856

Škuť. Cf. Pelech (dod).

Škutař, e, m. = kdo škutí. Š. nic do-
brého neudělá, zaškuti všecko. Slez. Šd.

Škutatý = chlupatý. Val. Brt. D. 274

Škutinář, e, m. = kdo škutiny skupuje
(štětiny), der Pinkeljude. Slez. a laš. Tč.

Škutiti, trotzen. Cf. Škut Slez. Šd., Brt.

— se = nevrlým, oškňúřeným býti, gräm-
lich, weinerlich sein. Val Vck.

Škvarek. Šf. III. 560., Ž. kl. 101. 4. —
Š. = strup. Má š-rky na bradě. Us. Rgl.

Škvařešina, y, f. = škvařenina (jídlo).
Mor. u Bzence. Sd.

Škvařidlo = rozbrečené dítě. Kr. Hrad.
Kšť.

Škvařiti. Šf. III. 560.

Škvařivý. Š. uhlí, Sinteikohle, f. Hř.

Škvarka, y, f. = políčko (žertem n. po-
hrdlivě). Slov. Tá má predsa domček aj
pár škvaročiek. Zátur. Nápr. 12. Mať ne-
jakú š-ku poľa. Rl. Pr. II. 6.

Škvarkový = oškvarkový, Schwarten-.
Š. polévka, kaše. Šd.

Škvárnik, a, m. = držgrešle. Ňaňo (otec)
š., Jano (syn) márnik. Slov. Zátur.

Škvárovna, y, f. = místnosť, kde se
velrybí tuk škvaří.

Škverkati, schwirren. Škverká cosi ve
vzduchu. Dch.

Škvik, u, m. = škvěk. Us. Tkč.

Škvíkati. Nemyslil jsem tím nic zlého,
co jsem o Cíliji škvíkl (pověděl). Sá. Cf.
Mkl. Etym. 305.

Škvor. Brm. IV. 601., Rk. Sl. Nasaditi
někomu š-a do ucha (popuditi ho). Us. Kmk.

— Š. = slunéčko (brouk) Mor. Brt.
1. Škvorec. Šf. III. 558.

Škvrak, u, m. = škvračení; nadávka.
Na již. Mor. Šd.

Škvrančiti = nepříjemný hlas vydávati.
Na Hané. Bkř.

Škvrček, čku, m. = překroucená věc
(niť atd.). Zlinsky. Brt. D. 274.

Škvrčeti kde. Už rybka v masti škvrčí.
Kyt.

Škvrčkovatět = škrčkovati.

Škvřieti, liquefieri, škvařiti se. Duse má
rozeškvřěla se. B. mik. Cant. 5.

Škvrkati. Co se trhá, škvrká, masné na
ohni škvrčí. Brt. D. 160.

Škvŕla, y, m. = mrňavý. Š. je, škriadi
sä to dieťa. Slov. Hdž. Šlb. 40.

Škvrľač, e, f. = močál. Celý ten po-
zemok bol samá š. Slov. ZObz. XXL 234.

Škvrlikač, e, m. = kdo škvrliká. Slov.
Ssk.

Škvrlikati = vrzati, skřípati Na housle
š. Na již. Mor. Sd.

Škvrňany, dle Dolany, ves. Arch. III.
535.

Škvrňany = potok v pohoří karpat.

Škd.

Škvrnavka, y, f., Fleckfieber, n. Rk

Škvrně = čurna, čuna, čunče. Šf. III.
557.

Škvrnka, vz Škvrna. Š-ku na sobě míti.
BR. II. 31.

Škvrněti. Žena škvrní. Hus I. 273.

Škyba, vz Skyva. Rk.

Škybrník, a, m. = spořil. Rais. 31.

Škýra = črta. Laš. Brt. D. 274.

Škýrať = črtati, čmárati. Laš. Brt. D.
274.

Škýřiti se, vz Škejřiti se (dod.).

Škytalka, y, f. = škytavka. Sá.

Škytání, n. Cf. Čs. lk., Slov. zdrav.
362.

Škytati. Mkl. Etym. 300., Šrc. 156. Kdo
škytá, na toho si někdo zpomíná. A lid
dodává: Ja, zpomíná, vytrča řiť z komína
a nohy z pece, zpomíná přece. Val. Vck.

