

Šhronta, y, m. a. f. = nemotora, kdo
obuví nemotorně hřmotí. Mor. Knrz.

Škrontati se = obuví nemotorně hřmotiti.
Mor. Knrz.

Škroptať = šoustati nohou po zemi. Val.
Brt. D. 274.

Škroup, a, m. Š. Ir. Jan Jg. H. 1.634.,
Rk. Sl., Srb 172., 117. (nar. 1811.). - Š.
Jan N. Ukaz. 111.— Š. Fr., skladatel hud.,
1801.—1862. Cf. Srb. 117.

Škroutať, vz Škrouhati.

Škrovad, a, m., os. jm. Mus. 1880. 493.

Škrováň, ě, m. = skřivan. Slov. Č. Čt.
I. 332.

Škrovánek, nka, m. = skřivánek. Slov.
Bern.

Škrpala, y, m. = škrampala, glajda,
krpčák (kdo nohy vleče, smýká). Slez. Šd.
Vz Škrpati.

Škrpoň, ě. m. = škrpala (dod.). Mor.
Vhl.