Předchozí (858)  Strana:859  Další (860)
859
Šžupnú = žbluňknouti. — s kým kam.
Slov. Orl. III. 233.
Šlupot, u, m. = čžupot. Slov. Orl. III.
233.
Šmadrati = hmatati, hledati. U Chude-
nic Rgl.
Šmaha, y, m. — Š. Jos., prof. v Rakov-
níce, nar. 1843. Vz Tf. H. 1. 86., 173., 199.,
Mus. 1886. 639., Pyp. K. II. 358.
Šmahýl = pruh na těle od rány. Nov.
Šmachák, a, m. = kdo šmachá. U N.
Kdýně. Rgl.
Šmajdéř, vz Šmejdlíř. Tk. VIII. 392.
2.  Šmak. Vz Kačer, Mkl. Etym. 309.
3. Šmak. Ba šmaka (šlaka)! Vz ž (2. dod.).
List. fil 1891. 428.
Šmakati. Šf. III. 548.
Šmakavý. Š. svědomí. Cf. Šamavý. Chč.
v Mus. 1882. 281.
Šmalikovati = šmarykovati, špatně psáti-
Us. Kš.
Šmáň, ě, f. = šmanie (dod.). Kdo š.
snesie ku zápalu? Slov. Phžd. III. 1. 30.
Šmanďák, a, m. = levičák. Mor. Neor.
Šmandrati = křivě choditi; hlasitě a
rychle mluviti U Kdýně. Rgl.
Šmanie, n. = chrastie, plevel a p. Slov.
a mor. Rr. Sb., Brt. D. 275.
Šmanina, y, f. = šmanie. Slov. ZObz.
XXIII. 227.
Šmantati se = šmaňhati ? Nedbám o to,
nach ho tam porance, kde sa šmance. Slov.
Mt. S. I. 107.
Šmanty, pl, m. = kvanty. Slov. Obléka
sa do starých š-tov. Dbš. Sl. pov. 8. 78.
Šmaraňa, ě, f. = jm. kraví. Val. Vck.
Šmárava, y, f. = plískavice (dod.). Hdž.
Čít. 155.
Šmarč, e, m. Ku krikom a š-čom, ktoré
sa dialy pred vožbami. N. Hlsk. II. 150.
Šmarený = vzdálený. Š. na míle od pred-
metu svojich snov. Slov. Lipa I. 365.
Šmarhole, e, f. = hrubá hůl, klacek,
prut. Mor. Knrz.
Šmarholena, y, f. = baba. Mor. Knrz.
Šmarjá Josef = Ježíš Maria Josef. Us.
Šmaro, a, m. = volské jm. Mor. Brt.
Šmarula, y, f. = šmuraňa, kráva šmu-
rovaná, pruhovaná. Val. Brt.
Šmarulistý = pruhovitý. Val. Brt.
Šmarýcnouti = udeřiti holí, bičem bíti.
Mor. Vck.
Šmata, y, f. = hadr. Slov. Ssk.
Šmatera = neohrabanec. Mor. Knrz.
Šmatlafousek, dej mi kousek (říkají
děti, nechtějí-li komu dáti ze svého)! Us.
Nov.
Šmatlach, a, m. = šmatloun. Valach š.
Brt. Ps. 432.
Šmatlák, u, m. = jilek, lolium tumulen-
tum. Slov. ZObz. XXI. 266. Cf. Smatouch.
Šmatla sa = ledva choditi. Brt. D. 275.
Šmatlava, y, f. = šatlava. Čce. Tkč. —
Š., y, m. = šmatloun. Slez. Šd.
Šmatlavý polož před Šmatloň.
Šmatloch, a, šmatlocha, y, m. = šmaha.
Mor. Šd , Brt. D. 145.
Šmatluha, y, f. = plevel. Slov. Rr. Sb.
Šmatola, y, šmatolánek, nka, m , Gratsch-
bein, n. Rk.
Šmatonoh, u, m. = šmatouch. Vz Jilek.
Sl. les.
Šmatrka, y, m. = člověk nehybný. U Vě-
rovan. Hlavinka.
Šmatúch, a, m. = šmaha. Slov. Rr. Sb.
Šmaydéř, vz Šmejdlíř. Tk. VIII. 392.
Šmečkati = praskati. Bičom š. Slov.
Čkžk. III. 141.
Šmejd = míchané drobné zboží zvl. kra-
mařské: tkaničky, mýdlo, knoflíky, papír,
mošny, rukavičky a p.; kdo jej prodával,
slul šmejdíř. Vz Wtr. Obr. 555., 559.
Šmejda, y, m. = šmejdil. Lier. Taková
š. ušmejdaná. Us. u Kdýně. Rgl.
Šmejdířský krám. Let. 323.
Šmejlení, n., das Abstreiten der Rinde.
Škd.
Šmel. Mkl. Etym. 341. b., Rosc. 104.
Šmelc = černé sklo. V.
Šmelhous, u, šmelhousek, sku, m. = kra-
bilice, čechřice, scandix odorata, Schmelhaus-
kraut, Süssdolde, rostl. Vz Mllr. 95.
Šmer, u, m., murmur. Slov. Rl. Pr. II. 8.
Šmeráček, čku, m. = smaragd. U Tur-
nova. Pdl.
Šmerglový, Schmirgel-. Š. papír. Pdl.
Šmerkous atd. Cf. Mkl. Etym. 311.,
Sbtk. Rostl. 134, Zbrt. 79.
Šmestka, y, f. = oprask, šugar; chvost
zvířecí. Slez. Šd.
Šmětati, šmětnouti, strč. = palpare, tan-
gere, hmatati. Šf. III. 548.
Šmice, e, f. = mšice. List. fil. 1891. 53.
Šmicovati se odkud = rychle se kliditi.
Us. Rjšk.
Šmýd Tomáš, nyní farář ve Zborovicích
na Mor.
Šmídek, dka, m., os. jm. — Š. Karel,
kněz, pror. gymn. v Brně, 1818.—1878. Vz
Tf. H. 1. 3. vyd. 162., 173., 185., Rk. Sl,
Pyp. K. 406., 433., Šb. Dj. ř. 293., Ukaz.
111., Jg. H. 1. 634.
Šmidlati, schnitzeln. Š. dříví. Us. Skř.
Šmidliti, šmidlovati = špatně hráti.
Š-vati na housle, až uši zaléhají. Us. Kš.
— se = mnouti si oči při pláči a tím se
umazati. U Kr. Hrad. Kš.
Šmieri = hoditi. Š. knihu do kúta.
Slov. Rr. Sb.
Šmiga, y, f. = šmika. Slez. Šd.
Šmigat, šmigoli = řezati (pilkou). Mor
Val. Vck. Chýt nožice a šmig, šmig, hneď
byl šátek na poly. Brt. D.
Předchozí (858)  Strana:859  Další (860)