Škytavka. V Bolesl. šlukavka. Cf. Ott.
IV. 576. Jak se š. zarikáva? Vz Kv. 1885.
341., NZ. I. 84.

Škytavý vzdech. J. J. Kolár.

Škytka, vz Škytavka. V Tábor.

Škytot, u, m. = škytání. Nrd. Blld. 15.

Škývražiť = skúpo žíti. Keď vám re-
meslo zle ide, hladujete a š-te Slov. N.
Hlsk. I. 88.

Škývraživý = skoupý. Cf. předcház.
Slov. Phľd. VIII 171.

Šľa, e, f. = čľa, Epidemie. Slov. Hdž.
Šlb. 88.

Šlabikovať = slabikovať. Slov.

Šlačeti = očekávati (dar). Val. Džl.

Šlahač atd., vz Šlehač atd.

Šlahař (v olejně) dostával služby třetí
peníz . . . Pk. Ppj. 87.

Šlahati = sahati. Kr. Hrad. Kšť.

Šlabot, u, m. = šlehot. Š. biča. Phľd.
III. 1. 37.

Šlahoun (na Vltavě), těhel (na Labi) =
tyčka, jejíž tenký konec činí oko a slouží
plavcům k uvazování pramene místo pro-
vazu, Pangwiede, f. Špd. — Š. = u jízdy,
der Schleppriemen. Čsk. — Š. = kus nevzdě-
lané půdy. Us. Rgl.

Šľach, u, m., Spur, f. Slov. Dbš. Sl. pov.
I. 472.

Šlacha Achillova, tendo Achillis (od
lýtka k patě), Slov. zdrav., Ott. I. 512,
chlopňová. Slov. zdrav. Nůž k proříznutí
šlachy, Tendotom, zánět šlachy, tendosy-
novitia (hnisavý, purulenta, náhlý, acuta,
suchý, sicca, tuberkulosní, tuberculosa).
Ktt. exc.

Šlachopochvový, tendovaginalis.

Šlachosloví, n., Tendologie, f.

Šlachota = šlachotina. Rgl.

Šlachový, Flachsen-. Zánět pochvy š-vé,
tendosynovitis, tendovaginitis (náhlý hni-
savý, acuta purulenta, suchý, prudký, acuta
sicca, tuberculosní, tuberculosa). Ktt. exc.



