858

markrabě, hrabě; řádu nižšího: šlechtilý

šlechtic, rytieř, panoš, vládyka. Výb. I. 627.

Své š-ce měj v své radě. Anth. I. 3. vd. 34.

Šlechtičenský ústav, Damenstift, n. Dch.

Šlechtična. Chlapovna-lis čili š.? Marg.
v. 118.

Šlechtilý, geadelt. Kar. 65.

Šlechtovláda. Osv., Pal. Rdh. II. 353.

Šlejdrovati = čistiti střeva (uvnitř), die
Gedärme reinigen. Val. Vck.

Šlejferna Voda mlýny a š-ny pokazila.
Let. 257.

Šlejfíř. Přišlo nařízení, že š. nesmí
brousiť ani na cestě ani na chodníku. Tedy
kde? Na brousku. Brt. Dt. 163.

Šlejfírna. Má hubu jako š-nu (jede mu).
Us. Tkč.

Šlejchéř. Patron š-řů: sv. Andronicus.
Zbrt. 241.

Šlejšek = druh bramborů. U Kdýně.
Rgl.

Šlem. Mkl. Etym. 338. a. Š. v hrnčířství =
přečištěná červinka, již se hrnce polévají.
Vchř. — Š.= popruh. Slov. Ssk.

Šlemák, a, m. = švihák. U Kdýně. Rgl.

Šlemácký = švihácký; ozdobný. Rgl.

Šlemovačka, y, f. = dřevo, jímž šlemují
(čistí) střeva. U Kdýně. Rgl.

Šlemovaný. Š. tuha, Mj. cihla, Zpr.
arch., hnědel, křída. Wld. Vz Šlemiti.

Šlemovati, vz Šlemiti, Šlemovačka (dod.).

Šlendrianský, schlendrianisch. Pal. Rdh.
I. 236.

Šleně, ě, f., trena, zastr. Rozk.

Šlenec, nce, m. = pruh po šlehnutí. Kůň
má šlence. Mor. Neor. Cf. Šlinec (dod.).

Šleněti. Rozlívající se vlna vodní šlení.
Vchř.

Šlepaňa, vz Šlapaňa (dod.).

Šlepějička, vz Šlapěje, demin. Otter.
Is. 10.

Šlepiti. Jos. 7.

Šlepka, y, f. = šišatý, zlatem vyšívaný
čepec. U Vysokého. Pam. arch. XIV. 360.

Šleptač, e, m., vz Šleptař.

Šleta. Mkl. Etym. 341. a. Také slov.
Rr. Sb. — Š. = šlechta, ploský kámen.
U Hustopeče. Brt. D. 88.

Šliapanica, e, f. Neprestajne prší, takú
š-cu máme, že, kdo von nemusí, neide.
Slov. Nár. nov. V. 23.

Šlic, e, m. = rozparek u šatů. Us. Neor.

Šlichárna, šlichérna, y, f., Schlämmwerk,
-haus, n. Hř.

Šlichovatosť, i, f., Schlichgehalt, m. Hř.

1. Šlichta. V 3. ř. oprav krabicí v: hra-
bicí.

Šlik. Cf. Tk. VI. 356., VII. 420., Arch.
VIII. 605, Výb. II. 1096., 1242. Š. Kašp.
z Holice. Jg. H. 1. 634. — Š. Mik. Ib.

Šlikovák, a, m., obyvatel bývalého pan-
ství hrab Šlika. NZ. 1. 372.

Šlinec, nce, m. = šlenec (dod.). Mor.
Knrz.

Šlipr, u, m., z angl. slipper = pražec
pod železné koleje. Laš. Wrch.

Šlíšky, cf. Kvalky, Švalky. Vhl.

Šlíž, e, f., vz Slíže (dod.), bob. Brt. — Š. =
šlinec (dod.). U Star. Jič. Vhl.— Š. =jídlo
z režné mouky zadělané podmáslím. Udělá
se veliká podkova, upeče se v peci, pak
se poleje vřelou vodou, voda se sleje a slíž
nechá se vychladnouti; před jídlem se po-
láme, pomastí, posype tvarohem nebo má-
kem. V Podluží. Brt.

Šlížek = hruška. Mor. Brt. — Š. = druh
vyšívání. Mor. Brt.

Šlížkový. Š. masť (diachylon). Mor. Brt.

Šlojéř. Ezp. 1741., Hr. rk. 293., Pass.
307. Šlojéřek. Hod. 50. b. Pod bílým šlo-
jířem častokrát mol se skrývá. Marek. —
Šlojíř = důl v Jílovém. Svt. 27.

Šlokšvert, u, m. = dvouruční šaršoun,
Schlagschwert. 16. stol. Wtr. Obr. 289.,
290.

Šlompa, y, f. = nepořádná ženská. U
Kdýně. Rgl.

Šlompíta, y, f. = šlompa (dod.)

Šľopavý. Hlina je mazavá, š-vá. Slov.
Hdž. Šlb. 50.

Šlopec, pco, m. = schlopec, pasť na myši.
Slov. Rr. Sb, Trok. 47.

Šlopkatý. Š. tvár. Slov. Ntr. V. 250.

Šlopnice, e, f., calcaneus, zastr. Rozk.

Šlopot, u, m., das Rauschen. Š. dážďa.
Slov. Sokl. II. 275.

Šlopta, y, f. = řídké žrádlo psům a pra-
satům. ČT. Tkč. — Š., y, m.= kdo šloptá.
Ty šlopto rozšloptaná (kdo všecko vyzvoní,
roznese). Ib.

Šloptal, šlopták, šloptoň, ě, m. = šlopta
(dod.).

Šloptati = chlemtati. Pes jazykem vodu
šloptá. ČT. Tkč. Také = neslušně jísti ;
žvaniti. Ib.

Šľubanina, y, f Poněvadž šlubaniny a
oškrabky šlupky a všelikou nečistotu okny
vylévají. Pl. II. 84.

Šlucan, u, m. = šlenec. Mor. Neor.

Šluček, čku, m. = šlučka.

Šlučka. Užívají k nadívaní také části
rohu kravského. Proto i: Na růžek jater-
nice nabíjeti. U Kr. Hrad. Kšť.

Šluhavica, e, f. = šlehanice (větru a p.).
Slov. ZObz. XXII. 148.

Šlundrati = tahati. Šaty na vodě, po
vodě, v blátě š. Mor. Tč. — se kde. Ši-
roké holínky na nohách se třepetají, šlun-
drají, schlottern. Dch.

Šlundravosť, i, f., Schlamperei. Dch.

Šlupina. Mkl. Etym. 341. a., 345. a.

Šlupkanie, n. = čľupkanie. Slov. Orl.
III. 233.

Šlupkatý, schalig. Š. brambory. Brnt.
Cf. Šlupný.