Předchozí (855)  Strana:856  Další (857) |
|
|||
856
|
|||
|
|||
Škuť. Cf. Pelech (dod).
Škutař, e, m. = kdo škutí. Š. nic do-
brého neudělá, zaškuti všecko. Slez. Šd. Škutatý = chlupatý. Val. Brt. D. 274
Škutinář, e, m. = kdo škutiny skupuje
(štětiny), der Pinkeljude. Slez. a laš. Tč. Škutiti, trotzen. Cf. Škut Slez. Šd., Brt.
— se = nevrlým, oškňúřeným býti, gräm-
lich, weinerlich sein. Val Vck. Škvarek. Šf. III. 560., Ž. kl. 101. 4. —
Š. = strup. Má š-rky na bradě. Us. Rgl. Škvařešina, y, f. = škvařenina (jídlo).
Mor. u Bzence. Sd. Škvařidlo = rozbrečené dítě. Kr. Hrad.
Kšť. Škvařiti. Šf. III. 560.
Škvařivý. Š. uhlí, Sinteikohle, f. Hř.
Škvarka, y, f. = políčko (žertem n. po-
hrdlivě). Slov. Tá má predsa domček aj pár škvaročiek. Zátur. Nápr. 12. Mať ne- jakú š-ku poľa. Rl. Pr. II. 6. Škvarkový = oškvarkový, Schwarten-.
Š. polévka, kaše. Šd. Škvárnik, a, m. = držgrešle. Ňaňo (otec)
š., Jano (syn) márnik. Slov. Zátur. Škvárovna, y, f. = místnosť, kde se
velrybí tuk škvaří. Škverkati, schwirren. Škverká cosi ve
vzduchu. Dch. Škvik, u, m. = škvěk. Us. Tkč.
Škvíkati. Nemyslil jsem tím nic zlého,
co jsem o Cíliji škvíkl (pověděl). Sá. Cf. Mkl. Etym. 305. Škvor. Brm. IV. 601., Rk. Sl. Nasaditi
někomu š-a do ucha (popuditi ho). Us. Kmk. — Š. = slunéčko (brouk) Mor. Brt.
1. Škvorec. Šf. III. 558. Škvrak, u, m. = škvračení; nadávka.
Na již. Mor. Šd. Škvrančiti = nepříjemný hlas vydávati.
Na Hané. Bkř. Škvrček, čku, m. = překroucená věc
(niť atd.). Zlinsky. Brt. D. 274. Škvrčeti kde. Už rybka v masti škvrčí.
Kyt. Škvrčkovatět = škrčkovati.
Škvřieti, liquefieri, škvařiti se. Duse má
rozeškvřěla se. B. mik. Cant. 5. Škvrkati. Co se trhá, škvrká, masné na
ohni škvrčí. Brt. D. 160. Škvŕla, y, m. = mrňavý. Š. je, škriadi
sä to dieťa. Slov. Hdž. Šlb. 40. Škvrľač, e, f. = močál. Celý ten po-
zemok bol samá š. Slov. ZObz. XXL 234. Škvrlikač, e, m. = kdo škvrliká. Slov.
Ssk. Škvrlikati = vrzati, skřípati Na housle
š. Na již. Mor. Sd. Škvrňany, dle Dolany, ves. Arch. III.
535. Škvrňany = potok v pohoří karpat.
Škd.
|
Škvrnavka, y, f., Fleckfieber, n. Rk
Škvrně = čurna, čuna, čunče. Šf. III.
557. Škvrnka, vz Škvrna. Š-ku na sobě míti.
BR. II. 31. Škvrněti. Žena škvrní. Hus I. 273.
Škyba, vz Skyva. Rk.
Škybrník, a, m. = spořil. Rais. 31.
Škýra = črta. Laš. Brt. D. 274.
Škýrať = črtati, čmárati. Laš. Brt. D.
274. Škýřiti se, vz Škejřiti se (dod.).
Škytalka, y, f. = škytavka. Sá.
Škytání, n. Cf. Čs. lk., Slov. zdrav.
362. Škytati. Mkl. Etym. 300., Šrc. 156. Kdo
škytá, na toho si někdo zpomíná. A lid dodává: Ja, zpomíná, vytrča řiť z komína a nohy z pece, zpomíná přece. Val. Vck. Škytavka. V Bolesl. šlukavka. Cf. Ott.
IV. 576. Jak se š. zarikáva? Vz Kv. 1885. 341., NZ. I. 84. Škytavý vzdech. J. J. Kolár.
Škytka, vz Škytavka. V Tábor.
Škytot, u, m. = škytání. Nrd. Blld. 15.
Škývražiť = skúpo žíti. Keď vám re-
meslo zle ide, hladujete a š-te Slov. N. Hlsk. I. 88. Škývraživý = skoupý. Cf. předcház.
Slov. Phľd. VIII 171. Šľa, e, f. = čľa, Epidemie. Slov. Hdž.
Šlb. 88. Šlabikovať = slabikovať. Slov.
Šlačeti = očekávati (dar). Val. Džl.
Šlahač atd., vz Šlehač atd.
Šlahař (v olejně) dostával služby třetí
peníz . . . Pk. Ppj. 87. Šlahati = sahati. Kr. Hrad. Kšť.
Šlabot, u, m. = šlehot. Š. biča. Phľd.
III. 1. 37. Šlahoun (na Vltavě), těhel (na Labi) =
tyčka, jejíž tenký konec činí oko a slouží plavcům k uvazování pramene místo pro- vazu, Pangwiede, f. Špd. — Š. = u jízdy, der Schleppriemen. Čsk. — Š. = kus nevzdě- lané půdy. Us. Rgl. Šľach, u, m., Spur, f. Slov. Dbš. Sl. pov.
I. 472. Šlacha Achillova, tendo Achillis (od
lýtka k patě), Slov. zdrav., Ott. I. 512, chlopňová. Slov. zdrav. Nůž k proříznutí šlachy, Tendotom, zánět šlachy, tendosy- novitia (hnisavý, purulenta, náhlý, acuta, suchý, sicca, tuberkulosní, tuberculosa). Ktt. exc. Šlachopochvový, tendovaginalis.
Šlachosloví, n., Tendologie, f.
Šlachota = šlachotina. Rgl.
Šlachový, Flachsen-. Zánět pochvy š-vé,
tendosynovitis, tendovaginitis (náhlý hni- savý, acuta purulenta, suchý, prudký, acuta sicca, tuberculosní, tuberculosa). Ktt. exc. |
||
|
|||
Předchozí (855)  Strana:856  Další (857) |