Předchozí (854)  Strana:855  Další (856) |
|
|||
855
|
|||
|
|||
Škrt, a, m. = rozpustilý kluk. Na, Hané.
Bkř. Škrtán, u, m. = chřtán. Aby měl pořád
plný š. V Roušíně u Č. Kruml. Plsk. Škrtanec, nce, m. = místo škrtané. Mor.
Brt. D. 146. Škrtati čím: zuby = skřípati. U Rychn.
Vk. — Š. někoho z listiny. Us. — S. = šťourati. Po zemi (něčím) š. Sš. P. 763. — Mkl. Etym. 303. Škrtec, tce, m., kukučina, cuscuta. Slov.
ZObz. XXII. 34. Škrtel, e, m., vz Orčík (dod.).
Škrtevka, y, f. = druh hrušek. Sá. (Kv.
1869. 3.). Škrtigroš, e, m. = lakomec. Us. Kšť.
Škrtilky, pl., f. = slejšky. Č. T. Tkč.
Škrtiště, ě, n. = kde se fašíny škrtidlem
škrtí. NA. III. 160. Škrtiti. — abs. Ta košile škrtí. Us. —
koho čím (kde). Pavouk škrtí mouchy dlouhou nohou. Kká. Td. 248. Fašiny škr- tidlem na škrtišti š. NA. III. 160. Škrtnutí někoho ze seznamu. Us. Pdl.
Š. sirkou. Šml. Škrtúšiti koho = škrtiti. Na již. Mor
Šd. Škrubenica, e, f. = škrobenice. Slez. Šd.
Škrůbka, y, f. = škrobená tenká košilka
ženská, rukávce. Vz toto. Večeřa. Pov. I. 56. Škrůbkový, vz Škrůbka (dod.). Š. pan-
tlička. Mor. a slov Hrb. Škrubky, pl. m. = mlýnský prach,
škrabky. Uher. Brod. Brt. D. 274. Škruhco, a, n. = kruh na hřebíku, na
který se něco zavěšuje. Val. Brt. D. 274. Škrůna, y, f. = pot a p. usazující se na
povrchu hlavy zvl. z předu. Nov. Škrundy, pl., f. = střevíce zvl. staré,
škrpále. U Kr. Hrad. Kšť. Škrupina. Cf. Osúdenec.
Škrupinka, vz Škrupina. Dbš. Škrupinový = skořápkový. Š. zámok Dbš. Sl. pov. I. 344. Škrúpkovaný = pruhovaný. Mor. Brt.,
Mtc. 1891. 294. Škrut, u, m. = skroucené větvičky bře-
zové (metlička). Val. Vck., Brt. D. 274. Škřuť, i, f. = věc bezcenná, maličkosť,
werthlose Sache, Kleinigkeit. Nedostaneš ani škřuti (nic). Val. Vck., Brt. D. 274. Na Val. také = drobounké kůstky ve vařeném mase. Vck., Sbavč. 17. Škrváčiť = skrbliti. Slov. Orl. VIII. 164.
Škrybačka, y, f. = sirka. Mor. Brt.
Škrybati, kratzen. Nožem po kameni š.
— Š. = špatně psáti. Laš. Tč. Škrych, u, m. Malá myš sa aj pod veľký
š. bere. Slov. Rr. MBš. Škrypta, y, f. = písmo, ruka. Má pěknou
škryptu. Mor. Vck. |
Škubačka, y, f. = trhačka, kůstka prsní
mladých kuřat n. ptáků vůbec, kterou se stanoví, kdo bude déle živ; kdo totiž menší kousek utrhne, dříve zemře. Us. Kšť. Škubak, u, m. = draní peří. Mor. Brt. D.
Škubanda, y, m. = škuban. Mor. Brt.
Škubánek, nka, m. = otrhánek. Brt.
Škubánky. Cf. Šimany (dod.), Škubetle
(dod.), Šustka. Škubanosť, i, f. = roztrhanosť. Nrd.
Škubati Časování v dialektech. Vz List.
fil. 1892. 112. Škubavý. Š. křeč lícní, klonischer Fa-
cialiskrampf, m. Š. ret. Čch. Mch. 71. Škubetle, pl., f. = škubánky. U Nepomuk.
Rgl. Škubka, y, f. = škubání husí atd U Úboče.
Rgl. Škubkati = škubati Laš. Šd., Tč.
Škubnutí, n. = škub. Ibz.
Škubsť = škubati. Bern. Hank. Sb. 286.,
371. Škuček, čka, m. = skrček. Di, š-ku!
Mor. Brt. D. 274. Škůdce. Gb. Ml. I. 94, Cor. jur. IV. 3.
2. 446. Š. zemský. Pal Dj. III. 3. 143., 145. Nemyslí lidským škůdci býti. Mus. 1880. 490. Škudici = Chutici.
Škudla, y, m. = skupec. Us. Pdl.
Škudlán, a, n. = vrabec. Opočensko. Kšť.
Škudliti = kudliti, za vlasy tahati,
zausen. Škudlivec = kazisvět. U Kr. Hrad. Kšť.
Škůdnictvo, a, n., die Schädiger. Msn.
Or. 74., Mus. Škuhlavec, škuhlavosť atd., vz Škulavec
atd. Škula. Mkl. Etym. 304
Škuláň, ě, m. = škulavec. Slov. Ssk.
Škuľavo = škulavě. Slov. Phľd. II. 46
Škulenka. Brm. IV. 2. 294.
Škulhavec = škulavec.
Škulhavosť = škulavosť.
Škulhavý = škulavý.
Škulibanda, y, f. = nezdoba, neplecha.
Dělal š-du. Mor. Rgl. Škulo, a, m. = škulavec. Slov. Ssk.
Škulovec. Cf. Odb. path. III. 32., Ott.
IV. 464. Škultét, a, m. Š. Bartol. 1588. Vz Pal.
Rdh. I. 112. Škultéty Aug. Horislav, farář a spis. na
Slov. 1819.- 21/51892. Cf. Jg. H. 1. 634., Šb. Dj. ř. 293., Pyp. K. II. 486. Škundry, pl. = kudly. Drží sa ho za š.
Slov. Orl. VII. 131. (IX. 39.). Škuoda = škoda. Št. Kn. š. 275., 280.
Škut, u, m, collect. = škuty, srsť pra-
sečí. Mor. Brt. D. 274. — S. = koltún? Měl celou hlavu samý š. spletený. Mtc. XV. 190. |
||
|
|||
Předchozí (854)  Strana:855  Další (856) |