	856

	Škuť. Cf. Pelech (dod). Škutař, e, m. = kdo škutí. Š. nic do- brého neudělá, zaškuti všecko. Slez. Šd. Škutatý = chlupatý. Val. Brt. D. 274 Škutinář, e, m. = kdo škutiny skupuje (štětiny), der Pinkeljude. Slez. a laš. Tč. Škutiti, trotzen. Cf. Škut Slez. Šd., Brt. — se = nevrlým, oškňúřeným býti, gräm- lich, weinerlich sein. Val Vck. Škvarek. Šf. III. 560., Ž. kl. 101. 4. — Š. = strup. Má š-rky na bradě. Us. Rgl. Škvařešina, y, f. = škvařenina (jídlo). Mor. u Bzence. Sd. Škvařidlo = rozbrečené dítě. Kr. Hrad. Kšť. Škvařiti. Šf. III. 560. Škvařivý. Š. uhlí, Sinteikohle, f. Hř. Škvarka, y, f. = políčko (žertem n. po- hrdlivě). Slov. Tá má predsa domček aj pár škvaročiek. Zátur. Nápr. 12. Mať ne- jakú š-ku poľa. Rl. Pr. II. 6. Škvarkový = oškvarkový, Schwarten-. Š. polévka, kaše. Šd. Škvárnik, a, m. = držgrešle. Ňaňo (otec) š., Jano (syn) márnik. Slov. Zátur. Škvárovna, y, f. = místnosť, kde se velrybí tuk škvaří. Škverkati, schwirren. Škverká cosi ve vzduchu. Dch. Škvik, u, m. = škvěk. Us. Tkč. Škvíkati. Nemyslil jsem tím nic zlého, co jsem o Cíliji škvíkl (pověděl). Sá. Cf. Mkl. Etym. 305. Škvor. Brm. IV. 601., Rk. Sl. Nasaditi někomu š-a do ucha (popuditi ho). Us. Kmk. — Š. = slunéčko (brouk) Mor. Brt. 1. Škvorec. Šf. III. 558. Škvrak, u, m. = škvračení; nadávka. Na již. Mor. Šd. Škvrančiti = nepříjemný hlas vydávati. Na Hané. Bkř. Škvrček, čku, m. = překroucená věc (niť atd.). Zlinsky. Brt. D. 274. Škvrčeti kde. Už rybka v masti škvrčí. Kyt. Škvrčkovatět = škrčkovati. Škvřieti, liquefieri, škvařiti se. Duse má rozeškvřěla se. B. mik. Cant. 5. Škvrkati. Co se trhá, škvrká, masné na ohni škvrčí. Brt. D. 160. Škvŕla, y, m. = mrňavý. Š. je, škriadi sä to dieťa. Slov. Hdž. Šlb. 40. Škvrľač, e, f. = močál. Celý ten po- zemok bol samá š. Slov. ZObz. XXL 234. Škvrlikač, e, m. = kdo škvrliká. Slov. Ssk. Škvrlikati = vrzati, skřípati Na housle š. Na již. Mor. Sd. Škvrňany, dle Dolany, ves. Arch. III. 535. Škvrňany = potok v pohoří karpat. Škd.	Škvrnavka, y, f., Fleckfieber, n. Rk Škvrně = čurna, čuna, čunče. Šf. III. 557. Škvrnka, vz Škvrna. Š-ku na sobě míti. BR. II. 31. Škvrněti. Žena škvrní. Hus I. 273. Škyba, vz Skyva. Rk. Škybrník, a, m. = spořil. Rais. 31. Škýra = črta. Laš. Brt. D. 274. Škýrať = črtati, čmárati. Laš. Brt. D. 274. Škýřiti se, vz Škejřiti se (dod.). Škytalka, y, f. = škytavka. Sá. Škytání, n. Cf. Čs. lk., Slov. zdrav. 362. Škytati. Mkl. Etym. 300., Šrc. 156. Kdo škytá, na toho si někdo zpomíná. A lid dodává: Ja, zpomíná, vytrča řiť z komína a nohy z pece, zpomíná přece. Val. Vck. Škytavka. V Bolesl. šlukavka. Cf. Ott. IV. 576. Jak se š. zarikáva? Vz Kv. 1885. 341., NZ. I. 84. Škytavý vzdech. J. J. Kolár. Škytka, vz Škytavka. V Tábor. Škytot, u, m. = škytání. Nrd. Blld. 15. Škývražiť = skúpo žíti. Keď vám re- meslo zle ide, hladujete a š-te Slov. N. Hlsk. I. 88. Škývraživý = skoupý. Cf. předcház. Slov. Phľd. VIII 171. Šľa, e, f. = čľa, Epidemie. Slov. Hdž. Šlb. 88. Šlabikovať = slabikovať. Slov. Šlačeti = očekávati (dar). Val. Džl. Šlahač atd., vz Šlehač atd. Šlahař (v olejně) dostával služby třetí peníz . . . Pk. Ppj. 87. Šlahati = sahati. Kr. Hrad. Kšť. Šlabot, u, m. = šlehot. Š. biča. Phľd. III. 1. 37. Šlahoun (na Vltavě), těhel (na Labi) = tyčka, jejíž tenký konec činí oko a slouží plavcům k uvazování pramene místo pro- vazu, Pangwiede, f. Špd. — Š. = u jízdy, der Schleppriemen. Čsk. — Š. = kus nevzdě- lané půdy. Us. Rgl. Šľach, u, m., Spur, f. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 472. Šlacha Achillova, tendo Achillis (od lýtka k patě), Slov. zdrav., Ott. I. 512, chlopňová. Slov. zdrav. Nůž k proříznutí šlachy, Tendotom, zánět šlachy, tendosy- novitia (hnisavý, purulenta, náhlý, acuta, suchý, sicca, tuberkulosní, tuberculosa). Ktt. exc. Šlachopochvový, tendovaginalis. Šlachosloví, n., Tendologie, f. Šlachota = šlachotina. Rgl. Šlachový, Flachsen-. Zánět pochvy š-vé, tendosynovitis, tendovaginitis (náhlý hni- savý, acuta purulenta, suchý, prudký, acuta sicca, tuberculosní, tuberculosa). Ktt. exc.